Nechápu, co děláš s Grónskem, napsal Macron Trumpovi. Ten mu pohrozil obřím clem na víno

Macron ve zprávě, jejíž autenticitu již potvrdily zdroje z Elysejského paláce, volí zpočátku smířlivý tón a píše o shodě v otázkách Sýrie či Íránu. V závěru však přímo konstatuje: „Nerozumím tomu, co děláš s Grónskem.“ Tento únik soukromé konverzace jen podtrhuje extrémní napětí mezi Washingtonem a Paříží, které eskalovalo poté, co Trump pohrozil Evropě drtivými cly, pokud mu v jeho arktických ambicích nevyhoví.

Trumpova reakce na Macronovu zdrženlivost byla okamžitá a velmi ostrá. Kromě zveřejnění zprávy se prezident opřel do Francie i v souvislosti s plánovanou „Radou míru“, která má dohlížet na rekonstrukci Pásma Gazy. Poté, co Macron účast v tomto orgánu odmítl, Trump prohlásil, že o něj stejně nikdo nestojí. Zároveň pohrozil zavedením až dvousetprocentních cel na francouzské víno a šampaňské.

Do sporu se dostalo také Norsko, které Trump obvinil z politické manipulace s Nobelovou cenou za mír. Prezident prohlásil, že o toto ocenění „nestojí“, protože je plně pod kontrolou norské vlády. Tato slova padla jen pár dní poté, co norským představitelům sdělil, že jeho prioritou jsou americké národní zájmy, kam řadí právě kontrolu nad Grónskem, a nikoliv snaha o zisk mezinárodních mírových uznání.

Grónská otázka se tak stala hlavním tématem letošního Davosu, kde se očekává přímý střet mezi americkou delegací a evropskými spojenci. Evropští představitelé v kuloárech označují Trumpovy metody za formu vydírání, která v moderní diplomacii nemá obdoby. Trump však naopak tvrdí, že jeho tvrdý přístup vrací Spojeným státům respekt, který u mezinárodních velmocí jako Rusko či Čína údajně ztratily.

Součástí Trumpova plánu na rekonstrukci Gazy je paradoxně i pozvání pro Vladimira Putina, zatímco tradiční západní spojenci jako Francie jsou z procesu vytlačováni. Tento posun v aliancích vyvolává u evropských diplomatů zděšení. Macronova strana naopak kontruje, že pokusy ovlivňovat zahraniční politiku jiných států skrze obchodní cla jsou naprosto neúčinné a nepřijatelné pro jakýkoliv suverénní stát.

Napětí v Davosu je hmatatelné i kvůli Trumpovu neustálému zdůrazňování, že Grónsko je strategickým aktivem, kterého se nehodlá vzdát. Zatímco evropské země koordinují společnou obranu dánského území, Trump na sociálních sítích pokračuje v ostřelování všech, kteří s jeho vizí nesouhlasí. Čas dialogu, který Davos tradičně propaguje, se tak mění v éru otevřené konfrontace a digitální diplomacie beze zbytků soukromí.

Prezidentův pobyt ve Švýcarsku bude pravděpodobně vrcholem této krize, neboť se očekávají jeho osobní setkání s lidmi, jejichž zprávy právě vystavil celému světu. Situace kolem Grónska už dávno není jen realitním sporem, ale stala se symbolem hlubokého rozkolu v transatlantickém partnerství. Evropa nyní stojí před volbou, zda ustoupit ekonomické síle USA, nebo riskovat otevřenou obchodní válku v zájmu zachování územní celistvosti svých členů.