"Neexistuje větší špína než Trump." Íránci žádají tvrdou odvetu po amerických úderech

Na náměstí Enqelab v centru Teheránu se v neděli večer shromáždily davy lidí, kteří mávali íránskými vlajkami a skandovali hesla jako „Smrt Americe, smrt Izraeli“. Záběry zveřejněné agenturou Fars ukazují lidi, jak pěstmi míří k nebi a nesou plakáty odsuzující amerického prezidenta Trumpa. „Neexistuje nikdo špinavější než Trump,“ řekl jeden z demonstrantů reportérovi CNN.

Íránský politik Hamid Rasaee uvedl, že se protestů účastní i lidé, kteří jinak režim kritizují. „Dnes jsme ale všichni sjednoceni za naším nejvyšším vůdcem,“ prohlásil. Podle něj je národní čest silnější než politické rozdíly.

Trump v časných ranních hodinách nařídil letecké údery na tři klíčové íránské jaderné lokality – Fordow, Natanz a Isfahan. Podle americké vlády měly být tyto cíle „zcela zničeny“, a to prostřednictvím masivních bomb typu „bunker buster“ a raket Tomahawk. Pentagon zároveň uvedl, že se stále vyhodnocuje celkový dopad operace.

Někteří Íránci se však cítí zrazeni. Jeden muž CNN řekl, že Trump slíbil rozhodnutí o případném útoku až za dva týdny, ale o dva dny později přišel nálet. „Nemáme jaderné zbraně, tak proč nás napadl?“ ptal se rozhořčeně. Írán opakovaně tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový. Trump však v posledních dnech tvrdil, že Írán je jen týdny od získání bomby, přestože americké zpravodajské služby hovoří o několikaletém horizontu.

Ve městě Qom, vzdáleném asi 30 kilometrů od Fordowu, obyvatelé v noci nic neslyšeli. Ráno se probudili až na zvuk sirén a zprávy o útoku. Qom, posvátné město šíitského islámu, nemá varovný systém proti leteckým útokům, takže obyvatelé nebyli varováni. Podobná situace panovala i v okolí Natanzu.

V hlavním městě, daleko od míst útoku, se ozývají výzvy k okamžité odvetě. Podle agentury Fars osm náhodně oslovených obyvatel Teheránu vyzvalo k útoku na americké základny v regionu a k uzavření Hormuzského průlivu – klíčové tepny světového obchodu s ropou.

Podle odborníka Mohsena Milaniho, íránského exilového akademika, by americké útoky mohly vést k nárůstu nacionalistických nálad a posílení režimu. „Mohou poškodit vztahy USA s Íránem více než převrat v roce 1953, urychlit sbližování Teheránu s Ruskem a Čínou a zásadně změnit obrannou strategii Íránu,“ napsal na síti X.

V ulicích Teheránu se tento posun už začal projevovat. Jedna žena na demonstraci prohlásila, že zůstane na místě „i kdyby na mě padaly rakety“. Jiná protestující uvedla, že Írán se jen bránil. „Žili jsme si své životy a oni nás napadli. Kdyby někdo zaútočil na Ameriku, copak by neodpověděli?“

Nicméně zaznívají i pochybnosti. Jeden z obyvatel hlavního města řekl CNN, že režim v Teheránu byl tímto útokem vážně oslaben. „Celý svět viděl, že USA zasáhly Fordow a Natanz, aniž by Írán cokoliv podnikl. Žádné stíhačky nevzlétly, žádné rakety neodpálili.“ Podle něj, pokud Írán v příštích dnech neodpoví, i jeho podporovatelé ho mohou opustit. „Nikdo rozumný nestojí za někým, kdo je slabý,“ uzavřel.