PŮVODNÍ ZPRÁVA | Některé země EU chtějí pomoci vrátit Ukrajině bojeschopné muže, bezradný ale zůstává i Kyjev

EuroZprávy.cz se s dotazy týkajících se možného navracení ukrajinských bojeschopných mužů zpět na Ukrajinu obrátily na Úřad vlády ČR. „Nuceně se za určitých okolnost mohou navracet pouze ty osoby, které dostaly trest vyhoštění nebo u kterých je vykonatelné správní vyhoštění,“ nastínil mluvčí vlády Jakub Tomek.

Odmítl ale, že by měly návraty souvislost s jejich brannou povinností. „Tyto návraty ale nemají žádnou souvislost s brannou povinností Ukrajinců. Vracení těchto lidí evropské ani mezinárodní právo neumožňuje,“ zdůraznil Tomek.

Ukrajinští muži ve věku 18 až 60 let mají už od začátku ruské invaze z února 2022 až na výjimky zakázáno opouštět území Ukrajiny. Tamní vláda podle serveru Kyiv Independent přesto avizovala, že nehodlá navracet zpět může vojenského věku, kteří se nacházejí na území EU.

Některé členské země ale uvádějí, že jsou ochotni pomoct přivést tyto muže zpět domů. Konkrétně se jedná o Polsko, Litvu, Německo a Estonsko. „Nikdo je samozřejmě nesebere a neodveze na Ukrajinu, to se nestane. Ale je možné tyto osoby omezit, pokud jde o sociální dávky, pracovní povolení, doklady – to jsou možnosti, které slyším i z polské strany. Takže počkejme a uvidíme, jakou variantu nabídnou, možná bude vhodná i pro Litvu,“ přiblížil litevský ministr obrany Laurynas Kasciunas.

Už začátkem května český šéf diplomacie Jan Lipavský prohlásil, že Česká republika nebude podporovat ukrajinské muže, kteří se vyhýbají službě v armádě. „Chápu problém návratu ukrajinských mužů v odvodovém věku. Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské uprchlíky a vítáme je na našem území. Ne však ty, kteří se snaží vyhnout povinnosti uložené zákonem,“ shrnul.

Varšava je podle ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze připravená pomoci ukrajinským úřadům s navrácením mužů. Může to mít ale značné dopady na polskou ekonomiku, protože z více než milionu Ukrajinců, kteří do Polska přišli, je 371 tisíc mužů povinných vojenskou službou. Už v květnu o tom psal server Ukrainska Pravda s odvoláním na informace Forbes.

Nicméně ukrajinští muži přispěli polskému hrubému domácímu produktu jen za rok 2023 zhruba 0,7-1,1 %. Většina z nich je v zemi zaměstnána v průmyslové výrobě, dopravních službách a stavebnictví. Polovina z nich zastává práci na nižších pozicích, než je jejich skutečná kvalifikace. Navíc až 10 % živností v Polsku založili za rok 2023 právě Ukrajinci, nejvíce ve stavebnictví či informačních a komunikačních službách.

Polský velvyslanec v Kyjevě Jaroslaw Guzy ale vyjádření Kosinjaka Kamysze mírnil. „Je to věc rozhodnutí ukrajinských občanů, kteří se nacházejí v Polsku. Ať už se rozhodnou pro návrat, nebo ne. Země zůstane v této otázce naprosto neutrální,“ zdůraznil podle serveru DW.

Kyjev a Varšava podepsaly dohodu o zjednodušení výkonu soudních rozhodnutích v obou zemích. „Což znamená, že rozsudky pro zmeškání ve věci vyhnutí se mobilizační povinnosti na Ukrajině by mohly být úspěšně vymáhány v Polsku,“ vysvětlil specialista na pracovněprávní problematiku Adnrii Arkaniuk.

Dále bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval německé úřady, aby přestaly financovat muže v mobilizačním věku. „Důrazně doporučuji, pokud jde o tyto osoby – muže, kteří jsou zde a kteří se odmítají vrátit na Ukrajinu, aby to přestali financovat a okamžitě začali poskytovat tyto peníze ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl podle zpravodajského serveru Ukrajinski Novyny.

Řešení otázky navracení uprchlých bojeschopných mužů na Ukrajinu je v rámci EU zatím, zdá se, v nedohlednu. Ukrajina ale potřebuje posilovat své vojenské kapacity kvůli intenzivním útočným operacím Ruska v Charkovské oblasti a na Donbase.

Rusko podle tamního ministra obrany Andreje Belusova zatlačilo ukrajinské síly osm až devět kilometrů zpět v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, kde spustilo novou ofenzívu 10. května. „Ruské ozbrojené síly postupují na všech frontách na Ukrajině a jen letos obsadily 880 čtverečních kilometrů území,“ uvedl na konci května Belusov. Pokud se tento údaj potvrdí, znamenalo by to, že Rusko za posledních pět měsíců dosáhlo více územních zisků než za celý rok 2023. Tehdy se frontová linie navzdory ukrajinské protiofenzivě v létě téměř nehýbala.