Německo má plán, jak na Trumpa: Chce vytvořit vlastní zpravodajskou síť Euro Eyes

Němečtí zákonodárci volají po vytvoření evropské zpravodajské sítě s cílem snížit závislost na Spojených státech. Rostoucí obavy z omezení sdílení informací ze strany USA by podle nich mohly vážně ohrozit bezpečnost Evropy.

Konstantin von Notz, předseda výboru německého parlamentu pro dohled nad tajnými službami, vyzval k posílení evropské spolupráce v oblasti zpravodajství. „Potřebujeme evropský formát zpravodajské spolupráce – nazvěme ho třeba ‚Euro Eyes‘ – který umožní rychlou a bezpečnou výměnu informací mezi silnými státy na jasně definovaných právních základech,“ řekl pro server Politico.

Jeho návrh přichází v době, kdy se v Berlíně zvyšují obavy z narušení spolupráce mezi USA a jejich spojenci. Rozhodnutí americké CIA pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou vyvolalo otázky, zda podobná omezení nezasáhnou i Německo.

Podle Rodericha Kiesewettera, místopředsedy výboru pro dohled nad tajnými službami v Bundestagu, by jakékoli omezení přístupu k americkým informacím bylo pro Německo tvrdou ranou. „Desítky let jsme spoléhali na americké zpravodajské kapacity. Pokud o ně přijdeme, musíme rychle vybudovat alternativní struktury,“ varoval.

Německé bezpečnostní složky se dlouhodobě opírají o informace od USA při sledování teroristických hrozeb, kybernetických útoků a špionážních aktivit. Například v roce 2007 pomohla CIA německým úřadům zmařit bombový útok islamistické skupiny Sauerland a v roce 2023 Američané upozornili Berlín na íránské podezřelé, kteří údajně plánovali chemický útok v Castrop-Rauxel.

Von Notz zdůraznil, že zpravodajská spolupráce mezi Německem a USA není jednosměrná. „Německo a další partneři rovněž přispívají k americkým zpravodajským operacím,“ uvedl.

Podle Kiesewettera je situace obzvláště nevyzpytatelná kvůli současné administrativě Donalda Trumpa. Němečtí politici proto zvažují možnosti, jak posílit jiné alianční vazby.

Jednou z variant je hlubší zapojení do aliance „Five Eyes“, kterou tvoří USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Von Notz však upozorňuje, že Evropa nesmí být závislá pouze na tomto systému a musí budovat vlastní síť zaměřenou na své specifické bezpečnostní potřeby.

„Není pochyb o tom, že partneři Five Eyes sdílejí cíl obrany demokratických svobod,“ řekl. „Německo a Evropa ale musí více investovat do vlastních zpravodajských struktur a budovat hlubší partnerství na základě těchto sdílených hodnot.“

Návrh „Euro Eyes“ zapadá do širšího úsilí Evropské unie o posílení vlastní zpravodajské spolupráce. Zpráva bývalého finského prezidenta Saulie Niinistöa, kterou si objednala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, doporučila vytvoření plnohodnotné evropské zpravodajské služby.

Pozastavení sdílení amerických informací se dotklo i Ukrajiny, která nyní hledá nové možnosti zpravodajské spolupráce. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že Kyjev již jedná o alternativách. „Pokud to bude nutné, budeme žádat o zpravodajské informace i Německo,“ řekl během jednání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem v Berlíně.

S rostoucím geopolitickým napětím se tak Evropa ocitá na křižovatce: buď se jí podaří vybudovat vlastní zpravodajskou síť, nebo zůstane závislá na stále méně spolehlivém partnerovi ze zámoří.

Související

Více souvisejících

Německo špionáž

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy