Netanjahu prý omezil sdílení tajných informací s Bidenovou administrativou

Noviny uvedly, že Netanjahu, který měl nadstandardní vztahy s minulou administrativou prezidenta Donalda Tumpa, Bidenovi nedůvěřoval.

Biden je v úřadu od ledna, Netanjahu je nyní v opozici, vládu po něm vede od června pravicový politik Naftali Bennett, který se po odkladu má dnes sejít ve Washingtonu s Bidenem.

Podle NYT jsou USA na Izraeli značně závislé při zjišťování tajných informací o íránském jaderném programu, jelikož se Teheránu podařilo ochromit americké tajné aktivity v Íránu.

Podle amerického listu se Netanjahu přestal s americkou administrativou dělit o tajné informace mimo jiné kvůli strachu z předčasného prozrazení izraelských operací.

Napětí vyvolává hlavně rozdílný názor na dohodu o íránském jaderném programu, k níž je Biden po Trumpově stažení ochoten se vrátit. Izrael s tím zásadně nesouhlasí a považuje íránský jaderný program za vojenský. Podle izraelské obrany Írán může do dvou měsíců získat potřebný uran na výrobu jaderné zbraně. Právě o Íránu chce podle médií Bennett s Bidenem hlavně mluvit.

V případě útoku v Natanzu, kde Írán obohacuje uran, podle členů americké administrativy Izrael porušil nepsané pravidlo dát o připravovaných operacích Washingtonu vědět s dostatečným předstihem na to, aby měly USA možnost vyjádřit námitky.

NYT napsal, že bývalý šéf izraelské rozvědky Mossad Josi Cohen se snažil dva týdny po útoku v Natanzu urovnat vztahy při své návštěvě Washingtonu.

Bennett, který bude ve Washingtonu jednat poprvé ve funkci premiéra, se bude podle izraelského tisku při setkání s Bidenem snažit obnovit důvěru v otázce sdílení tajných informací. Stejně jako Netanjahu je proti návratu USA k dohodě o íránském jaderném programu z roku 2015. Podle médií je tato možnost ale stále méně pravděpodobná, protože Írán dohodu zásadním způsobem porušuje a v jeho čele nyní stojí ultrakonzervativec Ebráhím Raísí.