Osud Ukrajiny je i v rukou lidí, kteří se dnes scházejí ve Švýcarsku. Začíná mírový summit

Zejména zraky Ukrajinců se budou během víkendu upírat do Švýcarska, kde se koná mírový summit o Ukrajině. Zástupci desítek států mají na akci, která potrvá po celý víkend, hledat budoucí mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Summit se koná v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Účast na něm potvrdily desítky zemí. Podle švýcarské vlády je cílem summitu definice plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešit se bude například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky. Summit by měl ideálně skončit jednomyslným schválením závěrečného prohlášení. 

Rusko opakovaně deklarovalo, že by se nezúčastnilo ani v případě pozvánky, kterou nicméně nedostalo. Kreml označil konferenci za ztrátu času. Zúčastnit se konference neplánuje ani Čína. Podle Pekingu nemají jednání smysl, pokud se jich nezúčastní obě strany konfliktu.  

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru pro magazín Foreign Policy uvedl, že cílem mezinárodní konference o míru na Ukrajině je vytvoření koalice zemí se stejným přístupem k mírovému urovnání. "Potom je možné zapojit Rusko do jednání," poznamenal. 

Šéf ukrajinské diplomacie připustil, že podle zákonů diplomacie musí jednání zahrnovat obě strany. Podle jeho názoru je však tento případ specifický, protože rozhovory v letech 2014 až 2022 nezabránily invazi. Proto si Kuleba myslí, že dalším jednáním by měla předcházet porážka Ruska na bojišti, anebo vytvoření široké mezinárodní koalice. 

Šéf ukrajinské diplomacie také vyčítá Západu, že nedává dostatečně najevo, že s Ukrajinou počítá jako s budoucí součástí euroatlantického společenství. V rozhovoru připomněl i důležitou úlohu vztahů s Pekingem. Moskva je podle jeho názoru "úplně v rukou Číny".

Švýcarsko se v posledních týdnech před mírovým summitem o Ukrajině potýká s nárůstem kybernetických útoků a dezinformací, jimž čelí i prezidentka Viola Amherdová. Podle švýcarského ministra zahraničí Ignazia Cassise že existuje očividný zájem narušit mírová jednání. Přímé odpovědi na dotaz, kdo stojí za kyberútoky, se však vyhnul. 

Ukrajina čelí agresi přes dva roky. Plnohodnotná invaze ruské armády do sousední země vypukla na přelomu zimy a jara v roce 2022. Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila vojska invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Související

Ukrajina, Kyjev

Třetina Ukrajinců by vyměnila kus území za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmytro Kuleba Švýcarsko Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

film Abstinent s Josefem Trojanem v hlavní roli

České filmy a alkohol. Které tuzemské snímky reflektují alkoholismus?

Divácký hit Zápisník alkoholičky vzal kina útokem a připsal si v rámci českých filmů, v co do počtu návštěvnosti, nejúspěšnější víkendový start roku. Alkoholismus se však napříč dějinami české kinematografie objevoval častěji a uvedení nového filmu Dana Svátka, jenž stejnou problematiku rozvinul i v Úsměvech smutných mužů, je ideální příležitostí k tomu, abychom se za některými díly ohlédli. 

včera

včera

včera

Ukrajina, Kyjev

Třetina Ukrajinců by vyměnila kus území za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko může zaútočit na NATO za 5 až 8 let, varuje Bundeswehr

Generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil, varoval před rostoucí hrozbou, kterou představuje posilování ruských vojenských kapacit. Breuer považuje tuto hrozbu za čím dál tím závažnější, což vyžaduje adekvátní reakci. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hudebník a politik Petr Hannig je po mrtvici ve vážném stavu. Nemůže se hýbat ani dýchat

Hudebník, producent a politik Petr Hannig je ve vážném stavu po těžké mrtvici. Podle týdeníku Rytmus života je při vědomí, ale nemůže mluvit ani se hýbat a k dýchání potřebuje kyslíkovou podporu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy