Počet Rusů, kteří souhlasí s jaderným útokem proti Ukrajině, stále roste

Stále více Rusů považuje jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, avšak těsná většina je nadále proti. Ukazuje to průzkum nezávislého střediska Levada, zveřejněný tento týden.

Asi třetina Rusů věří, že jaderný úder na Ukrajinu by byl oprávněný. Deset procent respondentů v průzkumu Levady uvedlo, že by takový útok byl "rozhodně" oprávněný, zatímco 24 procent uvedlo, že by byl "pravděpodobně" oprávněný. Celkově se podpora jaderného útoku za poslední rok zvýšila o pět procentních bodů.

Proti použití jaderných zbraní proti Ukrajině je 52 procent respondentů, což je pokles oproti 56 procentům v dubnu loňského roku. Mladí Rusové ve věku 18 až 24 let častěji nesouhlasí s použitím jaderných zbraní, konkrétně 63 procent z nich.

Od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ruský prezident Vladimir Putin několikrát zmínil možnost použití jaderných zbraní proti Ukrajině a Západu, přičemž v posledních týdnech tato rétorika zesílila. Minulý měsíc Rusko a Bělorusko zahájily druhou fázi cvičení s taktickými jadernými zbraněmi.

Průzkum Levady také ukazuje, že přibližně polovina Rusů stále pozorně sleduje dění na Ukrajině. Podpora ruských ozbrojených sil na Ukrajině zůstává vysoká: 44 procent respondentů je rozhodně podporuje, 33 procent spíše podporuje a pouze 17 procent je nepodporuje. Vojenské akce vyvolávají pocit národní hrdosti u 48 procent ruských občanů.

Nicméně více než polovina Rusů (58 procent) podporuje konání mírových jednání. Většina respondentů si myslí, že o jednání má větší zájem Rusko, zatímco 37 procent věří, že je nutné pokračovat ve vojenských operacích.

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o jaderných zbraních například během letošní ceremonie v Kremlu, které se zúčastnili absolventi vojenských, policejních a zpravodajských akademií.

"Plánujeme dále rozvíjet jadernou triádu jako záruku strategického odstrašení a udržení rovnováhy sil ve světě," uvedl ruský prezident. Jaderná triáda odkazuje na ruské jaderné zbraně odpalované ze země, vzduchu a moře.

Současná ruská jaderná doktrína mluví o tom, že je možné jaderné zbraně použít pouze v případě jaderného útoku na Rusko anebo v případě útoku konvenčními zbraněmi, který by ohrožoval samotnou existenci země.

Na petrohradském ekonomickém fóru Putin uvedl, že jaderné zbraně nejsou potřeba k vyřešení války na Ukrajině. Konkrétně řekl, že nevidí důvod k použití zbraní hromadného ničení, proto vyzval, aby se o tom nediskutovalo. Už tehdy ale nevyloučil změnu ruské jaderné doktríny. 

"Použití (jaderných zbraní) je možné ve výjimečném případě - v případě hrozby pro suverenitu a územní celistvost země. Nemyslím si, že taková věc nastane. Není to potřebné," řekl Putin na konferenci.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jaderné zbraně Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy