"Pokud budeme muset zasáhnout vojensky, bude to pro ně strašné." Trump zaměřil svou pozornost na Írán

Tento krok je prvním konkrétním pokusem amerického prezidenta otevřít možnosti nových rozhovorů o íránském jaderném programu. Trump odstoupil od předchozí dohody z roku 2015 – která omezovala íránský jaderný program výměnou za zmírnění sankcí – v roce 2018. Od té doby Teherán vybudoval zásoby vysoce obohaceného uranu, které jsou dostatečné pro výrobu několika jaderných zbraní.

„Napsal jsem jim dopis, ve kterém říkám, že doufám, že budou ochotni vyjednávat, protože pokud budeme muset zasáhnout vojensky, bude to pro ně strašné,“ uvedl Trump v rozhovoru pro Fox Business, který byl vysílán v pátek. „Nemůžete jim dovolit mít jadernou zbraň.“

Dopis byl zřejmě adresován íránskému nejvyššímu vůdci, 85letému ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který v poslední době odmítl vyjednávat s USA, dokud budou v platnosti ekonomické sankce.

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi na Trumpovo vyjádření reagoval slovy: „Nebudeme jednat přímo s USA, dokud budou pokračovat v politice maximálního tlaku a vyhrožování.“ Tento postoj však neznamená, že by jednání nebyla možná prostřednictvím třetích stran, jako je například Rusko, jak se tomu již stalo v rámci administrativy prezidenta Bidena.

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pátek jednal s íránským velvyslancem Kazem Jalalím o mezinárodních snahách vyřešit situaci kolem íránského jaderného programu.

Trumpova administrativa dříve naznačila, že ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že bude působit jako prostředník mezi USA a Íránem. Ruští diplomaté už dříve radili Trumpovi, aby omezil jakákoliv jednání s Íránem pouze na jadernou otázku.

Zkušený ruský diplomat Michail Uljanov nedávno uvedl, že Washington a Moskva již zřídily komunikační kanál ohledně ruské role jako mediátora a radil USA, aby se nesnažily dosáhnout dohody o širších otázkách, jako je íránský raketový program nebo jeho regionální chování, včetně podpory odbojných skupin na Blízkém východě, známých také jako íránské proxy síly. Uljanov dodal, že není možné „zabít tři mouchy jednou ranou“.

Trumpova strategie navázat bližší vztahy s Ruskem by byla podpořena, pokud by mohl ukázat, že jeho snaha o udržení vztahů s Moskvou přispívá k omezení rostoucího rizika izraelského útoku na Írán, aby zabránil Teheránu získat jaderné zbraně.

Tento dopis, který je prvním krokem Trumpa k Íránu od doby, kdy oznámil, že USA se budou snažit znovu uvalit maximální ekonomické sankce na Írán, přichází v době, kdy íránská vláda čelí veřejnému sporu ohledně rozumnosti vyjednávání s USA a stanovení podmínek pro taková jednání.

V posledních dnech se tvrdí, že proti vyjednávání s USA se postavili tvrdí íránští politici, kteří získali rozhodující vliv, když parlament odvolal ministra ekonomiky Abdolnáséra Hemmatího a viceprezidenta pro strategii Javada Zarifa, dlouhodobého zastánce obnovení kontaktů se Západem.

Ministerstvo zahraničí také vydalo strategický dokument, v němž zdůraznilo, že Írán není připraven ztratit svou politickou nezávislost. Dokument uvádí: „Vlády, které se spoléhají na bezpečnostní záruky od velkých mocností, nakonec v kritických okamžicích zůstaly osamoceny. Írán se tuto historickou lekci naučil dobře. Nezávislost není jen slogan, ale nevyhnutelná nutnost.“

Poslední jaderná dohoda, kterou Írán podepsal v roce 2015 a která byla vyjednána mezi USA, Ruskem, Čínou a třemi evropskými velmocemi (UK, Francie a Německo), byla fatálně oslabena, když Trump v roce 2018 USA z dohody odstoupily, a Evropa uvedla, že rozsah amerických sekundárních sankcí znamenal, že evropské firmy nemohly najít zákonný způsob, jak pokračovat v obchodu s Íránem.

Írán, který tvrdil, že jde o oprávněnou odvetu za neplnění sankcí, postupně přestal spolupracovat na většině aspektů jaderné dohody z roku 2015, včetně porušení všech limitů na zásoby vysoce obohaceného uranu, klíčového materiálu pro výrobu jaderných zbraní. Nedávné gesto dobré vůle, kdy měla být povolena větší přítomnost jaderných inspektorů v Íránu, se nikdy neuskutečnilo.