Politico: Rusko útočí na Evropu stále tvrději. Proč se Západ nebrání?

Evropa se ocitá pod čím dál intenzivnějším tlakem hybridní války, kterou Rusko vede proti západním zemím. Tato forma válčení zahrnuje sabotáže, kybernetické útoky, špionáž a dezinformační kampaně, které mají za cíl destabilizovat evropské společnosti a oslabit jejich podporu Ukrajině v probíhajícím konfliktu. Navzdory tomu však reakce Evropské unie a NATO zůstává omezená, což podle serveru Politico vyvolává otázky, proč západní země nepřistupují k tvrdší odvetě proti Kremlu.

Jeden z nejviditelnějších případů ruské sabotáže se odehrál letos v červenci na letišti v německém Lipsku. Zápalný balíček, který explodoval v přepravním kontejneru DHL, mohl způsobit katastrofu, pokud by detonoval během letu.

Podle západních zpravodajských služeb šlo o testovací útok, jehož cílem bylo připravit podobné akce na lety směřující do Spojených států. Další incident se odehrál ve skladu nedaleko britského Birminghamu, kde podobný balíček rovněž explodoval.

Tyto útoky nejsou ojedinělé. Ruské aktivity zasáhly také klíčovou evropskou infrastrukturu. V Baltském moři byly nedávno přerušeny dva podmořské telekomunikační kabely, pravděpodobně v důsledku sabotáže.

I když není přímo potvrzeno, že za tím stojí Moskva, německý ministr obrany Boris Pistorius označil tento incident za „hybridní akci“. Jen několik dní předtím byla ruská loď Jantar spatřena v irských vodách, kde operovala poblíž důležitých energetických a internetových tras.

Podle Thomase Haldenwanga, bývalého prezidenta německé federální zpravodajské služby, Rusko již delší dobu používá „celý arzenál nástrojů hybridní války“. Tímto způsobem usiluje o oslabení politických diskusí, kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu i přímé sabotáže. Tyto aktivity jsou často doprovázeny dezinformačními kampaněmi, které mají za cíl podkopat důvěru občanů v jejich vlády.

Rusko rovněž využívá hybridní válku k cílenému násilí. Podle německých a amerických úřadů se podařilo zabránit pokusu o atentát na Armina Pappergera, šéfa německé zbrojařské společnosti Rheinmetall, která dodává Ukrajině dělostřelecké granáty. Moskva je také podezřelá z několika žhářských útoků v Polsku, Spojeném království, České republice, Německu, Litvě a Lotyšsku.

Navzdory těmto aktivitám je odpověď Západu na ruské útoky relativně slabá. Jedním z hlavních důvodů je obava z eskalace konfliktu. Podle odborníka na terorismus Daniela Bymana z Centra pro strategická a mezinárodní studia se mnoho západních zemí obává, že přímá konfrontace s Ruskem by vedla k cyklu odvety, který by mohl situaci ještě zhoršit.

Evropská pasivita je také odrazem vnitřních politických rozporů. Některé země, například Maďarsko nebo Turecko, mají blíže k Moskvě, což ztěžuje dosažení konsenzu v NATO. Další překážkou je problém s přisouzením odpovědnosti. Hybridní útoky, jako je sabotáž podmořských kabelů nebo kybernetické útoky, často zanechávají jen málo důkazů, které by mohly jednoznačně spojit pachatele s Kremlem.

Rusko také záměrně operuje v „šedé zóně“, aby se vyhnulo kolektivní odpovědi NATO podle článku 5, který se vztahuje na přímé vojenské útoky. Podle německého poslance a bývalého důstojníka Rodericha Kiesewettera Moskva testuje hranice této klauzule a zvyšuje tlak na Západ, aby zjistila, co si může dovolit.

I když NATO začalo více diskutovat o kolektivní reakci na hybridní útoky, zatím se členské státy nedohodly na jasných krocích. Někteří odborníci navrhují využití článku 4, který umožňuje konzultace mezi členy NATO v případě ohrožení bezpečnosti. Ovšem i tento krok zůstává spíše teoretický.

Na druhou stranu se některé země začaly více zaměřovat na ochranu své infrastruktury. Po sabotáži plynovodu Nord Stream NATO vytvořilo novou koordinační buňku pro ochranu podmořské infrastruktury. Evropská unie také zavedla rámec sankcí proti jednotlivcům a organizacím zapojeným do hybridních útoků, což zahrnuje zmrazení majetku a zákaz cestování.

Evropské země se rovněž zaměřují na boj proti dezinformacím. Francie například zřídila agenturu Viginum, která sleduje zahraniční digitální vlivy. Švédsko vytvořilo speciální „Agenturu pro psychologickou obranu“, která identifikuje a bojuje proti dezinformačním kampaním.

Přesto však tyto kroky často přicházejí pozdě. Moskva se navíc přizpůsobila vyhoštění více než 700 ruských špionů z evropských zemí od roku 2022. Místo nich nyní využívá tzv. „jednorázové agenty“ – mladé muže s kriminální minulostí, najímané přes platformy jako Telegram. Tito agenti jsou placeni kryptoměnami a často si nejsou ani vědomi, že slouží zájmům Ruska.

Podle Arndta Freytaga von Loringhovena, bývalého německého velvyslance a šéfa zpravodajství NATO, je nutné, aby Evropa začala Rusku účinněji vzdorovat. „Agresivní chování musí mít politické náklady,“ varuje. Pokud Západ nevyužije současnou příležitost, Rusko bude pokračovat v destabilizaci evropských států a testování jejich odolnosti. 

Související

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy