Spojenci by měli přehodnotit omezení, která uvalili na Ukrajinu ohledně používání darovaných zbraní, uvedl v rozhovoru pro týdeník The Economist generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. USA už zrušení zmíněného omezení zvažují, Kremlu se ale takový postoj nelíbí.
Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i možnost útoků na cíle na ruském území. Otázka povolení použití západních zbraní při útocích na ruské území je nyní předmětem debat mezi členy NATO.
"Myslím, že přišel čas, aby spojenci zvážili zrušení některých omezení, která na používání zbraní, jež Ukrajině poskytli, uvalili," řekl Stoltenberg, který má svou funkci opustit 1. října.
Poukázal na intenzivní boje v blízkosti Charkova, který leží nedaleko ruské hranice, a dodal, že dříve se bojovalo hlavně v oblastech okupovaných Ruskem.
"Zakazovat Ukrajině použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle na ruském území jí velmi komplikuje obranu," řekl Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina legitimní právo se bránit, což zahrnuje i útoky na vojenské cíle v Rusku.
Stoltenberg uvedl, že někteří spojenci již tato omezení zrušili, ale neupřesnil, které státy tak učinily.
Podle týdeníku The Economist je Stoltenbergova výzva primárně směřována k americké administrativě, která chce mít kontrolu nad tím, jak Ukrajina používá americké zbraně při svých útocích.
Podle serveru New York Times podporuje ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken útoky na ruském území a chce přesvědčit prezidenta Joea Bidena, aby zrušil příslušná omezení. Americké ministerstvo zahraničních věcí zprávu serveru nepotvrdilo ani nepopřelo.
Moskva následně varovala Washington, aby Ukrajině nepovolil zaútočit americkými zbraněmi na ruské území. Informovala o tom ve čtvrtek agentura DPA.
"Tento postoj je naprosto nezodpovědný, tato pozice je naprosto nebezpečná svými následky," řekl ve čtvrtek v ruské státní televizi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Peskov uvedl, že ve Washingtonu, ale i ve více evropských metropolích, některé "horké hlavy" neustále podněcují eskalaci.
"Všem expertům je dnes očividné, že žádné zbraně nejsou schopny nějak zvrátit situaci v zóně speciální vojenské operace," řekl mluvčí Kremlu, přičemž použil výraz, kterým Rusko označuje svou válku proti Ukrajině.
Související
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák