PŘEHLED: Ve Vilniusu dnes odstartuje ostře sledovaný summit NATO. Jaké jsou body programu?

Podpora Ukrajiny

Na summitu NATO bude kladen důraz na posílení bojových schopností Ukrajiny, což je pro alianci prioritou. Státy NATO již od loňska dodávají Ukrajině zbraně, včetně tanků a protivzdušných systémů, od té doby, kdy Rusko napadlo tuto sousední zemi. Generální tajemník aliance a jednotliví ministři naznačují, že s ohledem na nedávný začátek ukrajinské protiútoku jsou další dodávky zcela nezbytné.

Celková hodnota vojenské, finanční a humanitární pomoci poskytnuté Ukrajině od ruské invaze v únoru loňského roku se blíží částce téměř 170 miliard eur. Tato suma zahrnuje pomoc poskytnutou čtyřiceti státy a mezinárodními organizacemi, včetně Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a finančních institucí Evropské unie. Pouze dvě pětiny z celkové částky 170 miliard eur se vztahují na vojenské dodávky.

V případě americké pomoci představuje vojenská pomoc více než 60 procent celkového objemu. Devět členských států NATO, včetně Česka, již před summitem označilo za důležité vytvoření společného analytického, výcvikového a vzdělávacího centra s Ukrajinou, které bude sídlit v Polsku.

Členství Ukrajiny v NATO

Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství. Nicméně někteří členské státy NATO se domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance.

Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Většina zemí však souhlasí s tím, že proces přijetí Ukrajiny do NATO by měl být zahájen bezprostředně po skončení války, pokud by Ukrajina byla úspěšná.

Podporu vstupu Ukrajiny do NATO vyjadřují zejména státy východního křídla aliance, zatímco jiné členské země zatím vyjadřují své postoje k perspektivě Kyjeva neurčitě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si uvědomuje, že jeho země nemůže být členem, dokud čelí ruské agresi na svém území. Chce ale příslib budoucího vstupu.  

Vstup Švédska do NATO

Po ruské invazi na Ukrajinu v květnu loňského roku požádaly Švédsko a Finsko o členství v NATO. Finsko se stalo členem aliance v dubnu tohoto roku, zatímco přistoupení Švédska je zablokováno Tureckem a Maďarskem. Turecká vláda obviňuje Švédsko z dlouhodobého poskytování útočiště tureckým disidentům, které Ankara označuje za teroristy.

Mezi organizace označené za teroristické patří Strana kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG a příznivci duchovního Fethullaha Gülena. PKK je také označena za teroristickou organizaci Evropskou unií, a milice YPG sehrály významnou roli v boji Západu proti Islámskému státu v Sýrii. Turecko dále kritizuje Švédsko za umožňování protestů proti islámu a pálení koránu, což Ankara považuje za šíření nenávisti.

Postoj Číny k válce

Peking se zdržel odsouzení ruské invaze na Ukrajinu a na rozdíl od Západu nepřijal žádné sankce proti Rusku. V minulosti se sice Čína nabídla jako prostředník pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale Západ na tuto iniciativu Pekingu nahlíží skepticky kvůli úzkým ekonomickým a diplomatickým vztahům mezi Čínou a Ruskem.

Německý kancléř Olaf Scholz opakovaně vyzval čínské vedení, aby se více angažovalo při zastavení války na Ukrajině. Německá národní bezpečnostní strategie, kterou minulý měsíc schválila spolková vláda, označuje Čínu za partnera, konkurenta i systémového rivala. Scholz však oceňuje, že Čína odmítá použití jaderných zbraní a nevyhrožuje takovým arzenálem. Také zdůrazňuje, že Čína neposkytuje Rusku žádnou zbrojní pomoc.

Změna na pozici generálního tajemníka

Jens Stoltenberg působí jako generální tajemník NATO od roku 2014 a měl původně skončit v září tohoto roku po třech prodlouženích mandátu. Nicméně 4. července bylo formálně schváleno prodloužení jeho funkčního období do září 2024 velvyslanci při NATO. Stoltenberg, norský politik, v současné době koordinuje reakci aliance na válku Ruska proti Ukrajině a vyjednávání o rozšiřování NATO.

Před prodloužením Stoltenbergova mandátu se jako potenciální kandidáti na vedení NATO spekulovalo o britském ministru obrany Benu Wallaceovi, estonské premiérce Kaje Kallasové, nizozemském premiérovi Marku Ruttem a dokonce i o předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.

Média přikládala značnou šanci dánské premiérce Mette Frederiksenové, jednak kvůli jejím zkušenostem, jednak proto, že mnoho členských států vyjádřilo zájem o první ženské vedení aliance. Nicméně Frederiksenová na začátku června uvedla, že se o nejvyšší post v Severoatlantické alianci neuchází.