Příměří nevydrželo ani půl dne. Rusko útočilo už šest hodin po jeho vyhlášení, prohlásil Zelenskyj

Zelenskyj připomněl, že Rusko už minulý měsíc odmítlo americký návrh na úplné třicetidenní příměří. Ukrajina by podle něj byla ochotná přistoupit na úplné ztišení zbraní, pokud by se k němu upřímně připojila i druhá strana. Dodal, že pokud by se takové příměří skutečně ujalo, Kyjev navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil tzv. „Velikonoční příměří“ v sobotu, během vystoupení v ruské státní televizi. Uvedl, že boje přeruší od sobotních 18:00 moskevského času až do nedělní půlnoci, s tím, že očekává obdobný krok i od Ukrajiny. Označil to za test vůle Kyjeva k mírovému urovnání.

Zatímco Putin promlouval, v Kyjevě zněl letecký poplach. Mnozí Ukrajinci reagovali skepticky a poukazovali na opakované porušení příměří ze strany Ruska již od počátku konfliktu v roce 2014. Mezi prvními, kdo poukázal na nevěrohodnost ruského příměří, byl i bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko.

Zároveň se vynořily zprávy, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje uznání Krymu jako ruského území. Podle agentury Bloomberg by tak Spojené státy mohly učinit součástí širšího mírového plánu, který má ukončit válku. Tento krok by však porušil Chartu OSN a mezinárodní pravidla, podle nichž nelze území získat silou.

Zvažované uznání ruské anexe Krymu by pravděpodobně vyvolalo silnou kritiku mezi evropskými spojenci USA i rozhořčení v samotné Ukrajině. Trump přitom v pátek uvedl, že Spojené státy „mohou odejít“ z mírových jednání, pokud jedna ze stran zkomplikuje dohodu. Naznačil, že pokud k dohodě nedojde, USA se stáhnou a obviní obě strany z hlouposti.

Jednání o možném urovnání konfliktu mají pokračovat tento týden v Londýně. Podle úniků se Spojené státy snaží prosadit dohodu příznivou Kremlu. Ta by Rusku umožnila ponechat si okupovaná území na jihu a východě Ukrajiny, včetně Krymu. USA údajně zvažují i zrušení některých sankcí vůči Moskvě a další ústupky.

Trump mezitím výrazně zvýšil tlak na Ukrajinu. V podstatě zastavil vojenskou pomoc a požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství jako podmínku pro další podporu. Spojené státy přitom podle anonymních diplomatických zdrojů trvají na tom, že jakákoli dohoda musí zahrnovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Na druhé straně Putin v rozhovorech s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem trvá na demilitarizaci Ukrajiny, jejímu odklonu od NATO a sesazení Zelenského. Ukrajina by byla ochotna jednat o zmrazení konfliktu na současné linii fronty, ale odmítá trvalé odstoupení Krymu a dalších čtyř regionů Rusku.

„Nemyslím si, že pan Witkoff má mandát mluvit o ukrajinském území. Tyto země patří našemu lidu, našemu národu a budoucím generacím Ukrajinců,“ uvedl Zelenskyj minulý týden. Podle ukrajinských představitelů nemohou být jednání úspěšná, dokud Rusko neukončí své útoky.

Ruské síly v posledních dnech zesílily nálety na civilní cíle. V pátek byly do obytné čtvrti v Charkově vypáleny tři balistické rakety, které zabily dvě osoby. Ještě dříve při útoku na Sumy během Květné neděle zemřelo 35 lidí, včetně dvou dětí.

Krym, který Rusko okupuje více než jedenáct let, se proměnil z rekreační oblasti v masivní vojenskou základnu a sloužil jako odrazový můstek pro invazi v roce 2022. Ukrajina pravidelně útočí na ruské základny na Krymu, včetně úderů na hlavní štáb Černomořské flotily v Sevastopolu a na Kerčský most spojující poloostrov s Ruskem.

Na závěr soboty však přišla i jedna pozitivní zpráva. Rusko a Ukrajina potvrdily výměnu válečných zajatců zprostředkovanou Spojenými arabskými emiráty. Každá ze stran propustila 246 osob. Navíc bylo vyměněno 31 zraněných Ukrajinců za 15 zraněných ruských vojáků.