Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích

V oficiálním prohlášení na sociálních sítích izraelské síly uvedly, že během noci na středu provedly rozsáhlé útoky na odpalovací zařízení po celém Íránu. Tyto operace byly zastaveny až po oficiálním oznámení klidu zbraní. Podle politických směrnic IDF nyní utlumila kampaň přímo proti Íránu, zůstává však v nejvyšším stavu pohotovosti a je připravena okamžitě reagovat na jakékoliv porušení dohody.

Situace v Libanonu se však od íránského frontu výrazně liší. Izraelská armáda zdůraznila, že tamní pozemní invaze a bojové akce proti „teroristické organizaci Hizballáh“ nekončí. Tento postoj vyvolává značné nejasnosti ohledně rozsahu příměří, o kterém informoval pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, jenž byl klíčovou postavou při vyjednávání diplomatického řešení.

Šaríf totiž původně oznámil, že dohoda o okamžitém zastavení palby se vztahuje na všechny oblasti a spojence, včetně Libanonu. Izrael však toto tvrzení rezolutně popřel a trvá na tom, že boj proti Hizballáhu nebyl součástí ujednání. Zdroje blízké Hizballáhu mezitím naznačily, že hnutí své útoky na severní Izrael prozatím pozastavilo, ale na oficiální stanovisko k celé situaci se stále čeká.

Izraelská armáda naopak uvedla, že „pokračuje v bojích a pozemních operacích“ v Libanonu proti Íránem podporované militantní skupině Hizballáh. „V souladu s politickými směrnicemi IDF omezila boje v kampani proti Íránu a zůstává ve stavu vysoké obranné pohotovosti, připravena reagovat na jakékoli porušení,“ uvedla IDF.

Libanonská armáda v reakci na pokračující izraelské útoky vyzvala vysídlené rodiny, aby zatím odložily svůj návrat do domovů na jihu země. Varování před probíhajícími operacemi potvrzuje, že klid zbraní je v této oblasti velmi křehký, ne-li neexistující. Příměří mezi Washingtonem a Teheránem tak zatím nepřineslo úlevu civilistům v libanonsko-izraelském pohraničí.

K diplomatickému průlomu došlo v hodině dvanácté, necelou hodinu před vypršením ultimáta Donalda Trumpa. Americký prezident hrozil Íránu totální destrukcí jeho infrastruktury, pokud nepřistoupí na dohodu. Íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada nakonec s dvoutýdenním příměřím souhlasila, ovšem pod podmínkou, že veškeré útoky proti zemi skutečně ustanou.

Součástí dohody je také dočasné uvolnění dopravy v Hormuzském průlivu, který bude po dobu dvou týdnů pod íránskou vojenskou správou. Teherán navíc navrhl desetibodový mírový plán, který Donald Trump označil za „schůdný“. Tento návrh však obsahuje požadavky, které USA dříve odmítaly, jako je stažení amerických vojsk z regionu, zrušení všech sankcí a vyplacení plných reparací Íránu.

Detailní jednání o trvalém urovnání konfliktu mají začít v pátek 10. dubna v pákistánském Islámábádu. Íránská státní média však zdůrazňují, že tato jednání neznamenají automatický konec války, ale pouze snahu o vypracování podmínek dlouhodobé dohody. I během vyjednávání příměří byly v regionu, včetně SAE, Kataru a Bahrajnu, slyšet varovné sirény upozorňující na raketové hrozby.

Mezinárodní společenství tento opatrný krok směrem k míru přivítalo. Australský premiér Anthony Albanese označil vývoj za pozitivní, zároveň však nezvykle ostře zkritizoval předchozí agresivní rétoriku Donalda Trumpa. Podobně se vyjádřily i vlády Japonska, Jižní Koreje a Nového Zélandu, které doufají v deeskalaci napětí.

Ománský ministr zahraničí Badr Albusajdí, který se v minulosti podílel na nepřímých jaderných rozhovorech, varoval, že svět se sice na chvíli vyhnul katastrofě, ale není prostor pro uspokojení. Podle něj jsou nyní nezbytná seriózní a hluboká jednání, která by zajistila silnou a trvalou regionální bezpečnost. Bez nich hrozí, že se region po uplynutí čtrnáctidenní lhůty opět propadne do chaosu.