Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko je ochotno zvážit všechny možnosti pro ukončení války na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou vycházet z aktuálního stavu na bojišti.
Ve svém prohlášení zdůraznil, že mírové návrhy musí reflektovat reálnou situaci v terénu, a obvinil Ukrajinu z neochoty jednat. Připomněl rovněž, že Rusko je připraveno jednat na základě dohod z Istanbulu, které by mimo jiné zavázaly Ukrajinu k odstoupení od aspirací na členství v NATO.
Kromě otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině se Putin na summitu BRICS zaměřil na vznikající multipolární světový řád. Už na zahájení tohoto třídenního summitu v ruské Kazani, kam přijelo přibližně dvacet státníků a vládních představitelů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga či tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, prohlásil, že BRICS posiluje svou autoritu v mezinárodních záležitostech.
Putin dále uvedl, že více než 30 zemí vyjádřilo zájem o přistoupení k BRICS, které aktuálně zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, k nimž se za poslední rok přidaly také Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.
Ruský prezident navrhl užší finanční spolupráci mezi členy BRICS a myšlenku vytvoření aliance v oblasti umělé inteligence, která by určovala etické normy a regulovala její využití. Dalším z návrhů byla společná burza obilí, která by zajistila bezpečnost obchodů mezi státy BRICS a ochránila je před vnějšími zásahy.
Tímto summitem se Putin snaží ukázat, že navzdory snahám Západu Rusko není izolováno. Moskva doufá, že BRICS se vyvine v protiváhu západních organizací, jako je skupina G7. Čínský prezident Si Ťin-pching tento postoj podporuje a zdůrazňuje potřebu nového světového řádu založeného na multipolaritě.
Během summitu se s Putinem setkal i generální tajemník OSN António Guterres. Toto setkání však vyvolalo rozhořčení na Ukrajině, která kritizovala jeho účast na ruském summitu, přičemž odmítl její pozvání na mírové jednání ve Švýcarsku.
Mluvčí OSN uvedl, že návštěva Guterrese v Kazani je součástí pravidelné účasti na akcích s významnými členskými státy a že je příležitostí k potvrzení postojů OSN ke konfliktu na Ukrajině a podmínkám pro spravedlivý mír.
Guterres na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani v Rusku apeloval na Vladimira Putina, aby se zasadil o mír na Ukrajině. Tato výzva k ukončení války, která probíhá již třetím rokem, přišla při jejich prvním osobním setkání od dubna 2022.
Guterres zdůraznil potřebu míru na Ukrajině před lídry zemí BRICS a připojil se k výzvám, které dříve vyslovil například čínský prezident Si Ťin-pching, spojenec Ruska. Uvedl to server The Independent.
Podle Guterrese by mírová dohoda měla být v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN. Guterresova cesta do Kazaně však vyvolala kritiku, především ze strany Ukrajiny.
Kyjev ostře odsoudil jeho účast na summitu a připomněl, že generální tajemník OSN odmítl pozvání na globální mírový summit ve Švýcarsku, zatímco přijal pozvání od „válečného zločince Putina“. Tento postoj citoval britský deník The Guardian. K této kritice se připojila i Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném.
Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a jeho setkání s Putinem bylo avizováno médii. Přestože OSN formálně schůzku nepotvrdila, podle zpráv AFP byla naplánována na večer. K dnešnímu dni však nebyly zveřejněny žádné další informace o konkrétních jednáních.
Během summitu Vladimir Putin podle serveru Washington Post nepopřel zprávy o přítomnosti severokorejských vojáků v Rusku, o čemž informovala agentura Reuters. Spojené státy dříve uvedly, že mají důkazy o vyslání zhruba 3000 severokorejských vojáků do Ruska, což by mohlo znamenat výraznou eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Putin na otázku ohledně satelitních snímků, které údajně zachycují pohyby severokorejských jednotek, uvedl, že „snímky jsou závažná věc. Pokud existují, pak něco odrážejí.“ Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou uzavřela s Pchjongjangem.
Putin ve svém projevu také kritizoval Západ, zejména NATO, které podle něj eskaluje konflikt na Ukrajině. Uvedl, že důstojníci a instruktoři NATO jsou přímo zapojeni do bojů, a zmínil, že má informace o tom, odkud tito západní vojenští činitelé pocházejí a jak na Ukrajině operují.
Související
Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům
Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 3 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě