Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko je ochotno zvážit všechny možnosti pro ukončení války na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou vycházet z aktuálního stavu na bojišti.
Ve svém prohlášení zdůraznil, že mírové návrhy musí reflektovat reálnou situaci v terénu, a obvinil Ukrajinu z neochoty jednat. Připomněl rovněž, že Rusko je připraveno jednat na základě dohod z Istanbulu, které by mimo jiné zavázaly Ukrajinu k odstoupení od aspirací na členství v NATO.
Kromě otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině se Putin na summitu BRICS zaměřil na vznikající multipolární světový řád. Už na zahájení tohoto třídenního summitu v ruské Kazani, kam přijelo přibližně dvacet státníků a vládních představitelů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga či tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, prohlásil, že BRICS posiluje svou autoritu v mezinárodních záležitostech.
Putin dále uvedl, že více než 30 zemí vyjádřilo zájem o přistoupení k BRICS, které aktuálně zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, k nimž se za poslední rok přidaly také Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.
Ruský prezident navrhl užší finanční spolupráci mezi členy BRICS a myšlenku vytvoření aliance v oblasti umělé inteligence, která by určovala etické normy a regulovala její využití. Dalším z návrhů byla společná burza obilí, která by zajistila bezpečnost obchodů mezi státy BRICS a ochránila je před vnějšími zásahy.
Tímto summitem se Putin snaží ukázat, že navzdory snahám Západu Rusko není izolováno. Moskva doufá, že BRICS se vyvine v protiváhu západních organizací, jako je skupina G7. Čínský prezident Si Ťin-pching tento postoj podporuje a zdůrazňuje potřebu nového světového řádu založeného na multipolaritě.
Během summitu se s Putinem setkal i generální tajemník OSN António Guterres. Toto setkání však vyvolalo rozhořčení na Ukrajině, která kritizovala jeho účast na ruském summitu, přičemž odmítl její pozvání na mírové jednání ve Švýcarsku.
Mluvčí OSN uvedl, že návštěva Guterrese v Kazani je součástí pravidelné účasti na akcích s významnými členskými státy a že je příležitostí k potvrzení postojů OSN ke konfliktu na Ukrajině a podmínkám pro spravedlivý mír.
Guterres na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani v Rusku apeloval na Vladimira Putina, aby se zasadil o mír na Ukrajině. Tato výzva k ukončení války, která probíhá již třetím rokem, přišla při jejich prvním osobním setkání od dubna 2022.
Guterres zdůraznil potřebu míru na Ukrajině před lídry zemí BRICS a připojil se k výzvám, které dříve vyslovil například čínský prezident Si Ťin-pching, spojenec Ruska. Uvedl to server The Independent.
Podle Guterrese by mírová dohoda měla být v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN. Guterresova cesta do Kazaně však vyvolala kritiku, především ze strany Ukrajiny.
Kyjev ostře odsoudil jeho účast na summitu a připomněl, že generální tajemník OSN odmítl pozvání na globální mírový summit ve Švýcarsku, zatímco přijal pozvání od „válečného zločince Putina“. Tento postoj citoval britský deník The Guardian. K této kritice se připojila i Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném.
Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a jeho setkání s Putinem bylo avizováno médii. Přestože OSN formálně schůzku nepotvrdila, podle zpráv AFP byla naplánována na večer. K dnešnímu dni však nebyly zveřejněny žádné další informace o konkrétních jednáních.
Během summitu Vladimir Putin podle serveru Washington Post nepopřel zprávy o přítomnosti severokorejských vojáků v Rusku, o čemž informovala agentura Reuters. Spojené státy dříve uvedly, že mají důkazy o vyslání zhruba 3000 severokorejských vojáků do Ruska, což by mohlo znamenat výraznou eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Putin na otázku ohledně satelitních snímků, které údajně zachycují pohyby severokorejských jednotek, uvedl, že „snímky jsou závažná věc. Pokud existují, pak něco odrážejí.“ Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou uzavřela s Pchjongjangem.
Putin ve svém projevu také kritizoval Západ, zejména NATO, které podle něj eskaluje konflikt na Ukrajině. Uvedl, že důstojníci a instruktoři NATO jsou přímo zapojeni do bojů, a zmínil, že má informace o tom, odkud tito západní vojenští činitelé pocházejí a jak na Ukrajině operují.
Související
Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům
Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 1 hodinou
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 2 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 3 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 4 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 5 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 5 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 7 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo.
Zdroj: Jan Hrabě