Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let

Ruský prezident Vladimir Putin bude ve funkci dalších šest let. Volilo ho přes 87 procent lidí, vyplývá z údajů ruské centrální volební komise po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů. O průběžných výsledcích informovala ruská státní agentura TASS

Po sečtení 99,43 procenta hlasů činil Putinův volební zisk 87,32 procenta. Na druhém místě byl kandidát ruských komunistů Nikolaj Charitonov se 4,32 procenta, třetí místo držel Vladislav Davankov s podporou 3,79 procenta. Čtvrtého Leonida Sluckého volilo 3,19 procenta voličů. 

Průběžné výsledky se tak moc neliší od průzkumu agentury FOM, podle kterého měl Putin získat 87,8 procenta hlasů. Šetření přisuzovalo druhému Charitonovovi zisk 4,7 procenta, třetímu Davankovovi 3,6 procenta a čtvrtému Sluckému zhruba 2,5 procenta. 

Volební komise před volbami hlavy státu uvedla, že v Rusku je 112 milionů oprávněných voličů. Další dva miliony Rusů žijí v zahraničí. Podle komise se volební účast ještě před uzavřením volebních místností přehoupla přes 65 procent. Nezávislí pozorovatelé a odborníci charakterizují ruské prezidentské volby jako nedemokratické, protože se do nich nezapojil žádný představitel opozice. 

Putin je u moci téměř čtvrt století a v roce 2022 spustil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Tvrdil, že volby jsou hlasováním o "budoucnosti Ruska". Válku na Ukrajině vysvětluje jako boj proti rozpínavosti Západu, což nachází dobrou odezvu u mnoha Rusů.

Související

Více souvisejících

volby v Rusku Vladimír Putin Rusko Vladislav Davankov Nikolaj Charitonov Leonid Sluckij

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy