Ruské speciální síly se v Kurské oblasti pokusily o překvapivý útok na ukrajinské jednotky, když se k nim přiblížily skrz nepoužívaný plynovod. Ukrajinský generální štáb potvrdil, že skupiny ruských vojáků se dostaly k městu Sudža právě tímto neobvyklým způsobem.
Zprávy o tom, že ruské speciální jednotky prolézaly 1,4 metru širokým plynovodem, aby udeřily Ukrajincům do týlu, se zpočátku zdály nepravděpodobné. Nyní však ukrajinské velení oficiálně přiznalo, že k incidentu skutečně došlo.
Odvážný plán přišel v době, kdy se Moskva snaží získat zpět části Kurské oblasti, které Ukrajina překvapivě obsadila během letní ofenzivy. Podle proruského blogera Jurije Podoljaky ruští vojáci urazili uvnitř plynovodu asi 15 kilometrů, přičemž někteří z nich v něm strávili i několik dní, než zaútočili na ukrajinské jednotky poblíž města Sudža.
Sudža, která měla před únorovou invazí 2022 asi 5 000 obyvatel, se nachází u významných plynových transferových a měřících stanic. Tyto stanice byly dříve klíčové pro export ruského plynu přes ukrajinské území do Evropy.
Další válečný bloger vystupující pod pseudonymem „Two Majors“ uvedl, že v Sudže probíhají těžké boje a že ruské jednotky skutečně využily plynovod k proniknutí do města. Na ruských telegramových kanálech se rovněž objevily fotografie údajných speciálních jednotek v plynových maskách pohybujících se uvnitř široké potrubní trasy.
Ukrajinský generální štáb v sobotu večer potvrdil, že „sabotážní a útočné skupiny“ použily plynovod k pokusu o zajištění pozic u Sudže. Ukrajinci však podle vlastních slov ruské jednotky včas odhalili a odpověděli raketovými a dělostřeleckými útoky.
„V současné době jsou ruské speciální jednotky odhalovány, blokovány a likvidovány. Ztráty nepřítele v Sudže jsou velmi vysoké,“ uvedlo velení ukrajinské armády.
Ukrajina zahájila v srpnu nečekaný přeshraniční útok na Kurskou oblast, který se stal největší operací na ruském území od druhé světové války. Během několika dnů ukrajinské jednotky obsadily 1 000 km² včetně strategického města Sudža a zajaly stovky ruských vojáků.
Podle Kyjeva měla tato operace posílit jeho vyjednávací pozici v budoucích mírových rozhovorech a přinutit Moskvu stáhnout část sil z východní Ukrajiny.
Několik měsíců po této bleskové ofenzivě jsou ukrajinské jednotky v Kursku oslabeny a čelí neustálým ruským útokům. Podle odhadů bojuje v této oblasti více než 50 000 ruských vojáků, včetně jednotek z KLDR. Satelitní snímky naznačují, že desítky tisíc ukrajinských vojáků riskují obklíčení.
Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jeho jednotky dobyly vesnici Lebeděvka, asi 12 km severozápadně od Sudže, a porazily několik ukrajinských jednotek v okolí města. Ukrajina se k těmto tvrzením zatím nevyjádřila.
Francie oznámila nový balík pomoci pro Ukrajinu
Mezitím francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu v neděli oznámil, že Francie použije zisky ze zmrazených ruských aktiv k financování další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 195 milionů eur.
V rozhovoru pro list La Tribune Dimanche Lecornu uvedl, že Paříž dodá nové 155mm dělostřelecké granáty a naváděné bomby pro stíhačky Mirage 2000, které již dříve Ukrajině poskytla.
Tento krok vyvolal ostrou reakci předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina. Podle prohlášení ruského parlamentu Volodin obvinil Francii z krádeže a varoval, že Paříž za své činy „ponese odpovědnost“ a bude muset zmrazené prostředky vrátit.
Ukrajinské drony údajně útočily na ruskou ropnou infrastrukturu
Další eskalace konfliktu proběhla v noci na neděli, kdy podle ruských úřadů a telegramových kanálů ukrajinské drony zaútočily na ropnou infrastrukturu v jižním a centrálním Rusku.
Jeden dron údajně zasáhl ropný sklad ve městě Čeboksary na řece Volze, asi 1 000 km od ukrajinské hranice. Guvernér oblasti Oleg Nikolajev uvedl, že při útoku nebyl nikdo zraněn, ale sklad vyžaduje opravy.
Na ruských sociálních sítích se objevily záběry požáru v blízkosti jedné z největších ruských rafinérií v Rjazani. Telegramový kanál Shot citoval svědky, kteří slyšeli několik explozí v noci u rafinérie.
Místní guvernér Pavel Malkov oznámil, že ukrajinské drony byly sestřeleny v okolí rafinérie, přičemž tvrdil, že nedošlo k žádným škodám ani ztrátám na životech.
Související
Den před příměřím byl na Ukrajině krvavý. Kyjev hlásí 17 mrtvých, armáda útočila v ruském vnitrozemí
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 1 hodinou
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 2 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 3 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 4 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 5 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 5 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 6 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.
Zdroj: Libor Novák