Rusko opět vyhrožuje. Slibuje "velmi bolestivou" odplatu

Rusko bude okamžitě a „velmi bolestivým způsobem“ reagovat, pokud Ukrajina provede útok na ruské území pomocí zbraní s dlouhým dosahem. Ve středu to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

„Chtěli bychom varovat nezodpovědné politiky v EU, NATO a zámoří – pokud Kyjev podnikne příslušné agresivní kroky, Rusko na ně okamžitě odpoví,“ uvedla Zacharovová.

Dodala, že západní politici podle ní „ztrácejí smysl pro realitu, ignorují rizika spojená s další nebezpečnou eskalací konfliktu, dokonce i ve vztahu k vlastním zájmům“.

Ukrajina opakovaně žádá Západ o povolení použít zbraně s dlouhým dosahem, které obdržela, při útocích hluboko na ruském území.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že je zjevné, že Ukrajina zvažuje útoky na ruské území pomocí západních zbraní. Zároveň prohlásil, že Rusko možná bude muset přehodnotit svou jadernou doktrínu, protože Spojené státy a jejich západní spojenci podle něj eskalují válku na Ukrajině a tím ohrožují Rusko.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí znovu apeloval na spojence Ukrajiny, aby umožnili Kyjevu použít zbraně s dlouhým dosahem při útocích na cíle hluboko uvnitř Ruska. Tuto výzvu pronesl po pondělním ruském útoku na hlavní město Kyjev a další ukrajinské regiony, jak informovala agentura Reuters.

Kuleba na sociální síti X upozornil, že Rusko během noci před prvním školním dnem zaútočilo na Ukrajinu více než 30 raketami a přes 20 drony. Podle jeho slov ruská armáda při útoku použila také severokorejské rakety KN-23.

"Režimy v Pchjongjangu a Moskvě nejsou nijak omezeny při provádění útoků s dlouhým dosahem kdekoli na Ukrajině. Avšak Ukrajina je nucena bránit se proti těmto dvěma barbarským válečným mašinériím s rukama svázanýma za zády. Není to absurdní?" napsal Kuleba.

Ministr zároveň vyzval partnery Ukrajiny, aby překonali své obavy, zrušili omezení uvalená na Ukrajinu a dovolili jí se účinně bránit. Podle Kuleby má Ukrajina na základě Charty OSN právo zasahovat jakékoli legitimní cíle na území Ruska.

Kuleba také vyzval asijské země, aby zvážily zvýšení své pomoci Ukrajině, protože posilování vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje podle něj bezpečnostní riziko nejen pro Evropu, ale i pro Asii. "Čím silnější bude Ukrajina a čím méně úspěšní budou diktátoři v Rusku a Severní Koreji, tím stabilnější a bezpečnější budou Evropa a Asie," napsal Kuleba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týdne apeloval na Spojené státy, aby umožnily Ukrajině podnikat útoky hluboko na ruském území. Tento požadavek přednesl v sobotu, krátce po setkání ukrajinských zástupců s americkými partnery ve Washingtonu, jak informoval server Kyiv Post.

Od roku 2022 poskytl Washington Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 50 miliard dolarů, ale zároveň omezil použití těchto zbraní na ukrajinské území nebo na obranné přeshraniční operace.

„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Prezident rovněž vyzval Spojené státy, Velkou Británii, Francii a Německo, aby zrušily omezení na používání raket dlouhého doletu dodávaných Západem na ruském území. „Potřebujeme prostředky k plné ochraně Ukrajiny a jejích obyvatel,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že ukrajinští představitelé poskytli spojencům „všechny nezbytné podrobnosti“.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v pátek při návštěvě Washingtonu zdůraznil, že Ukrajina vysvětlila, co je potřeba k ochraně civilistů před ruským terorem, a vyjádřil naději, že jejich žádost bude vyslyšena.

Ministryně hospodářství Julije Svyrydenková mezitím na platformě X sdělila, že s partnery jednala o krocích nezbytných pro obnovu ukrajinské energetické infrastruktury, kterou ruské nálety poškodily více než z poloviny.

Velká Británie v srpnu povolila využívat její zbraně při operacích na ruském území, oznámilo britské ministerstvo obrany. Omezení na používání raket dlouhého doletu Storm Shadow však nadále platí, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obrany uvedl, že Ukrajina má právo na sebeobranu proti nezákonným útokům Ruska, což zahrnuje i operace uvnitř Ruska. Dodal, že britské vybavení musí být používáno v souladu s mezinárodním právem.

Kyjev tedy může využívat britské tanky, protitankové střely a další vojenské vybavení na ruském území. Rakety Storm Shadow se však mohou používat pouze na území Ukrajiny.

Podle britského zdroje pro Reuters ukrajinské jednotky pravděpodobně již použily britské tanky Challenger 2 na ruském území. Ministerstvo obrany Spojeného království se k tomu odmítlo vyjádřit.

Rusko varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden znovu vyzval západní spojence, aby povolili údery raketami dlouhého doletu na Rusko, ale ti to zatím odmítají kvůli obavám z eskalace konfliktu.


 
 

Související

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa

Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý útok na Petrohrad a jeho bezprostřední okolí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Podle záběrů ze sociálních sítí se ukrajinským dronům podařilo způsobit rozsáhlé škody. Rusové zároveň pokračovali ve vlastních úderech na Ukrajině. 

Více souvisejících

Rusko ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

před 2 hodinami

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 4 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 5 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 8 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 11 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

včera

Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře

Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy