Rusko opět vyhrožuje. Slibuje "velmi bolestivou" odplatu

Rusko bude okamžitě a „velmi bolestivým způsobem“ reagovat, pokud Ukrajina provede útok na ruské území pomocí zbraní s dlouhým dosahem. Ve středu to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

„Chtěli bychom varovat nezodpovědné politiky v EU, NATO a zámoří – pokud Kyjev podnikne příslušné agresivní kroky, Rusko na ně okamžitě odpoví,“ uvedla Zacharovová.

Dodala, že západní politici podle ní „ztrácejí smysl pro realitu, ignorují rizika spojená s další nebezpečnou eskalací konfliktu, dokonce i ve vztahu k vlastním zájmům“.

Ukrajina opakovaně žádá Západ o povolení použít zbraně s dlouhým dosahem, které obdržela, při útocích hluboko na ruském území.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že je zjevné, že Ukrajina zvažuje útoky na ruské území pomocí západních zbraní. Zároveň prohlásil, že Rusko možná bude muset přehodnotit svou jadernou doktrínu, protože Spojené státy a jejich západní spojenci podle něj eskalují válku na Ukrajině a tím ohrožují Rusko.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí znovu apeloval na spojence Ukrajiny, aby umožnili Kyjevu použít zbraně s dlouhým dosahem při útocích na cíle hluboko uvnitř Ruska. Tuto výzvu pronesl po pondělním ruském útoku na hlavní město Kyjev a další ukrajinské regiony, jak informovala agentura Reuters.

Kuleba na sociální síti X upozornil, že Rusko během noci před prvním školním dnem zaútočilo na Ukrajinu více než 30 raketami a přes 20 drony. Podle jeho slov ruská armáda při útoku použila také severokorejské rakety KN-23.

"Režimy v Pchjongjangu a Moskvě nejsou nijak omezeny při provádění útoků s dlouhým dosahem kdekoli na Ukrajině. Avšak Ukrajina je nucena bránit se proti těmto dvěma barbarským válečným mašinériím s rukama svázanýma za zády. Není to absurdní?" napsal Kuleba.

Ministr zároveň vyzval partnery Ukrajiny, aby překonali své obavy, zrušili omezení uvalená na Ukrajinu a dovolili jí se účinně bránit. Podle Kuleby má Ukrajina na základě Charty OSN právo zasahovat jakékoli legitimní cíle na území Ruska.

Kuleba také vyzval asijské země, aby zvážily zvýšení své pomoci Ukrajině, protože posilování vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje podle něj bezpečnostní riziko nejen pro Evropu, ale i pro Asii. "Čím silnější bude Ukrajina a čím méně úspěšní budou diktátoři v Rusku a Severní Koreji, tím stabilnější a bezpečnější budou Evropa a Asie," napsal Kuleba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týdne apeloval na Spojené státy, aby umožnily Ukrajině podnikat útoky hluboko na ruském území. Tento požadavek přednesl v sobotu, krátce po setkání ukrajinských zástupců s americkými partnery ve Washingtonu, jak informoval server Kyiv Post.

Od roku 2022 poskytl Washington Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 50 miliard dolarů, ale zároveň omezil použití těchto zbraní na ukrajinské území nebo na obranné přeshraniční operace.

„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Prezident rovněž vyzval Spojené státy, Velkou Británii, Francii a Německo, aby zrušily omezení na používání raket dlouhého doletu dodávaných Západem na ruském území. „Potřebujeme prostředky k plné ochraně Ukrajiny a jejích obyvatel,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že ukrajinští představitelé poskytli spojencům „všechny nezbytné podrobnosti“.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v pátek při návštěvě Washingtonu zdůraznil, že Ukrajina vysvětlila, co je potřeba k ochraně civilistů před ruským terorem, a vyjádřil naději, že jejich žádost bude vyslyšena.

Ministryně hospodářství Julije Svyrydenková mezitím na platformě X sdělila, že s partnery jednala o krocích nezbytných pro obnovu ukrajinské energetické infrastruktury, kterou ruské nálety poškodily více než z poloviny.

Velká Británie v srpnu povolila využívat její zbraně při operacích na ruském území, oznámilo britské ministerstvo obrany. Omezení na používání raket dlouhého doletu Storm Shadow však nadále platí, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obrany uvedl, že Ukrajina má právo na sebeobranu proti nezákonným útokům Ruska, což zahrnuje i operace uvnitř Ruska. Dodal, že britské vybavení musí být používáno v souladu s mezinárodním právem.

Kyjev tedy může využívat britské tanky, protitankové střely a další vojenské vybavení na ruském území. Rakety Storm Shadow se však mohou používat pouze na území Ukrajiny.

Podle britského zdroje pro Reuters ukrajinské jednotky pravděpodobně již použily britské tanky Challenger 2 na ruském území. Ministerstvo obrany Spojeného království se k tomu odmítlo vyjádřit.

Rusko varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden znovu vyzval západní spojence, aby povolili údery raketami dlouhého doletu na Rusko, ale ti to zatím odmítají kvůli obavám z eskalace konfliktu.


 
 

Související

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Více souvisejících

Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy