Rusko předalo USA seznam požadavků, za jakých ukončí válku

Není však jasné, jaké konkrétní body ruská strana na svůj seznam zařadila ani zda je ochotna vést mírové rozhovory s Kyjevem dříve, než budou tyto podmínky přijaty. Podle zdrojů probíhala jednání mezi ruskými a americkými představiteli v posledních třech týdnech jak osobně, tak prostřednictvím virtuálních schůzek.

Podmínky Kremlu mají podle zasvěcených osob široký záběr a jsou podobné těm, které Moskva v minulosti předložila Ukrajině, Spojeným státům a NATO. Mezi tyto požadavky patřilo zejména zablokování členství Ukrajiny v NATO, dohoda o neumisťování zahraničních vojsk na ukrajinské území a mezinárodní uznání ruských nároků na Krym a čtyři další ukrajinské provincie.

Rusko v posledních letech rovněž trvá na tom, že USA a NATO musí řešit "hlubší příčiny" konfliktu, včetně rozšiřování Severoatlantické aliance na východ.

Současný americký prezident Donald Trump nyní čeká na vyjádření Vladimira Putina, zda bude souhlasit s třicetidenním příměřím, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za možný první krok k mírovým jednáním. Přesto není jasné, zda ruský vůdce tuto nabídku skutečně přijme.

Mezi americkými představiteli panují obavy, že by Putin mohl příměří využít k prohloubení rozporů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Evropou a oslabit tak jakékoli budoucí mírové rozhovory. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu ani Bílý dům se k celé záležitosti zatím nevyjádřily.

Zelenskyj tento týden označil jednání mezi americkými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii za konstruktivní a uvedl, že třicetidenní příměří by mohlo sloužit jako základ pro širší mírovou dohodu.

Moskva se svými požadavky obrací na Západ dlouhodobě. Podobné podmínky předložila již během jednání s Bidenovou administrativou koncem roku 2021 a začátkem roku 2022, když hromadila vojáky u ukrajinských hranic. Tehdejší požadavky se týkaly omezení vojenských aktivit NATO ve východní Evropě i v dalších strategických oblastech.

Navzdory snaze některé ruské požadavky projednat se Spojenými státy se tehdy Bidenově administrativě nepodařilo invazi zabránit a Moskva nakonec 24. února 2022 na Ukrajinu zaútočila.

V posledních týdnech američtí i ruští činitelé připustili, že by jako výchozí bod pro nová mírová jednání mohl sloužit návrh dohody, který byl projednáván v Istanbulu v roce 2022. Tehdejší rozhovory však k žádné dohodě nevedly.

Během těchto jednání Moskva trvala na tom, aby se Ukrajina vzdala svých ambicí vstoupit do NATO a zavázala se k trvalé neutralitě. Rusko rovněž požadovalo právo veta na vojenskou pomoc, kterou by Ukrajině poskytovaly jiné země v případě budoucího konfliktu.

V současné době není jasné, jak Trumpova administrativa k jednáním s Moskvou přistupuje. Spojené státy vedou s Ruskem dva oddělené rozhovory – jeden se týká mírové dohody s Ukrajinou a druhý budoucích vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.

V americké administrativě ale podle všeho nepanuje jednotný názor na další postup. Zatímco zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff označil istanbulská jednání za "promyšlená a věcná" a domnívá se, že by mohla být vzorem pro novou mírovou dohodu, Trumpův hlavní vyjednavač pro Ukrajinu a Rusko, generál ve výslužbě Keith Kellogg, se domnívá, že je třeba přijít s úplně novým návrhem.

Odborníci tvrdí, že ruské požadavky nejsou jen součástí jednání o ukrajinském konfliktu, ale že Moskva chce skrze ně upravit celkové vztahy se Západem.

"Nevidíme žádné známky toho, že by Rusové byli ochotni ustoupit," uvedla Angela Stentová, expertka na Rusko z think-tanku Brookings Institution. "Požadavky zůstávají stejné. Zdá se, že Moskva o skutečný mír nebo významné příměří příliš nestojí."

Ruské požadavky zahrnují například zákaz vojenských cvičení NATO ve východní Evropě, zákaz rozmístění amerických raket středního doletu v Evropě a omezení vojenských operací USA a aliance ve východní Evropě a střední Asii.

"Tyto ruské požadavky se opakují od roku 1945," uvedla Kori Schakeová, bývalá představitelka Pentagonu. "S přístupem Trumpovy administrativy v posledních týdnech už Evropané nemají jen obavy, že je Amerika opustí. Bojí se, že se připojila k jejich nepříteli."