Rusko se v OSN poprvé vyjádřilo k nasazení severokorejských vojáků

Nebenzia promluvil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a tvrdil, že zprávy o přítomnosti severokorejských jednotek jsou „jen obyčejná tvrzení bez důkazů“ a mají odvrátit pozornost od skutečných hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti.

Americká vláda tvrdí, že Severní Korea do Ruska vyslala více než 10 000 vojáků, kteří jsou údajně nasazeni v Kurské oblasti. Tamní jednotky podle NATO již čelí ukrajinským útokům a podílejí se na obraně ruského území. Ministerstvo obrany USA potvrdilo, že existují náznaky přítomnosti malého počtu severokorejských vojáků v Kurské oblasti.

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že severokorejské jednotky byly do Ruska vyslány, aby absolvovaly výcvik a následně byly nasazeny v bojích proti Ukrajině. Tato spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem podle Západu představuje další eskalaci konfliktu.

Velvyslankyně Spojeného království při OSN Barbara Woodwardová upozornila, že spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem v oblasti vojenské podpory může zvýšit napětí na Korejském poloostrově a oslabit bezpečnost v indo-pacifickém regionu. Francouzský velvyslanec Nicolas de Riviere označil možnou přítomnost severokorejských jednotek v Rusku za „nepřátelský čin“, který bude mít důsledky pro evropskou bezpečnost i mezinárodní stabilitu.

OSN vyjádřila nad vzniklou situací znepokojení, přesto však upozornila, že nemá prostředky k ověření informací o nasazení severokorejských sil v Rusku. Miroslav Jenča, náměstek generálního tajemníka OSN pro Evropu, uvedl, že Organizace spojených národů nemá k dispozici žádné podrobnosti, které by umožnily potvrdit nebo vyvrátit tyto zprávy.

Nebenzia zpochybnil oprávněnost Západu kritizovat ruské kroky a zdůraznil, že USA a jejich spojenci podporují ukrajinské ozbrojené síly, zatímco stejná pomoc ze strany ruských spojenců by podle něj měla být vnímána stejně legitimně. Velvyslanec tvrdí, že Rusko s KLDR jedná na základě dohody, která je plně v souladu s mezinárodním právem.

Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun upozornil, že severokorejské síly mohou během nasazení v Rusku získat cenné zkušenosti v moderním válčení, což může představovat přímou hrozbu pro bezpečnost Korejského poloostrova. Kim zároveň vyjádřil obavy, že KLDR bude za poskytnutí vojenské pomoci Rusku požadovat pokročilé vojenské technologie, například taktické jaderné zbraně, balistické střely nebo technologie pro jaderné ponorky.

Vláda v Soulu již dříve oznámila, že zvažuje vyslání vojenských pozorovatelů na Ukrajinu, kteří by analyzovali postupy severokorejských jednotek. Ministr Kim toto považuje za příležitost pro lepší pochopení taktiky a fungování severokorejských sil.

Kreml na zprávy o přítomnosti severokorejských vojáků nereagoval přímo. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že rozhodnutí Moskvy je v souladu s dohodou o vzájemné pomoci s KLDR, která umožňuje oboustrannou vojenskou pomoc v případě ohrožení.

Tento vývoj přichází v době, kdy se válka na Ukrajině dostává do kritické fáze. Vstup severokorejských sil do bojů by mohl výrazně změnit situaci na bojišti, a proto oba spojenci – USA a Jižní Korea – varovali před možnými důsledky a vyzvali KLDR, aby své jednotky stáhla.

Generální tajemník NATO Mark Rutte už začátkem týdne potvrdil, že severokorejští vojáci byli vysláni do Ruska a nasazeni v Kurské oblasti. Rutte toto zapojení Severní Koreje označil za „nebezpečné rozšíření ruské války,“ což podle něj představuje významnou eskalaci konfliktu. 

Podle serveru Politico hovořil Rutte o vyslání severokorejských jednotek jako o projevu zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska od srpna čelí ukrajinské ofenzivě v Kurské oblasti.

"Prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje hrozbu jak pro indo-pacifickou, tak pro euroatlantickou bezpečnost," uvedl Rutte po setkání s delegací Jižní Koreje v Bruselu.

NATO nyní situaci konzultuje s partnery, včetně Ukrajiny a dalších zemí indo-pacifického regionu, a Rutte plánuje další jednání s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem.