Rusko se více bojí míru než války. Invazi do Pobaltí může zahájit už příští rok, varují experti

Někteří nezávislí izraelští vojenští analytici se podle webu Meduza domnívají, že Moskva by se mohla pokusit zabrat území v pobaltských státech již příští rok. Cílem by bylo posílit její vyjednávací pozici vůči Spojeným státům. Jako nejohroženější oblast identifikovali Suwałski koridor, úzký pruh země mezi Běloruskem a ruskou enklávou Kaliningrad, který spojuje Litvu a Polsko. Tento koridor je považován za nejzranitelnější bod Pobaltí, jelikož představuje jedinou pozemní cestu, která region spojuje se zbytkem kontinentální Evropy.

Vojenský analytik Sergej Auslender pro Current Time uvedl, že Rusko by mohlo provést „omezenou operaci s rychlými výsledky“, aby dostalo NATO do velmi nepříjemné situace. Následně by to využilo k vyjednávání o podmínkách mírové dohody na Ukrajině. Dobytí části území NATO, jako je například Suwałski koridor, by také vyřešilo problém pozemního zásobování Kaliningradu.

Suwałski koridor, úsek země na litevsko-polské hranici, je často označován za Achillovu patu NATO. Organizace NATO sice v této oblasti posílila svou pozornost a pravidelně zde pořádá cvičení, avšak někteří analytici nejsou přesvědčeni o tom, že je to dostačující. Vojenský analytik Grigorij Tamar poznamenal, že v pobaltských státech je v současné době rozmístěno zhruba 10 000 vojáků NATO. To sice není málo, ale nemůže to čelit plnohodnotné invazi. Tamar se domnívá, že v případě „speciální operace“ by mohly být tyto základny jednoduše zablokovány.

Několik expertů se shodlo, že Rusko by jakémukoli útoku pravděpodobně předcházelo tvrzeními o „ochraně rusky mluvících obyvatel“. V Litvě, Lotyšsku a Estonsku žije více než 850 000 etnických Rusů, z nichž většina se nachází v pohraničních oblastech v blízkosti Ruska a Běloruska. Analytik Auslender varoval, že by Rusko mohlo zinscenovat kampaň o údajné perzekuci Rusů a poté by mohla organizace zastupující Rusy v Estonsku, například, napsat dopis s výzvou o ochranu. „Tím vytvoří záminku pro invazi. Nečekali by na záminku; sami by si ji vyrobili,“ řekl.

Litevský vojenský expert a major ve výslužbě Darius Antanaitis argumentuje, že nová válka by byla za současných podmínek obtížná, jelikož Baltské moře se stalo de facto „jezerem NATO“ po vstupu Švédska a Finska do Aliance. Uvedl, že pro přiblížení k litevskému pobřeží by Rusko potřebovalo Baltskou flotu, která musí vyplout ze Petrohradu. K zajištění bezpečného průchodu Finským zálivem, který má na jedné straně Finsko a na druhé Estonsko, by musela válka začít právě tam.

Generál Richard Shirreff, bývalý zástupce vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě, varoval, že Rusko by mohlo zahájit plnohodnotnou válku v Pobaltí již v roce 2027. Tento názor je podpořen i zprávami dánských zpravodajských služeb. Bývalý litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas však tento odhad zpochybnil. „Vše závisí na tom, jak dopadne válka na Ukrajině – jak dlouho budou Ukrajinci bojovat, zda dojde k příměří a zda budou zrušeny sankce,“ řekl. Dodal, že je příliš mnoho nepředvídatelných faktorů, a momentální předpoklad je, že Rusko nemůže vést dvě války současně.

Ruský analytik a blogger Dmitrij Černyšev naopak varoval před podceňováním ochoty Moskvy jednat agresivně. Uvedl, že Putinova vojenská ekonomika běží na plné obrátky a „méně se bojí války než míru“. Naznačil, že pokud se celá pyramida, kterou vybudoval, zhroutí, stovky tisíc vojáků se vrátí z fronty se zbraněmi a nebude nic, co by ospravedlnilo represe. Velitel litevských ozbrojených sil, Raimundas Vaikšnoras, prohlásil, že je nepravděpodobné, že by Rusové zaútočili hned, protože jsou hluboce zapojeni na Ukrajině.

Spojenci NATO neustále ujišťují pobaltské státy, že v případě napadení obdrží podporu. Podle nových plánů NATO jsou síly členských zemí připraveny Pobaltí bránit od první minuty možného útoku. Politický analytik Ivan Preobrazhensky však upozornil, že není jasné, jak by byl princip kolektivní obrany aplikován.

Domnívá se, že Rusko nebere článek 5 vážně a vidí příležitosti k testování odolnosti NATO prostřednictvím hybridních hrozeb. Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v této souvislosti připomněl rozhodnutí z roku 2016 o rozmístění mnohonárodních bojových jednotek ve všech pobaltských státech a v Polsku, což vysílá jasný signál, že útok na jednoho spojence vyvolá reakci celé Aliance.