Když Rusko loni v září zavedlo hodiny vlastenectví, Taťána Červenková ve své moskevské škole odmítla žáky z osmé třídy uprostřed ruského útoku na Ukrajinu učit "propagandu". V hodinách vyhrazených pro vlasteneckou výchovu nejprve vyučovala matematiku, pak se pod tlakem nadřízených tématu věnovala - odmítla ale převzít diskurz Kremlu, píše agentura AFP.
Za tento projev odporu si od vedení Červenková vysloužila dvě napomenutí. V říjnu ji ve škole zatkli maskovaní muži, posadili ji do policejního auta a několik hodin ji zadržovali. Nakonec ji v prosinci ze zaměstnání propustili.
Devětačtyřicetiletá učitelka odmítla splnit příkazy vedení, protože se domnívá, že kurzy nazvané Důležité rozhovory se snaží militarizovat smýšlení žáků. "Chtějí si vyrobit vlastní vojáčky. Někteří půjdou do války, další budou vyrábět munici a jiní k tomu všemu vytvoří počítačový software," říká Červenková.
Pokud měl Kreml v úmyslu 24. února 2022 rychle zvítězit, tvrdý odpor Ukrajinců podporovaný dodávkami západních zbraní tyto ambice zhatil. Úřady proto od té doby zdůrazňují, že Rusko je cílem zástupné války Západu, že každý občan musí být připraven bránit vlast. Dennodenně poukazují na paralely s bojem proti nacistům za druhé světové války.
V rámci stejné logiky ruský prezident Vladimir Putin v září nařídil mobilizaci statisíců záložníků, civilistů, kteří dnes bojují a umírají na frontě.
Kreml připravuje ruské obyvatelstvo, dospělé i děti, na "velkou existenciální válku", domnívá se ruský sociolog Grigorij Judin. Důležité rozhovory na školách jsou podle něj součástí tohoto úsilí. Mezi témata probíraná při těchto hodinách patří slavné chvíle z ruské či sovětské historie, národní znaky a symboly, ale i společenské otázky ohledně rodiny nebo kultury. Kreml se v tomto ohledu staví jako obránce konzervativních hodnot proti "dekadentnímu" Západu.
Ve videu s titulem Místo Ruska ve světě, které se ve třídách promítalo 13. února, odpovídal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na otázku, "co mohou mladí občané udělat, aby pomohli své zemi", na kterou se ptalo jedno z dětí. "Obrázky, které děti posílají na frontu. Vidíme ve zprávách (...), jak je to pro vojáky důležité," odpověděl šéf diplomacie.
Poukazuje to na touhu po "úplné a radikální proměně školství, po mobilizaci ruské mládeže k válečnictví", uvádí Judin. Rusko totiž plánuje, že od září začne studenty středních a vysokých škol učit podle základních vojenských osnov, kam mimo jiné spadá zacházení s granáty a útočnými puškami kalašnikov, stejně jako za dob Sovětského svazu.
"Vzdělávání má nyní dvě funkce: šířit propagandu a poskytnout základní vojenský výcvik," uvádí sociolog, který odmítá prozradit, zda podobně jako jiní kritici režimu odešel do exilu.
V ruských ulicích se kromě toho objevily plakáty oslavující armádu a "hrdiny". Diskreditace armády se od loňského března trestá až 15letým vězením. Když si zapnete televizi, nelze uniknout všudypřítomným dokumentům a pořadům o konfliktu na Ukrajině, podle kterých se musí národ za každou cenu mobilizovat.
"Život je velmi přeceňovaný," prohlásil v lednu Vladimir Solovjov, jeden z vůdčích hlasů ruské propagandistické mašinerie. "Proč se bát nevyhnutelného?" položil řečnickou otázku. V podobném duchu se vyjadřuje i ruská pravoslavná církev, jejíž patriarcha Kirill prohlásil, že smrt na frontě smyje "všechny hříchy".
"Jde o glorifikaci války s prvky kultu smrti," uvádí Judin.
Ruští představitelé se snaží vytvořit společnost jednotnou s režimem, domnívá se politolog Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie. "Budoucí generace musí poslušně plnit vůli státu," poznamenává.
Kremelský náhled na svět zastávají i mnozí Rusové, jako třeba Nikolaj Karputkin, návštěvník vojenského zábavního parku nedaleko Petrohradu. Rodiny se zde mohou projet v tanku a děti se naučí střílet nebo se zbraní v ruce vést útok pěchoty.
"Nevedeme válku proti Ukrajině, ale válku proti Západu, válku proti západním hodnotám, které nám chtějí vnutit," říká 39letý otec. "Musíme bránit tradiční hodnoty a svrchovanost naší vlasti," dodává.
Související
Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů
před 2 hodinami
Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize
před 3 hodinami
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
před 4 hodinami
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
před 5 hodinami
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
před 6 hodinami
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
před 8 hodinami
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
před 9 hodinami
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.
Zdroj: Libor Novák