Když Rusko loni v září zavedlo hodiny vlastenectví, Taťána Červenková ve své moskevské škole odmítla žáky z osmé třídy uprostřed ruského útoku na Ukrajinu učit "propagandu". V hodinách vyhrazených pro vlasteneckou výchovu nejprve vyučovala matematiku, pak se pod tlakem nadřízených tématu věnovala - odmítla ale převzít diskurz Kremlu, píše agentura AFP.
Za tento projev odporu si od vedení Červenková vysloužila dvě napomenutí. V říjnu ji ve škole zatkli maskovaní muži, posadili ji do policejního auta a několik hodin ji zadržovali. Nakonec ji v prosinci ze zaměstnání propustili.
Devětačtyřicetiletá učitelka odmítla splnit příkazy vedení, protože se domnívá, že kurzy nazvané Důležité rozhovory se snaží militarizovat smýšlení žáků. "Chtějí si vyrobit vlastní vojáčky. Někteří půjdou do války, další budou vyrábět munici a jiní k tomu všemu vytvoří počítačový software," říká Červenková.
Pokud měl Kreml v úmyslu 24. února 2022 rychle zvítězit, tvrdý odpor Ukrajinců podporovaný dodávkami západních zbraní tyto ambice zhatil. Úřady proto od té doby zdůrazňují, že Rusko je cílem zástupné války Západu, že každý občan musí být připraven bránit vlast. Dennodenně poukazují na paralely s bojem proti nacistům za druhé světové války.
V rámci stejné logiky ruský prezident Vladimir Putin v září nařídil mobilizaci statisíců záložníků, civilistů, kteří dnes bojují a umírají na frontě.
Kreml připravuje ruské obyvatelstvo, dospělé i děti, na "velkou existenciální válku", domnívá se ruský sociolog Grigorij Judin. Důležité rozhovory na školách jsou podle něj součástí tohoto úsilí. Mezi témata probíraná při těchto hodinách patří slavné chvíle z ruské či sovětské historie, národní znaky a symboly, ale i společenské otázky ohledně rodiny nebo kultury. Kreml se v tomto ohledu staví jako obránce konzervativních hodnot proti "dekadentnímu" Západu.
Ve videu s titulem Místo Ruska ve světě, které se ve třídách promítalo 13. února, odpovídal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na otázku, "co mohou mladí občané udělat, aby pomohli své zemi", na kterou se ptalo jedno z dětí. "Obrázky, které děti posílají na frontu. Vidíme ve zprávách (...), jak je to pro vojáky důležité," odpověděl šéf diplomacie.
Poukazuje to na touhu po "úplné a radikální proměně školství, po mobilizaci ruské mládeže k válečnictví", uvádí Judin. Rusko totiž plánuje, že od září začne studenty středních a vysokých škol učit podle základních vojenských osnov, kam mimo jiné spadá zacházení s granáty a útočnými puškami kalašnikov, stejně jako za dob Sovětského svazu.
"Vzdělávání má nyní dvě funkce: šířit propagandu a poskytnout základní vojenský výcvik," uvádí sociolog, který odmítá prozradit, zda podobně jako jiní kritici režimu odešel do exilu.
V ruských ulicích se kromě toho objevily plakáty oslavující armádu a "hrdiny". Diskreditace armády se od loňského března trestá až 15letým vězením. Když si zapnete televizi, nelze uniknout všudypřítomným dokumentům a pořadům o konfliktu na Ukrajině, podle kterých se musí národ za každou cenu mobilizovat.
"Život je velmi přeceňovaný," prohlásil v lednu Vladimir Solovjov, jeden z vůdčích hlasů ruské propagandistické mašinerie. "Proč se bát nevyhnutelného?" položil řečnickou otázku. V podobném duchu se vyjadřuje i ruská pravoslavná církev, jejíž patriarcha Kirill prohlásil, že smrt na frontě smyje "všechny hříchy".
"Jde o glorifikaci války s prvky kultu smrti," uvádí Judin.
Ruští představitelé se snaží vytvořit společnost jednotnou s režimem, domnívá se politolog Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie. "Budoucí generace musí poslušně plnit vůli státu," poznamenává.
Kremelský náhled na svět zastávají i mnozí Rusové, jako třeba Nikolaj Karputkin, návštěvník vojenského zábavního parku nedaleko Petrohradu. Rodiny se zde mohou projet v tanku a děti se naučí střílet nebo se zbraní v ruce vést útok pěchoty.
"Nevedeme válku proti Ukrajině, ale válku proti Západu, válku proti západním hodnotám, které nám chtějí vnutit," říká 39letý otec. "Musíme bránit tradiční hodnoty a svrchovanost naší vlasti," dodává.
Související
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 1 hodinou
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 1 hodinou
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 9 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 9 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
Zdroj: Libor Novák