Rusko se chystá tento měsíc povolat do armády dalšího až půl milionu lidí, sdělil britskému deníku The Guardian zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Na podzim Rusko do bojů na Ukrajině mobilizovalo přibližně 300.000 mužů.
Kyjev se domnívá, že nově mobilizovaní vojáci se na jaře a v létě zapojí do série ofenziv na východní a jižní Ukrajině, uvedl také Skibickyj. Šéf rozvědky Kyrylo Budanov už dříve stanici BBC řekl, že ruské vedení přijalo rozhodnutí začít v lednu s novými odvody, mluvil přitom o datu 5. ledna jako o možném začátku. Skibickyj ale posunul možné ohlášení nové mobilizace na 15. ledna, kdy v Rusku definitivně skončí zimní svátky.
Moskva popírá, že by byla další mobilizační vlna na stole. Ruský prezident Vladimir Putin ale nevydal nařízení, které by podzimní mobilizaci formálně ukončilo. Podle právníků má tak ruské vedení připravenou půdu pro další odvody.
Podle Budanova by druhá mobilizační vlna mohla proběhnout hladčeji než první, poněvadž vojenské správy už mají od podzimu zajetý postup. Pokud by se obavy ukrajinské rozvědky naplnily, Rusko by významně navýšilo počet svých vojáků na Ukrajině. V současnosti na Ukrajině podle ukrajinské vojenské rozvědky bojuje 280.000 ruských vojáků pozemních vojsk.
Podle Skibického Rusku zabere asi dva měsíce, než dá nové jednotky dohromady. Úspěch ruské armády pak bude záviset na tom, jak dobře budou vojáci vycvičeni a jaké budou mít vybavení.
Související
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Rusko
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák