Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Kanadský premiér Mark Carney na tyto informace reagoval důrazným apelem směrem k Bílému domu, aby respektoval kanadskou suverenitu. Carney zdůraznil, že otázky vnitřního uspořádání země jsou výhradně záležitostí Kanaďanů a jakékoli vměšování ze strany cizí mocnosti je nepřípustné. Napětí zvyšuje i fakt, že někteří členové Trumpovy administrativy, včetně ministra financí Scotta Bessenta, se o separatistických snahách v Albertě vyjádřili s jistým pochopením.

Separatisté z hnutí Alberta Prosperity Project zašli ve svých plánech tak daleko, že hodlají požádat americké ministerstvo financí o úvěrovou linku ve výši 500 miliard dolarů. Tato astronomická částka má sloužit jako finanční polštář pro přechodné období po případném vyhlášení nezávislosti. Právní zástupce skupiny Jeff Rath tvrdí, že USA jsou „extrémně nadšené“ z představy svobodné a nezávislé Alberty, která by se mohla stát klíčovým energetickým partnerem Washingtonu.

Zatímco Bílý dům oficiálně tyto schůzky bagatelizuje jako běžná setkání s představiteli občanské společnosti bez jakýchkoli závazků, v Kanadě vyvolaly zprávy o vyjednávání s cizí mocností bouři nevole. Premiér sousední Britské Kolumbie David Eby označil jednání separatistů za vlastizradu. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby soukromá skupina obcházela federální vládu a pokoušela se rozbít zemi s pomocí prezidenta, který se k suverenitě Kanady staví dlouhodobě ambivalentně.

Alberta je pro Kanadu ekonomicky klíčová díky svým obrovským zásobám ropy a zemního plynu, které představují zhruba 84 % celkové kanadské produkce ropy. Mnozí obyvatelé provincie mají dlouhodobě pocit, že federální vláda v Ottawě jejich zájmy přehlíží a její ekologické regulace dusí tamní energetický průmysl. Tento pocit „západního odcizení“ v posledních letech zesílil, zejména v souvislosti s liberální politikou federální vlády a rostoucími daněmi.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu dodal separatistům novou energii. Na jejich mítincích se začaly objevovat červené kšiltovky s nápisem „Make Alberta Great Again“ a někteří stoupenci hnutí se netají tím, že by se Alberta měla stát 51. státem USA. Ministr financí Bessent v nedávném rozhovoru označil Albertu za přirozeného partnera Spojených států a kritizoval Ottawu za to, že blokuje výstavbu ropovodů k Tichému oceánu.

Představitelé provincie v čele s premiérkou Danielle Smithovou se nacházejí v delikátní situaci. Smithová sice oficiálně deklaruje podporu silné Albertě v rámci sjednocené Kanady, ale zároveň loni v lednu navštívila Trumpovo sídlo Mar-a-Lago a odmítá se jasně distancovat od těch, kteří lobbují za referendum. Její vláda navíc v roce 2025 schválila zákon, který usnadňuje vyvolání lidového hlasování o ústavních otázkách.

V současné době probíhá v Albertě masivní sběr podpisů pod petici, která má vládu k vyhlášení referenda o nezávislosti přimět. Organizátoři musí do května 2026 nasbírat zhruba 178 tisíc podpisů oprávněných voličů. Podle analytiků je konání referenda na podzim letošního roku vysoce pravděpodobné, ačkoliv aktuální průzkumy veřejného mínění naznačují, že skutečnou nezávislost podporuje jen asi 19 % obyvatel.

Proti separatistickým snahám se ostře staví také původní obyvatelé, jejichž smlouvy s britskou korunou a kanadským státem jsou starší než samotná provincie Alberta. Představitelé Prvních národů varovali, že bez jejich souhlasu není žádná secese právně možná. V reakci na to se v Albertě zformovalo i silné protiseparatistické hnutí „Forever Canadian“, které pod svou petici za zachování jednoty země získalo již přes 430 tisíc podpisů.

Pokud by k referendu skutečně došlo a skončilo by úspěchem separatistů, následný proces odtržení by byl extrémně složitý a destabilizující pro celou Severní Ameriku. Neexistuje žádný právní manuál pro to, jak by Alberta ze svazku vystoupila, jak by se dělil federální dluh nebo jak by se řešily otázky společné měny a obrany. Ekonomická a právní rizika jsou podle odborníků obrovská a mohla by vést k vleklé krizi.