"Situace je velmi vážná". Trump si dělá co chce, o zastavení pomoci Ukrajině neřekl ani spojencům

Polský vládní mluvčí Paweł Wroński označil Trumpovo rozhodnutí za „velmi důležité“ a situaci za „velmi vážnou“. Zdůraznil, že tento krok vytváří tlak na zbývající spojence Ukrajiny, aby navýšili svou pomoc, a zároveň signalizuje možný záměr donutit Kyjev k ústupkům vůči Rusku.

Polský premiér Donald Tusk na zasedání vlády ve Varšavě varoval, že Evropa čelí „největším bezpečnostním rizikům za posledních několik desetiletí“. Zdůraznil, že jeho kabinet bude muset přijmout mimořádná opatření v reakci na Trumpovu politiku, která podle něj nemusí zůstat jen u slov. „Evropa, Ukrajina i Polsko se ocitají v obtížnější situaci,“ řekl Tusk s tím, že Polsko je odhodláno posílit své obranné schopnosti a zároveň udržet dobré vztahy s USA.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad uvedl, že Trumpovo rozhodnutí oddaluje možnost mírového řešení, protože „pouze posiluje pozici agresora, tedy Ruska“. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že nyní jsou klíčové dvě věci: další vojenská i finanční podpora Ukrajiny a „kvantový skok v posilování obrany EU“.

Lídři Evropské unie se ve čtvrtek sejdou k jednání o rozsáhlém obranném plánu v hodnotě 800 miliard eur, který má posílit evropský obranný průmysl, zvýšit vojenské kapacity a pomoci Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer již v neděli svolal krizové jednání evropských a dalších světových lídrů, na kterém Londýn potvrdil svůj závazek zajistit Ukrajině trvalou podporu.

Mluvčí britské vlády uvedl, že Spojené království se zavázalo poskytovat Ukrajině 3 miliardy liber ročně na vojenskou pomoc „tak dlouho, jak to bude nutné“. Kromě toho Londýn uvolnil půjčku ve výši 2,26 miliardy liber, přičemž využil zmrazené ruské majetky.

Český premiér Petr Fiala v reakci na Trumpovo rozhodnutí vyzval k zásadní změně evropské bezpečnostní politiky. „Musíme posílit naši ekonomickou i vojenskou kapacitu a plně převzít odpovědnost za naši bezpečnost,“ uvedl. Dodal, že Evropa musí výrazně zvýšit investice do obrany a zároveň intenzifikovat podporu Ukrajině, protože „nemůžeme dopustit, aby ruská agresivní politika, která ohrožuje nás všechny, uspěla“.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil, že Evropa musí urychleně posílit vojenskou pomoc Ukrajině, aby zaplnila mezeru po americkém rozhodnutí. „Musíme zvýšit vojenskou podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v boji za spravedlivý a trvalý mír,“ řekl Tsahkna. Estonsko již rozhodlo o navýšení své vojenské pomoci Ukrajině o 25 % oproti loňskému roku.

Podle Tsahkny by jedním z řešení mohlo být využití zmrazených ruských aktiv v Evropě. „Tvrdzení, že neexistují legální způsoby, jak využít ruské zmrazené prostředky, jsou nepodložená,“ prohlásil a dodal, že „jediným viníkem války je Rusko, které musí cítit tlak, zatímco oběť agrese – Ukrajina – musí mít silnou podporu“.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen zdůraznil, že Ukrajina je „zcela závislá“ na některých dodávkách amerických zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany Patriot. „To znamená, že Evropa se nyní ocitá v situaci, kdy bude muset udělat mnohem více sama,“ řekl Poulsen.

Jedinou výjimkou mezi evropskými zeměmi je Maďarsko, které Trumpův krok podpořilo. Mluvčí premiéra Viktora Orbána uvedl, že Budapešť sdílí s Washingtonem stejný postoj. „Místo pokračování v dodávkách zbraní a prodlužování války je zapotřebí co nejdříve přistoupit k příměří a mírovým jednáním,“ uvedl mluvčí maďarské vlády.

V kontextu těchto událostí se Evropa ocitá v klíčovém okamžiku, kdy musí rozhodnout o svém budoucím bezpečnostním směřování. Lídři EU budou na čtvrtečním summitu diskutovat nejen o okamžitých opatřeních na podporu Ukrajiny, ale také o dlouhodobé strategii, která by měla zajistit, že Evropa nebude v budoucnu závislá na proměnlivých postojích americké administrativy.