Solidarita s Izraelem je po zničení konvoje WCK otřesena. Polsko spekuluje o cíleném útoku

Izraelský útok, při kterém v Pásmu Gazy zahynuli humanitární pracovníci včetně polského občana, a reakce izraelské vlády na něj je zkouškou solidarity prokazované v Polsku Izraeli. Uvedl to dnes polský premiér Donald Tusk.

Tusk ve vyjádřeních určených izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a izraelskému velvyslanci ve Varšavě uvedl, že většina Poláků projevila po říjnovém útoku hnutí Hamás Izraeli solidaritu.

"V současnosti zkoušíte tuto solidaritu. Tento tragický útok proti dobrovolníkům a vaše reakce vzbuzují pochopitelný hněv," uvedl Tusk v příspěvku na sociální síti X.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski varoval, že útok by mohl přispět k nárůstu antisemitismu v Polsku a vyzval Izrael , aby se omluvil a vyplatil kompenzaci rodinám obětí.

"Pokud je pravda, že konvoj byl úmyslně napaden, protože jeho součástí měl by terorista, a proto byly obětovány civilní životy. Neznám žádný (politický) systém, ve kterém by toto bylo ospravedlnitelné," uvedl Sikorski pro polskou rozhlasovou stanici Trojka.

"Je očividné, že s pravidly o používání zbraní izraelskou armádou něco není v pořádku... Takovou záležitost nemůžete zlehčovat s tím, že takové věci se ve válce stávají, jak to řekl včera (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu," dodal šéf polské diplomacie.

Izraelské nálety ještě v pondělí zasáhly konvoj World Central Kitchen (WCK). Tato organizace následně v úterý potvrdila, že při útoku zemřelo sedm jejích pracovníků a dodala, že šlo o osoby z Austrálie, Polska, Spojeného království, jednoho pracovníka s dvojím občanstvím Kanady a USA a Palestinci. K útoku došlo krátce poté, co pracovníci vyložili humanitární potravinovou pomoc ve válce zmítané palestinské enklávě.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Polsko Donald Tusk

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy