Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém

Proti rezoluci hlasoval samotný Izrael, který varoval, že tento krok povede k nárůstu násilí. Stejný postoj zaujaly také Spojené státy, jakož i jejich spojenci Maďarsko, Česká republika a Argentina.

Text rezoluce vychází z poradního stanoviska Mezinárodního soudního dvora (MSD) z července 2024, který izraelskou okupaci od roku 1967 označil za "nezákonnou". Původní návrh požadoval, aby Izrael ukončil svou přítomnost na okupovaných palestinských územích do šesti měsíců od přijetí dokumentu.

Rezoluce nejen požaduje stažení Izraele z palestinských území, ale také zastavení výstavby nových židovských osad, navrácení zabrané půdy a majetku, a umožnění návratu vysídlených Palestinců. Kromě toho vyzývá státy k zastavení dodávek zbraní Izraeli, pokud existují důvodné podezření, že budou použity na okupovaných územích.

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN bylo svoláno na žádost arabských zemí, a to těsně před zahájením 79. všeobecné rozpravy, která začne 24. září.

„Chceme využít mezinárodního tlaku ve Valném shromáždění a podpory historického rozhodnutí MSD, abychom donutili Izrael změnit své chování,“ uvedl palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr. Dodal: „Palestinci chtějí žít, ne jen přežívat. Chtějí být v bezpečí svých domovů.“

Izrael rezoluci tvrdě kritizoval. „Je to ostudné rozhodnutí, které podporuje diplomatický terorismus Palestinské samosprávy,“ prohlásil izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon. Dále uvedl, že místo připomínky výročí masakru ze 7. října by shromáždění mělo odsoudit Hamás a vyzvat k propuštění rukojmí.

Americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová rezoluci označila za „pobuřující“, protože podle ní nepomáhá dosáhnout míru a ignoruje fakt, že v Pásmu Gazy vládne teroristická organizace Hamás.

Zatímco Rada bezpečnosti OSN je v otázce konfliktu do značné míry blokována, Valné shromáždění OSN přijalo několik rezolucí na podporu palestinských civilistů. Na rozdíl od Rady bezpečnosti však žádný stát nemá ve Valném shromáždění právo veta.

Izraelský ministr obrany Joav Gallant následně oznámil začátek "nové fáze" války, když Izrael zaměřuje svou pozornost na severní frontu, kde bojuje s militanty z hnutí Hizballáh v Libanonu.

Ve svém středečním projevu k izraelským vojákům Gallant nezmínil úterní a středeční exploze komunikačních zařízení v Libanonu. Ocenil však práci izraelské armády a bezpečnostních složek, označil ji za "mimořádně působivou".

Dále uvedl, že po měsících bojů proti militantům z hnutí Hamás v Pásmu Gazy se "těžiště přesouvá na sever, což zahrnuje přesměrování zdrojů a sil". "Jsme na začátku nové fáze války – tato fáze vyžaduje odvahu, odhodlání a výdrž," prohlásil.

Ve středu v Libanonu došlo k explozím vysílačů a solárních panelů, přičemž nejnovější zprávy uvádějí devět obětí a přes 300 zraněných. V úterý v Libanonu došlo ke koordinovaným výbuchům stovek osobních komunikačních zařízení (pagerů), které zranily přibližně 2800 lidí a způsobily smrt nejméně 12 osob. Mezi zraněnými byli údajně příslušníci proiránského hnutí Hizballáh, které bojuje proti Izraeli, což vyvolává podezření, že za útoky stojí Izrael.

Izrael útoky nekomentoval, což vzbudilo obavy, že konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem by mohl eskalovat do plnohodnotné války.