Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat zbraně a vojenskou techniku potřebnou pro těžké zimní měsíce obrany proti ruské agresi. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož alianční země navýší dodávky aktuálně potřebného vybavení jako jsou rušičky dronů, palivo či zimní výstroj.
"Nejlepší způsob, jak zvýšit šance na mírové řešení, je podporovat Ukrajinu," řekl dnes Stoltenberg na tiskové konferenci, kde představil program jednání aliančních ministrů zahraničí začínajícího příští úterý v Bukurešti. Od schůzky očekává shodu na navýšení dodávek zmíněného vybavení, které již v současnosti podle něj aliance Ukrajině poskytuje. Kyjev se v poslední době potýká s útoky Íránem dodaných dronů explodujících po útoku na cíl, proti nimž mu má pomoci technika rušící signál bezpilotních strojů.
Ke schůzce ministrů se podle Stoltenberga připojí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba, s nímž budou probírat také další potřeby ukrajinské armády. Šéf NATO dodal, že se ministři budou bavit též o dalších dodávkách zbraní, které by umožnily modernizaci ukrajinské armády a její přizpůsobení aliančním standardům.
"Vyzvu spojence, aby dále navýšili svou podporu, zvláště u systémů protivzdušné obrany," uvedl Stoltenberg. Západní země začaly v posledních měsících v reakci na masivní ruské raketové útoky dodávat Ukrajině vyspělou obrannou techniku, Kyjev však vzhledem k nepolevujícím útokům proti energetické infrastruktuře a civilním cílům potřebuje více například systémů protivzdušné obrany.
Ministři budou také jednat se svými kolegy z Moldavska, Gruzie a Bosny, jejichž země obávající se ruské rozpínavosti chce podle Stoltenberga aliance nadále podporovat. NATO podnikne "další kroky, které pomohou ochránit jejich nezávislost a posílí jejich schopnost bránit se", řekl šéf aliance bez podrobností.
Tématem dvoudenního ministerského zasedání budou také vztahy s Čínou, kterou aliance vzhledem k jejím vojenským aktivitám považuje za rostoucí výzvu. Ruská agrese podle Stoltenberga odhalila nebezpečnou závislost zemí NATO na ruských energiích, z čehož se aliance musí poučit. "Musíme zhodnotit, jak jsme závislí na dalších autoritářských režimech, především na Číně," dodal.
Šéf britské diplomacie navštívil Kyjev, přislíbil pomoc
Britský ministr zahraničí James Cleverly dnes navštívil Kyjev, kde jej přijal prezident Volodymyr Zelenskyj a jednal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Šéf britské diplomacie v ukrajinské metropoli přislíbil další britskou pomoc, konkrétně dodávku 24 sanitek a poskytnutí tří milionů liber (asi 85 milionů Kč) na rekonstrukci infrastruktury, poškozené ruskými útoky.
"Pane prezidente Zelenskyj, Spojené království vás podporuje činy, nejen slovy," napsal Cleverly na twitteru po setkání s hlavou státu. "Slova nestačí. Slova v této zimě neobstarají elektřinu. Slova neochrání před ruskými raketami. Spojené království o Ukrajině jen nemluví, poskytujeme konkrétní podporu obraně Ukrajiny," zdůraznil po jednání s šéfem ukrajinské diplomacie.
Nový balík britské pomoci má podpořit obnovu infrastruktury, včetně škol a dětských domovů, poničených během války. Tyto prostředky pomohou také obětem sexuálního násilí, spáchaného za ruské agrese, napsala agentura Ukrinform. Kromě 24 sanitek by Británie měla podle agentury poskytnout také 11 vozidel pro záchranáře, včetně šesti obrněných vozů.
Cleverly navštívil Kyjev jen krátce po britském premiérovi. Rishi Sunak sobotní návštěvu Kyjeva využil k představení nového balíčku obranné pomoci ve výši 50 milionů liber (1,4 miliardy korun), který zahrnuje 125 protiletadlových děl a další vybavení proti dronům, a také humanitární pomoc ve výši 16 milionů liber. Začátkem listopadu oznámil Londýn dodávku další tisícovky raket země-vzduch. Spojené království rovněž poskytuje ukrajinské armádě zimní vybavení a podílí se na výcviku ukrajinských vojáků.
Ukrajinu od začátku ruské agrese navštívil i Sunakův předchůdce Boris Johnson, který do ukrajinské metropole zavítal hned třikrát. Londýn, který patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, letos slíbil poskytnout Kyjevu pomoc ve výši 2,3 miliardy liber (64,27 miliardy korun).
Související
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
před 1 hodinou
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
před 1 hodinou
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
před 2 hodinami
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
před 3 hodinami
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
před 4 hodinami
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
před 5 hodinami
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
před 5 hodinami
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
před 6 hodinami
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
před 7 hodinami
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
před 8 hodinami
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
před 9 hodinami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
včera
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
včera
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.
Zdroj: Libor Novák