Stoltenberg: NATO v podpoře Ukrajiny nepoleví. S Británií slíbili další pomoc a vybavení

Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat zbraně a vojenskou techniku potřebnou pro těžké zimní měsíce obrany proti ruské agresi. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož alianční země navýší dodávky aktuálně potřebného vybavení jako jsou rušičky dronů, palivo či zimní výstroj.

"Nejlepší způsob, jak zvýšit šance na mírové řešení, je podporovat Ukrajinu," řekl dnes Stoltenberg na tiskové konferenci, kde představil program jednání aliančních ministrů zahraničí začínajícího příští úterý v Bukurešti. Od schůzky očekává shodu na navýšení dodávek zmíněného vybavení, které již v současnosti podle něj aliance Ukrajině poskytuje. Kyjev se v poslední době potýká s útoky Íránem dodaných dronů explodujících po útoku na cíl, proti nimž mu má pomoci technika rušící signál bezpilotních strojů.

Ke schůzce ministrů se podle Stoltenberga připojí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba, s nímž budou probírat také další potřeby ukrajinské armády. Šéf NATO dodal, že se ministři budou bavit též o dalších dodávkách zbraní, které by umožnily modernizaci ukrajinské armády a její přizpůsobení aliančním standardům.

"Vyzvu spojence, aby dále navýšili svou podporu, zvláště u systémů protivzdušné obrany," uvedl Stoltenberg. Západní země začaly v posledních měsících v reakci na masivní ruské raketové útoky dodávat Ukrajině vyspělou obrannou techniku, Kyjev však vzhledem k nepolevujícím útokům proti energetické infrastruktuře a civilním cílům potřebuje více například systémů protivzdušné obrany.

Ministři budou také jednat se svými kolegy z Moldavska, Gruzie a Bosny, jejichž země obávající se ruské rozpínavosti chce podle Stoltenberga aliance nadále podporovat. NATO podnikne "další kroky, které pomohou ochránit jejich nezávislost a posílí jejich schopnost bránit se", řekl šéf aliance bez podrobností.

Tématem dvoudenního ministerského zasedání budou také vztahy s Čínou, kterou aliance vzhledem k jejím vojenským aktivitám považuje za rostoucí výzvu. Ruská agrese podle Stoltenberga odhalila nebezpečnou závislost zemí NATO na ruských energiích, z čehož se aliance musí poučit. "Musíme zhodnotit, jak jsme závislí na dalších autoritářských režimech, především na Číně," dodal.

Šéf britské diplomacie navštívil Kyjev, přislíbil pomoc

Britský ministr zahraničí James Cleverly dnes navštívil Kyjev, kde jej přijal prezident Volodymyr Zelenskyj a jednal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Šéf britské diplomacie v ukrajinské metropoli přislíbil další britskou pomoc, konkrétně dodávku 24 sanitek a poskytnutí tří milionů liber (asi 85 milionů Kč) na rekonstrukci infrastruktury, poškozené ruskými útoky.

"Pane prezidente Zelenskyj, Spojené království vás podporuje činy, nejen slovy," napsal Cleverly na twitteru po setkání s hlavou státu. "Slova nestačí. Slova v této zimě neobstarají elektřinu. Slova neochrání před ruskými raketami. Spojené království o Ukrajině jen nemluví, poskytujeme konkrétní podporu obraně Ukrajiny," zdůraznil po jednání s šéfem ukrajinské diplomacie.

Nový balík britské pomoci má podpořit obnovu infrastruktury, včetně škol a dětských domovů, poničených během války. Tyto prostředky pomohou také obětem sexuálního násilí, spáchaného za ruské agrese, napsala agentura Ukrinform. Kromě 24 sanitek by Británie měla podle agentury poskytnout také 11 vozidel pro záchranáře, včetně šesti obrněných vozů.

Cleverly navštívil Kyjev jen krátce po britském premiérovi. Rishi Sunak sobotní návštěvu Kyjeva využil k představení nového balíčku obranné pomoci ve výši 50 milionů liber (1,4 miliardy korun), který zahrnuje 125 protiletadlových děl a další vybavení proti dronům, a také humanitární pomoc ve výši 16 milionů liber. Začátkem listopadu oznámil Londýn dodávku další tisícovky raket země-vzduch. Spojené království rovněž poskytuje ukrajinské armádě zimní vybavení a podílí se na výcviku ukrajinských vojáků.

Ukrajinu od začátku ruské agrese navštívil i Sunakův předchůdce Boris Johnson, který do ukrajinské metropole zavítal hned třikrát. Londýn, který patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, letos slíbil poskytnout Kyjevu pomoc ve výši 2,3 miliardy liber (64,27 miliardy korun).

Související

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

Více souvisejících

NATO Ukrajina

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy