V sobotu vyzvali lídři sedmi zemí Evropské unie Venezuelu, aby zveřejnila oficiální záznamy z nedávných prezidentských voleb, čímž by zajistila "naprostou transparentnost a integritu volebního procesu."
Ve společném prohlášení Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska a Španělska vyjádřili lídři velké znepokojení ohledně situace ve Venezuele po kontroverzních prezidentských volbách.
Za vítěze voleb se prohlásil dosavadní prezident Nicolás Maduro, což opozice zpochybňuje a tvrdí, že zvítězil jejich kandidát Edmundo González Urrutia.
"Vyzýváme venezuelské úřady, aby neprodleně zveřejnily všechny záznamy o hlasování," stojí v prohlášení lídrů sedmi zemí. Tento krok považují za nezbytný pro uznání vůle venezuelských voličů, jak byla vyjádřena při hlasování.
Evropští politici také zdůraznili, že ve volebním procesu měla být respektována práva všech Venezuelanů, včetně politických lídrů. Odsoudili případy zatýkání nebo zastrašování politických vůdců a zdůraznili, že venezuelské úřady by měly respektovat "právo lidí na protest a pokojné shromažďování".
Toto prohlášení bylo vydáno krátce poté, co tisíce Venezuelanů vyšly do ulic, aby zpochybnily Madurovo tvrzení, že vyhrál nedávné prezidentské volby. Při těchto protestech, které se změnily v konfrontace s bezpečnostními složkami, přišlo o život nejméně 11 lidí a více než 1000 jich bylo zadrženo.
Venezuelská Ústřední volební komise (CNE), loajální prezidentovi, v pátek potvrdila Madurovo vítězství. Tento výsledek však odmítlo několik zemí, včetně Spojených států a latinskoamerických sousedů Venezuely – Argentiny, Kostariky, Panamy, Ekvádoru a Uruguaye. Tyto státy shodně tvrdí, že podle dostupných výsledků je jasným vítězem voleb opoziční kandidát González Urrutia.
Bílý dům už ve středu uvedl, že mu dochází trpělivost v souvislosti se zveřejněním podrobných výsledků prezidentských voleb ve Venezuele. USA i další státy světa požadují, aby volební komise zveřejnila výsledky podle volebních okrsků.
"Naše trpělivost a trpělivost mezinárodního společenství dochází," prohlásil mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby. "Čekáme na oficiální vyjádření venezuelských volebních orgánů a zveřejnění všech podrobných údajů o těchto volbách, aby byly výsledky přístupné každému," dodal.
Podle portálu The Hill je toto prohlášení prvním výraznějším vyjádřením amerických představitelů od oznámení výsledků voleb.
Kirby také upozornil, že nezávislá nevládní organizace Carterovo centrum, která monitorovala volby, označila volby ve Venezuele za nedemokratické a nesplňující mezinárodní standardy.
Dále Kirby zmínil mimořádné zasedání Stálé rady Organizace amerických států (OAS), které se bude zabývat venezuelskými volbami. "USA se připojily k dalším demokraciím v regionu i na celém světě a vyjádřily vážné obavy z porušování demokratických norem ve Venezuele," uvedl.
V pondělí prohlásila venezuelská Národní volební rada (CNE) dosavadního prezidenta Nicoláse Madura vítězem voleb se ziskem 51,2 % hlasů, zatímco opoziční kandidát Edmund González Urrutia získal 44,2 %. Opoziční lídryně María Corina Machadová však tvrdí, že volby vyhrál opoziční kandidát a požaduje, aby vláda zveřejnila volební záznamy, které podle ní potvrdí jasné vítězství opozice.
González Urrutia a Machadová uvedli, že získali více než dvě třetiny záznamů, které vytiskly elektronická volební zařízení po uzavření hlasování. Zveřejnění údajů z těchto seznamů by podle opozice potvrdilo, že Maduro volby prohrál.
Prezident tvrdil, že vůči jeho vládě bylo spiknutí a na volební systém byl spáchán hackerský útok. Neposkytl však podrobnosti a ani nepředložil důkazy.
Maduro následně požádal nejvyšší soud země, aby prověřil výsledky nedělních sporných prezidentských voleb. Vláda je podle jeho slov připravena poskytnout celkové výsledky.
Maduro uvedl, že on a jeho Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) jsou připraveni zveřejnit 100 procent volebních záznamů. Prezident novinářům řekl, že je ochoten být předvolán, vyslýchán či vyšetřován. Maduro poprvé od voleb vyjadřuje takovou ochotu, přičemž nejvyšší soud je úzce propojen s jeho vládou.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 2 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 3 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 5 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Zdroj: Jan Hrabě