Trump mění USA k obrazu svému. Dramaticky rozšiřuje možnosti deportací

Spojené státy zažívají zásadní změny v přístupu k imigraci. Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem tvrdého zásahu proti nelegálnímu přistěhovalectví, postupně odhaluje rozsáhlý plán deportací, který se dotkne milionů lidí – včetně těch, kteří donedávna žili v zemi zcela legálně.

V posledních dnech se ukázaly konkrétní kroky, které vedou ke zrychlení deportací a k jejich rozšíření na nové skupiny přistěhovalců. Nejvyšší soud tento týden podpořil plán Trumpovy administrativy, který umožňuje deportovat migranty například z Kuby nebo Venezuely do třetích zemí – v některých případech dokonce až do Afriky.

V jižní Floridě zároveň začala výstavba nového detenčního centra, přezdívaného „Aligátoří Alcatraz“, které má pojmout tisíce zadržených osob. A podle exkluzivního zjištění CNN se administrativě podařilo vytvořit „nový vesmír“ deportovatelných osob – včetně těch, kteří byli v USA dosud legálně a měli povolení k práci.

Reportérka CNN Priscilla Alvarez upozorňuje, že plán se zaměřuje na osoby, které sice vstoupily do země nelegálně, ale poté požádaly o azyl. Mnoho z nich dostalo pracovní povolení, zatímco probíhalo azylové řízení. Nová politika však počítá s hromadným zamítnutím těchto žádostí a jejich okamžitým zařazením do režimu rychlého vyhoštění.

To znamená, že lidé, kteří v USA pracovali legálně, se nyní náhle stávají nelegálními migranty bez jakéhokoli statutu. Tento vývoj vzbuzuje obavy nejen mezi obhájci lidských práv, ale i mezi zaměstnavateli v klíčových odvětvích americké ekonomiky, jako jsou zemědělství, stavebnictví nebo výroba.

Původní předvolební sliby prezidenta Trumpa, že se zaměří primárně na nelegální přistěhovalce s kriminální minulostí, se podle Alvarezové ukázaly jako nerealistické. „Chytat výhradně kriminální živly je náročné a z hlediska čísel to nestačí. Pokud chtějí dosáhnout cíle tří tisíc zatčení denně, musejí jít po všech, kdo jsou v zemi nelegálně,“ uvedla.

Podle nové strategie dochází k omezování dočasné ochrany (TPS), kterou USA poskytují osobám z nestabilních zemí. Trumpova administrativa tvrdí, že situace v některých z těchto zemí se zlepšila natolik, že je možné migranty deportovat zpět.

Zásadním způsobem se mění i přístup k lidem, kteří do USA přišli v rámci programu humanitárního „parole“ – typicky Kubánci, Venezuelané, Haiťané a Nikaragujci. Tento program původně umožňoval bezpečný legální vstup do USA mimo nebezpečné cesty přes mexickou hranici. Nyní se i tito lidé ocitají v ohrožení deportace.

Nejvyšší soud mezitím umožnil Trumpově administrativě deportovat migranty i do třetích zemí, které nejsou jejich domovinou. Příkladem jsou případy lidí, kteří byli zadrženi při deportaci do Jižního Súdánu, přestože pocházejí z úplně jiných regionů.

Na otázku, zda mají takto deportovaní lidé právo na právní obranu nebo alespoň oznámení, že budou odsunuti do jiné země, než je jejich původní, zůstává zatím nejasná odpověď.

Zajímavý je i nový záměr výstavby detenčního centra uprostřed floridských Everglades. Místo dostalo přezdívku „Aligátoří Alcatraz“ kvůli okolní divočině plné aligátorů a hadů, která má plnit roli přírodní bezpečnostní bariéry.

Trumpova administrativa plánuje zadržet až 5 000 osob v tomto zařízení. Problémem je však kapacita – imigrační úřad ICE má oficiálně prostředky pouze na 41 500 lůžek, ale v současnosti zadržuje více než 58 000 lidí. Nová centra mají pomoci zvládnout příliv zadržených osob, který dramaticky narůstá.

Bílý dům tlačí na dosažení cíle tří tisíc zatčení denně. Zároveň se v Kongresu projednává obří balík financí, který by umožnil další rozšiřování této infrastruktury. Pokud bude schválen, může se Trumpova deportační politika rozběhnout naplno.

Zásadní roli v celém procesu hraje i postava Stephena Millera, nynějšího zástupce šéfa štábu Bílého domu, který je považován za hlavního architekta imigrační politiky. Administrativa už čtyři roky v tichosti připravuje změny, které teď postupně vyplouvají na povrch.

Zatím není jasné, kolik lidí bude nakonec deportováno, ale už nyní je jisté, že Trumpova vláda mění pravidla hry. A mění je natolik zásadně, že i lidé, kteří přišli do USA s povolením a legálně pracovali, se mohou ocitnout na seznamu k deportaci. 

Související

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.
Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 1 hodinou

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 2 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě definitivně uzavřel otázku obsazení postu ministra životního prostředí. Podle předsedy vlády se Filip Turek členem kabinetu nestane, protože prezident dal jasně najevo, že jej do této funkce nikdy nejmenuje. Babiš toto rozhodnutí akceptoval s tím, že pro jeho vládu je tato záležitost již minulostí.

včera

Marco Rubio

Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě

V Abú Dhabí dnes začíná druhé kolo rozhovorů mezi vysokými představiteli Ukrajiny a Ruska, které zprostředkovala administrativa Donalda Trumpa. Dvoudenní jednání by mělo kopírovat formát z minulého měsíce, kdy se u jednoho stolu sešli vyjednavači z Washingtonu, Kyjeva a Moskvy. Zatímco americký prezident v posledních týdnech hýří optimismem a tvrdí, že konec čtyřletého konfliktu je na dosah, obě bojující strany tlumí očekávání a vyhlídky na okamžitý průlom zpochybňují.

včera

Nebezpečné počasí na větším území. Meteorologové rozšířili výstrahu

S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy