Spojené státy zažívají zásadní změny v přístupu k imigraci. Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem tvrdého zásahu proti nelegálnímu přistěhovalectví, postupně odhaluje rozsáhlý plán deportací, který se dotkne milionů lidí – včetně těch, kteří donedávna žili v zemi zcela legálně.
V posledních dnech se ukázaly konkrétní kroky, které vedou ke zrychlení deportací a k jejich rozšíření na nové skupiny přistěhovalců. Nejvyšší soud tento týden podpořil plán Trumpovy administrativy, který umožňuje deportovat migranty například z Kuby nebo Venezuely do třetích zemí – v některých případech dokonce až do Afriky.
V jižní Floridě zároveň začala výstavba nového detenčního centra, přezdívaného „Aligátoří Alcatraz“, které má pojmout tisíce zadržených osob. A podle exkluzivního zjištění CNN se administrativě podařilo vytvořit „nový vesmír“ deportovatelných osob – včetně těch, kteří byli v USA dosud legálně a měli povolení k práci.
Reportérka CNN Priscilla Alvarez upozorňuje, že plán se zaměřuje na osoby, které sice vstoupily do země nelegálně, ale poté požádaly o azyl. Mnoho z nich dostalo pracovní povolení, zatímco probíhalo azylové řízení. Nová politika však počítá s hromadným zamítnutím těchto žádostí a jejich okamžitým zařazením do režimu rychlého vyhoštění.
To znamená, že lidé, kteří v USA pracovali legálně, se nyní náhle stávají nelegálními migranty bez jakéhokoli statutu. Tento vývoj vzbuzuje obavy nejen mezi obhájci lidských práv, ale i mezi zaměstnavateli v klíčových odvětvích americké ekonomiky, jako jsou zemědělství, stavebnictví nebo výroba.
Původní předvolební sliby prezidenta Trumpa, že se zaměří primárně na nelegální přistěhovalce s kriminální minulostí, se podle Alvarezové ukázaly jako nerealistické. „Chytat výhradně kriminální živly je náročné a z hlediska čísel to nestačí. Pokud chtějí dosáhnout cíle tří tisíc zatčení denně, musejí jít po všech, kdo jsou v zemi nelegálně,“ uvedla.
Podle nové strategie dochází k omezování dočasné ochrany (TPS), kterou USA poskytují osobám z nestabilních zemí. Trumpova administrativa tvrdí, že situace v některých z těchto zemí se zlepšila natolik, že je možné migranty deportovat zpět.
Zásadním způsobem se mění i přístup k lidem, kteří do USA přišli v rámci programu humanitárního „parole“ – typicky Kubánci, Venezuelané, Haiťané a Nikaragujci. Tento program původně umožňoval bezpečný legální vstup do USA mimo nebezpečné cesty přes mexickou hranici. Nyní se i tito lidé ocitají v ohrožení deportace.
Nejvyšší soud mezitím umožnil Trumpově administrativě deportovat migranty i do třetích zemí, které nejsou jejich domovinou. Příkladem jsou případy lidí, kteří byli zadrženi při deportaci do Jižního Súdánu, přestože pocházejí z úplně jiných regionů.
Na otázku, zda mají takto deportovaní lidé právo na právní obranu nebo alespoň oznámení, že budou odsunuti do jiné země, než je jejich původní, zůstává zatím nejasná odpověď.
Zajímavý je i nový záměr výstavby detenčního centra uprostřed floridských Everglades. Místo dostalo přezdívku „Aligátoří Alcatraz“ kvůli okolní divočině plné aligátorů a hadů, která má plnit roli přírodní bezpečnostní bariéry.
Trumpova administrativa plánuje zadržet až 5 000 osob v tomto zařízení. Problémem je však kapacita – imigrační úřad ICE má oficiálně prostředky pouze na 41 500 lůžek, ale v současnosti zadržuje více než 58 000 lidí. Nová centra mají pomoci zvládnout příliv zadržených osob, který dramaticky narůstá.
Bílý dům tlačí na dosažení cíle tří tisíc zatčení denně. Zároveň se v Kongresu projednává obří balík financí, který by umožnil další rozšiřování této infrastruktury. Pokud bude schválen, může se Trumpova deportační politika rozběhnout naplno.
Zásadní roli v celém procesu hraje i postava Stephena Millera, nynějšího zástupce šéfa štábu Bílého domu, který je považován za hlavního architekta imigrační politiky. Administrativa už čtyři roky v tichosti připravuje změny, které teď postupně vyplouvají na povrch.
Zatím není jasné, kolik lidí bude nakonec deportováno, ale už nyní je jisté, že Trumpova vláda mění pravidla hry. A mění je natolik zásadně, že i lidé, kteří přišli do USA s povolením a legálně pracovali, se mohou ocitnout na seznamu k deportaci.
Související
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Norský král Harald V. zemřel
před 1 hodinou
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 3 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
včera
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
26. srpna 2026 22:31
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
26. srpna 2026 21:46
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
26. srpna 2026 20:32
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Zdroj: Libor Novák