Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Čínská vláda si podle něj přála jeho porážku, protože tvrdě postupoval v oblasti cel a vybudoval nejsilnější armádu na světě. Závažná obvinění sice vyvolala okamžité rozhořčení čínských představitelů, Trump však nenavrhl žádné sankce či odvetná opatření a Bílý dům potvrdil, že přípravy na okázalou státní návštěvu čínského vůdce Si Ťin-pchinga ve Washingtonu pokračují beze změn.

Prezident se místo toho zaměřil na americké zpravodajské důstojníky, které obvinil, že před ním tyto informace během jeho prvního funkčního období tajili. Pověřil čtyři federální úřady vyšetřováním s instrukcí propustit osoby zapojené do údajného utajování a případně proti nim vznést trestní obvinění.

Tento postup ukazuje na Trumpovu snahu neustále se vracet k prohraným volbám z roku 2020, zároveň však potvrzuje, že nemá zájem narušit křehkou rovnováhu ve vztazích se Si Ťin-pchingem. Ještě den po projevu Trump na recepci k mistrovství světa v fotbale v New Yorku nadhodil myšlenku, že by Spojené státy mohly příští šampionát pořádat společně s Pekingem, a odvolal se na šéfa FIFA Gianniho Infantina.

Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Trumpova obvinění nemají žádný faktický základ. Mluvčí Lin Ťien zdůraznil, že Čína dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí a o americké volby nemá zájem. Vyzval Washington, aby přestal s očerňováním a jednal způsobem, který bilaterální vztahy naopak posílí.

Stabilizace vazeb je přitom pro Trumpovu administrativu prioritou po náročném roce plném celních střetů. V květnu absolvoval Trump státní návštěvu v Pekingu, koncem září se má uskutečnit setkání ve Washingtonu a v plánu jsou i další schůzky na summitech APEC v Šen-čenu a G20 v Miami. Trump navíc dosud při žádném osobním jednání se Si Ťin-pchingem čínské hackerské aktivity veřejně nezmínil.

Odkloněné dokumenty, které Trumpova administrativa zveřejnila, sice nepřinesly důkazy o volebních podvodech nebo pozměňování hlasů, potvrdily však rozsah čínských špionážních aktivit. Zprávy popisují sofistikované kampaně zaměřené na vládní i firemní tajemství a snahy monitorovat e-mailové účty zaměstnanců volební kampaně Joea Bidena v roce 2020.

Dokumenty rovněž uvádějí, že čínští aktéři stahovali informace z registru voličů v řadě států, přičemž v některých případech šlo o již veřejně dostupná data. Neexistují žádné záznamy o tom, že by Čína tato získaná data aktivně využila nebo pronikla do systémů takovým způsobem, aby mohla manipulovat s výsledky hlasování.

Zpravodajské služby dlouhodobě varují, že čínské tajné služby shromažďují veškeré dostupné informace o stovkách milionů Američanů, což potvrdily už dřívější masivní úniky z Úřadu pro personální management v roce 2015 nebo z center zdravotní péče.

Už v roce 2024 americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že existují důkazy o čínských pokusech ovlivňovat volby v USA, a to navzdory dřívějšímu slibu čínského prezidenta. Spojené státy v minulosti reagovaly cílenými finančními sankcemi a trestními obviněními státních hackerů. Den poté, co Trump obvinil Peking ze zcizení 220 milionů voličských souborů, však z americké strany žádné podobné kroky nenásledovaly.