Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu

Šéf Bílého domu zmírnil svá dřívější varování ohledně dalších útoků na Írán. Nově prohlásil, že Teherán má základní právo na obohacování uranu pro civilní účely. Americká administrativa navíc nebude vyvíjet tlak na ukončení tamního programu balistických raket a plánuje zemi vrátit zmrazená finanční aktiva v hodnotě miliard dolarů.

Krok Washingtonu vyvolal nesouhlas v Izraeli a mezi radikálnějšími členy Republikánské strany, kteří hlavu státu od dohody odrazovali. Naopak vůdce libanonského Hizballáhu Naím Kásim označil schválení dokumentu za velké vítězství. Dokument ve středu ze své země signoval íránský prezident Masúd Pezeškiján. Oficiální ceremonie v Ženevě se v pátek zúčastní také americký viceprezident JD Vance.

Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Báger Ghalíbáf označil dohodu za potvrzení selhání americké politiky. Donald Trump se hájí tím, že trh reaguje na jeho rozhodnutí pozitivně a dosud žádný jiný americký prezident nepostupoval vůči Teheránu tak tvrdě. Bez dosažení shody by podle něj zůstaly v průlivu miny a hrozilo by napadání lodí, což by vedlo ke globální ekonomické krizi.

Memorandum o porozumění představuje příměří na šedesát dní a má posloužit jako základ pro další rozhovory o jaderném programu a trvalém míru. Součástí bodů je příslib Íránu, že nebude vyvíjet atomové zbraně, a souhlas s diskusí o naředění zásob vysoce obohaceného uranu pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Na oplátku Spojené státy okamžitě ukončí námořní blokádu íránských přístavů a umožní vývoz tamní ropy.

Dohoda počítá s potenciálním zrušením mezinárodních sankcí a vznikem fondu na obnovu Íránu v hodnotě 300 miliard dolarů, který mají financovat partneři z Perského zálivu. Donald Trump striktně odmítl, že by do tohoto fondu finančně přispívaly Spojené státy. Vyplácení peněz bude podle něj záviset na tom, jak se Teherán bude chovat.

Ujednání zahrnuje také Libanon, což byl klíčový požadavek ze strany Íránu. Dokument zaručuje územní celistvost země a omezuje izraelské vojenské operace na jejím území, představitelé USA však nepotvrdili, zda se Izrael bude muset stáhnout z okupovaného nárazníkového pásma. Teherán se zavázal, že usměrní své regionální spojence včetně Hizballáhu a zajistí bezplatný průjezd plavidel Hormuzským průlivem po dobu trvání příměří.

Ghalíbáf nicméně upozornil, že se situace v průlivu nevrátí do předválečného stavu a po uplynutí šedesáti dnů plánuje Írán za průjezd lodí vybírat poplatky. Podle analytičky Suzanne Maloney z Brookings Institution získají Íránci díky rychlému obnovení exportu ropy bez sankcí velké množství financí. Francouzský prezident Emmanuel Macron dohodu ocenil s tím, že ukončuje období nestability s těžkými dopady na hospodářství, které trápilo i evropské spojence.