Během vystoupení na summitu v Haagu Donald Trump kontroverzně přirovnal nedávný americký úder na Írán k rozhodnutí Spojených států svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války.
„Investovali biliony dolarů do snahy to zvládnout, a přitom to nedotáhli. A my s nimi teď vlastně vycházíme velmi dobře,“ prohlásil Trump. Poté dodal:
„Ale kdyby se ten zásah nepovedl? Ten úder ukončil válku. Ten zásah ji ukončil. Nechci tu mluvit o Hirošimě nebo Nagasaki, ale bylo to v podstatě totéž – právě to ukončilo ten konflikt. Kdybychom ten cíl nezlikvidovali, bojovalo by se ještě dnes.“
Trump tak naznačil, že útok měl zásadní dopad na ukončení napětí s Íránem, i když oficiální informace o rozsahu a následcích tohoto zásahu zůstávají omezené. Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.
Zpráva byla vypracována Agenturou obranné zpravodajství (DIA) na základě analýzy škod po amerických útocích, které provedlo Centrální velitelství USA. Zatímco prezident Trump a ministr obrany Pete Hegseth mluví o „úplném zničení“ íránského programu, předběžné hodnocení tomu neodpovídá.
Podle dvou informovaných zdrojů útoky nezničily zásoby obohaceného uranu a většina centrifug zůstala nepoškozena. Jeden ze zdrojů uvedl, že Íránci možná stihli obohacený uran předem z některých zařízení přesunout.
„Zpráva DIA naznačuje, že USA íránský jaderný program zdržely maximálně o pár měsíců,“ řekl jeden ze zdrojů.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zprávu zpochybnila a nazvala ji „naprosto chybnou“ a označila její únik za útok na prezidenta Trumpa. Trump sám reagoval na síti Truth Social s tím, že šlo o „jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že íránská jaderná zařízení byla „zcela zničena“.
Americká armáda tvrdí, že operace proběhla podle plánu. Přesto je podle předsedy Sboru náčelníků štábů Dana Cainea zatím příliš brzy na konečné závěry o rozsahu škod.
Izrael, který sám útočil na íránská jaderná zařízení ještě před americkou operací, měl podle zpráv požádat USA o využití 30tisícilibrových bomb k likvidaci hluboko uložených cílů. Americké bombardéry B-2 shodily přes tucet těchto bomb na zařízení Fordo a Natanz, ale podle zpravodajců to nestačilo k jejich úplnému zničení.
Zásadní škody se týkaly hlavně nadzemní infrastruktury – například elektrických rozvodů nebo zařízení na přeměnu uranu na kov vhodný pro jaderné zbraně. Jádro programů však zůstalo víceméně nedotčeno.
Izraelští zpravodajci dospěli k podobnému závěru – útoky sice poškodily zařízení, ale Íránský program to zpomalí maximálně o dva roky, a to jen za předpokladu, že Írán bude moci obnovu nerušeně provést. Izrael ale už dříve tvrdil, že íránský program je oslaben právě o tuto dobu.
Jeffrey Lewis, odborník na zbraně z Middlebury Institute, který analyzoval satelitní snímky, CNN řekl, že útoky nezničily klíčová podzemní zařízení jako Fordo, Natanz nebo komplex Parchin u Teheránu.
„Tato zařízení nadále tvoří základnu, z níž by Írán mohl jaderný program rychle obnovit,“ uvedl.
Trump a ministr obrany Hegseth i nadále trvají na tom, že zásah byl zničující. Hegseth dokonce tvrdil, že „všechny bomby zasáhly přesně cíl“ a že „íránská schopnost vyrobit jaderné zbraně je teď zasypaná pod horou trosek“.
Trump dnes důrazně odmítl tvrzení, že by nedávné americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení měly jen omezený účinek. Při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „perfektně zasaženy“ a „zničené“. Kritiku z amerických médií označil za neúctu k těm, kteří se na operaci podíleli.
Na sociálních sítích už dříve obvinil média z toho, že se snaží „zlehčovat jeden z nejúspěšnějších vojenských útoků v dějinách“.
Na únik utajovaných informací reagoval i prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, který v rozhovoru pro Fox News označil úniky za „zrádné“. Podle něj by se měly důkladně vyšetřit a pachatelé pohnat k odpovědnosti.
Související
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
USA (Spojené státy americké) , Írán , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 3 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 4 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Zdroj: Libor Novák