Trump přirovnal útok USA na Írán k jadernému bombardování Japonska

Během vystoupení na summitu v Haagu Donald Trump kontroverzně přirovnal nedávný americký úder na Írán k rozhodnutí Spojených států svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války.

„Investovali biliony dolarů do snahy to zvládnout, a přitom to nedotáhli. A my s nimi teď vlastně vycházíme velmi dobře,“ prohlásil Trump. Poté dodal:

„Ale kdyby se ten zásah nepovedl? Ten úder ukončil válku. Ten zásah ji ukončil. Nechci tu mluvit o Hirošimě nebo Nagasaki, ale bylo to v podstatě totéž – právě to ukončilo ten konflikt. Kdybychom ten cíl nezlikvidovali, bojovalo by se ještě dnes.“

Trump tak naznačil, že útok měl zásadní dopad na ukončení napětí s Íránem, i když oficiální informace o rozsahu a následcích tohoto zásahu zůstávají omezené. Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.

Zpráva byla vypracována Agenturou obranné zpravodajství (DIA) na základě analýzy škod po amerických útocích, které provedlo Centrální velitelství USA. Zatímco prezident Trump a ministr obrany Pete Hegseth mluví o „úplném zničení“ íránského programu, předběžné hodnocení tomu neodpovídá.

Podle dvou informovaných zdrojů útoky nezničily zásoby obohaceného uranu a většina centrifug zůstala nepoškozena. Jeden ze zdrojů uvedl, že Íránci možná stihli obohacený uran předem z některých zařízení přesunout.

„Zpráva DIA naznačuje, že USA íránský jaderný program zdržely maximálně o pár měsíců,“ řekl jeden ze zdrojů.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zprávu zpochybnila a nazvala ji „naprosto chybnou“ a označila její únik za útok na prezidenta Trumpa. Trump sám reagoval na síti Truth Social s tím, že šlo o „jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že íránská jaderná zařízení byla „zcela zničena“.

Americká armáda tvrdí, že operace proběhla podle plánu. Přesto je podle předsedy Sboru náčelníků štábů Dana Cainea zatím příliš brzy na konečné závěry o rozsahu škod.

Izrael, který sám útočil na íránská jaderná zařízení ještě před americkou operací, měl podle zpráv požádat USA o využití 30tisícilibrových bomb k likvidaci hluboko uložených cílů. Americké bombardéry B-2 shodily přes tucet těchto bomb na zařízení Fordo a Natanz, ale podle zpravodajců to nestačilo k jejich úplnému zničení.

Zásadní škody se týkaly hlavně nadzemní infrastruktury – například elektrických rozvodů nebo zařízení na přeměnu uranu na kov vhodný pro jaderné zbraně. Jádro programů však zůstalo víceméně nedotčeno.

Izraelští zpravodajci dospěli k podobnému závěru – útoky sice poškodily zařízení, ale Íránský program to zpomalí maximálně o dva roky, a to jen za předpokladu, že Írán bude moci obnovu nerušeně provést. Izrael ale už dříve tvrdil, že íránský program je oslaben právě o tuto dobu.

Jeffrey Lewis, odborník na zbraně z Middlebury Institute, který analyzoval satelitní snímky, CNN řekl, že útoky nezničily klíčová podzemní zařízení jako Fordo, Natanz nebo komplex Parchin u Teheránu.

„Tato zařízení nadále tvoří základnu, z níž by Írán mohl jaderný program rychle obnovit,“ uvedl.

Trump a ministr obrany Hegseth i nadále trvají na tom, že zásah byl zničující. Hegseth dokonce tvrdil, že „všechny bomby zasáhly přesně cíl“ a že „íránská schopnost vyrobit jaderné zbraně je teď zasypaná pod horou trosek“.

Trump dnes důrazně odmítl tvrzení, že by nedávné americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení měly jen omezený účinek. Při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „perfektně zasaženy“ a „zničené“. Kritiku z amerických médií označil za neúctu k těm, kteří se na operaci podíleli.

Na sociálních sítích už dříve obvinil média z toho, že se snaží „zlehčovat jeden z nejúspěšnějších vojenských útoků v dějinách“.

Na únik utajovaných informací reagoval i prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, který v rozhovoru pro Fox News označil úniky za „zrádné“. Podle něj by se měly důkladně vyšetřit a pachatelé pohnat k odpovědnosti.

Související

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy