Během vystoupení na summitu v Haagu Donald Trump kontroverzně přirovnal nedávný americký úder na Írán k rozhodnutí Spojených států svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války.
„Investovali biliony dolarů do snahy to zvládnout, a přitom to nedotáhli. A my s nimi teď vlastně vycházíme velmi dobře,“ prohlásil Trump. Poté dodal:
„Ale kdyby se ten zásah nepovedl? Ten úder ukončil válku. Ten zásah ji ukončil. Nechci tu mluvit o Hirošimě nebo Nagasaki, ale bylo to v podstatě totéž – právě to ukončilo ten konflikt. Kdybychom ten cíl nezlikvidovali, bojovalo by se ještě dnes.“
Trump tak naznačil, že útok měl zásadní dopad na ukončení napětí s Íránem, i když oficiální informace o rozsahu a následcích tohoto zásahu zůstávají omezené. Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.
Zpráva byla vypracována Agenturou obranné zpravodajství (DIA) na základě analýzy škod po amerických útocích, které provedlo Centrální velitelství USA. Zatímco prezident Trump a ministr obrany Pete Hegseth mluví o „úplném zničení“ íránského programu, předběžné hodnocení tomu neodpovídá.
Podle dvou informovaných zdrojů útoky nezničily zásoby obohaceného uranu a většina centrifug zůstala nepoškozena. Jeden ze zdrojů uvedl, že Íránci možná stihli obohacený uran předem z některých zařízení přesunout.
„Zpráva DIA naznačuje, že USA íránský jaderný program zdržely maximálně o pár měsíců,“ řekl jeden ze zdrojů.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zprávu zpochybnila a nazvala ji „naprosto chybnou“ a označila její únik za útok na prezidenta Trumpa. Trump sám reagoval na síti Truth Social s tím, že šlo o „jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v dějinách“ a že íránská jaderná zařízení byla „zcela zničena“.
Americká armáda tvrdí, že operace proběhla podle plánu. Přesto je podle předsedy Sboru náčelníků štábů Dana Cainea zatím příliš brzy na konečné závěry o rozsahu škod.
Izrael, který sám útočil na íránská jaderná zařízení ještě před americkou operací, měl podle zpráv požádat USA o využití 30tisícilibrových bomb k likvidaci hluboko uložených cílů. Americké bombardéry B-2 shodily přes tucet těchto bomb na zařízení Fordo a Natanz, ale podle zpravodajců to nestačilo k jejich úplnému zničení.
Zásadní škody se týkaly hlavně nadzemní infrastruktury – například elektrických rozvodů nebo zařízení na přeměnu uranu na kov vhodný pro jaderné zbraně. Jádro programů však zůstalo víceméně nedotčeno.
Izraelští zpravodajci dospěli k podobnému závěru – útoky sice poškodily zařízení, ale Íránský program to zpomalí maximálně o dva roky, a to jen za předpokladu, že Írán bude moci obnovu nerušeně provést. Izrael ale už dříve tvrdil, že íránský program je oslaben právě o tuto dobu.
Jeffrey Lewis, odborník na zbraně z Middlebury Institute, který analyzoval satelitní snímky, CNN řekl, že útoky nezničily klíčová podzemní zařízení jako Fordo, Natanz nebo komplex Parchin u Teheránu.
„Tato zařízení nadále tvoří základnu, z níž by Írán mohl jaderný program rychle obnovit,“ uvedl.
Trump a ministr obrany Hegseth i nadále trvají na tom, že zásah byl zničující. Hegseth dokonce tvrdil, že „všechny bomby zasáhly přesně cíl“ a že „íránská schopnost vyrobit jaderné zbraně je teď zasypaná pod horou trosek“.
Trump dnes důrazně odmítl tvrzení, že by nedávné americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení měly jen omezený účinek. Při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „perfektně zasaženy“ a „zničené“. Kritiku z amerických médií označil za neúctu k těm, kteří se na operaci podíleli.
Na sociálních sítích už dříve obvinil média z toho, že se snaží „zlehčovat jeden z nejúspěšnějších vojenských útoků v dějinách“.
Na únik utajovaných informací reagoval i prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, který v rozhovoru pro Fox News označil úniky za „zrádné“. Podle něj by se měly důkladně vyšetřit a pachatelé pohnat k odpovědnosti.
Související
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
USA (Spojené státy americké) , Írán , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová
včera
MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil
včera
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
včera
Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
včera
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
včera
Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu
včera
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
včera
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
včera
Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven
včera
Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů
včera
Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů
včera
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
včera
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
včera
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
včera
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
včera
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
včera
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
27. května 2026 21:18
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
27. května 2026 20:00
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
Zdroj: Libor Novák