Trumpova obchodní válka neskončila. Na stole jsou nová stoprocentní cla

Britská vláda prohlásila, že naléhavě jedná se Spojenými státy o clech na farmaceutické výrobky. To se děje poté, co prezident USA Donald Trump oznámil zavedení nového 100% cla pro farmaceutické firmy, pokud nezahájí výrobu přímo v USA. Britský vládní mluvčí sdělil, že si jsou vědomi obav průmyslu a budou nadále tlačit na takový výsledek, který odráží sílu vztahu obou zemí.

Trumpova neočekávaná hrozba uvalit stovky procent cla na léčiva z evropských firem, které nemají sídlo v USA, vyvolala novou vlnu nejistoty po celé Evropě. Obavy vyjádřilo Německo i celoevropské obchodní sdružení, zatímco Irsko a Brusel stále věří, že se na léky vyvážené z EU do USA bude vztahovat dohodnutá 15% celní sazba.

Hrozba se dotýká i britského exportu, a to i navzdory Trumpovu dřívějšímu slibu preferenčního zacházení pro Spojené království. Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) volá po urychlené diskusi k objasnění Trumpových záměrů. Varuje, že cla na léky by mohla zvýšit náklady, narušit dodavatelské řetězce a bránit pacientům v přístupu k život zachraňující léčbě.

Německá obchodní asociace VFA upozornila, že americká cla by tvrdě zasáhla německé farmaceutické podniky a porušila by předchozí transatlantické dohody. Z Německa míří do USA zhruba 25 % farmaceutického exportu, jehož hodnota v roce 2024 činila přibližně 27 miliard eur. Německo je, podobně jako Irsko, zemí EU s velkým přebytkem obchodu vůči USA a silným farmaceutickým průmyslem.

Irský vicepremiér Simon Harris zdůraznil, že dohoda mezi EU a USA z 21. srpna „naprosto jasně stanovila, že jakákoli nová cla oznámená USA na farmaceutické výrobky budou pro EU omezena na 15 %“. Také mluvčí EU pro obchod potvrdil, že Brusel považuje tento strop za „pojistku“ proti vyšším tarifům pro evropské firmy.

Evropské akciové trhy na Trumpovo oznámení cel většinou reagovaly jen mírně. Hlavní evropské indexy zaznamenaly růst. Důvodem je pravděpodobně fakt, že dohoda EU-USA omezuje cla na léky na 15 %, což by se mělo vyhnout 100% sazbě. Také firmy, které zahájily výstavbu výrobních závodů v USA, jsou z nových cel vyňaty. Příkladem je Roche ze Švýcarska a AstraZeneca z Velké Británie, které již oznámily značné investice do americké výroby.

I přesto, že by firmy mohly cla obejít přesunem výroby, nové tarify vyvolaly obavy v USA. Experti varují, že dovozní cla platí dovozci, a proto by mohla razantně zvýšit cenu některých léků pro Američany, a potenciálně ohrozit jejich zdraví. Kromě 100% cla na léky Trump oznámil i 25% clo na dovoz těžkých nákladních automobilů a 50% clo na kuchyňské linky a koupelnový nábytek.

Trump uvedl, že se clením léčiv, které se netýká generik a firem stavějících v USA, snaží ochránit americké výrobce. Řekl také, že clo na nákladní automobily je potřeba z důvodu „národní bezpečnosti“. Nová cla mají vstoupit v platnost 1. října.

Související

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.
Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

Více souvisejících

Donald Trump dovoz a vývoz clo

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 57 minutami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 1 hodinou

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 2 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 3 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 4 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

včera

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy