Ruské síly se pokoušejí postoupit prakticky podél celé východní fronty Ukrajiny a současně se snaží vytvořit nárazníkovou zónu v severovýchodní části země. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj během brífinku.
Letní ruská ofenziva podle něj ignoruje výzvy Kyjeva a Západu k neprodlenému příměří. Cílem Moskvy je podle Syrského dosažení administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti a vytvoření bezpečnostní zóny na území Sumské a Charkovské oblasti.
Na 1 200 kilometrů dlouhé frontě čelí ukrajinští obránci přibližně 695 tisícům ruských vojáků, přičemž jen v letošním roce Rusko podle generála Syrského naverbovalo kolem 440 tisíc nových kontraktních vojáků.
Zpravodajský portál DeepState uvádí, že v květnu ruské jednotky obsadily asi 449 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je dosud nejvyšší měsíční přírůstek v roce 2025.
Syrskyj však zároveň oznámil, že se Ukrajině podařilo ruský postup v Sumské oblasti zastavit. „Situace se zde stabilizovala. Znovu jsme dobyli Andrijivku a v oblasti Junakivka jsme během týdne postoupili o 200 až 700 metrů,“ uvedl.
Současně potvrdil, že ukrajinské jednotky stále kontrolují část ruského území v Kurské oblasti. „V oblasti Gluškovského rajónu držíme přibližně 90 kilometrů čtverečních,“ řekl Syrskyj. Ukrajinská armáda do této oblasti vstoupila v srpnu loňského roku, kdy obsadila až 1 300 kilometrů čtverečních. Většinu území však Rusko získalo zpět při zimní protiofenzivě.
Moskva v dubnu oznámila, že region zcela „osvobodila“, Ukrajina to ale odmítla a později i někteří ruští činitelé zpochybnili oficiální tvrzení.
Syrskyj zdůraznil, že cílem ukrajinské akce v Kurské oblasti bylo odvrátit ruskou invazi do Sumské oblasti a přinutit Moskvu přesunout vojáky z klíčových bojišť na východě. V době největší intenzity zde podle něj operovalo až 63 tisíc ruských vojáků, včetně jednotek z KLDR. Nyní jich v oblasti zůstává zhruba 10 tisíc.
Podle Syrského se ruské jednotky pokusily o průnik až k administrativní hranici Dněpropetrovské oblasti, ale byly odraženy.
Ukrajina se podle něj nehodlá omezit na pasivní obranu. „Naše obrana je aktivní a kombinovaná s protiútoky. Rozšiřujeme útočné jednotky, které vznikly při operaci v Kurské oblasti a nyní působí na všech úsecích fronty,“ uzavřel velitel.
Související
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 53 minutami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 1 hodinou
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 2 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 3 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 4 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 4 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 5 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 6 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.
Zdroj: Libor Novák