Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

Regionální gubernátor Andrej Bocharov potvrdil poškození výrobního závodu a nejméně deset zraněných, přičemž podrobná analýza záběrů výzkumných skupin Dnipro Osint a Exilenova+ prokázala rozsáhlé strukturální škody na klíčových dílnách číslo 2 a 38. Právě hala 38 slouží jako hlavní montážní linka pro odpalovací zařízení a nosiče balistických raket Iskander-M. Záběry z místa navíc potvrdily přímý zásah ještě třetí, blíže neidentifikované dílny.

Tento útok představuje pro ukrajinské letectvo zásadní obrat, jelikož dosavadních 34 bojových startů střel Flamingo vykazovalo velmi nízkou úspěšnost. Před červnovým zásahem ve Volgogradu dokázalo úspěšně zasáhnout stanovený cíl pouze pět střel. Například při útoku z 10. června na závod obranné elektroniky v Čeboksarech, vzdálený zhruba 1000 kilometrů, ruská protivzdušná obrana sestřelila tři z pěti střel a ze zbývajících dvou zasáhla areál pouze jedna.

Ještě neúspěšnější byl pokus ze 4. května, kdy byly zničeny čtyři střely z pěti a jediná probyvší minula cíl o stovky metrů. Podle Amerického institutu pro studium války mohlo aktuálnímu úspěchu napomoci ukrajinské vyřazování ruských radarových letounů včasné výstrahy A-50, což vytvořilo mezery v ruském vzdušném dozoru.

Analytická skupina OKO Gora navíc poukazuje na změnu ukrajinské taktiky, kdy se plánovači od začátku roku 2026 zaměřují na cíle hluboko v ruském vnitrozemí situované podél velkých vodních toků, jako jsou Volha a Kama. Všech sedm letošních potvrzených útoků střel Flamingo směřovalo na cíle u velkých vodních ploch, což střelám umožňuje let těsně nad hladinou ve výšce pod 20 metrů.

V této výšce se rakety snadněji vyhýbají terénním překážkám i výškovým budovám a jsou podstatně hůře zachytitelné pro radary protivzdušné obrany. Přestože je střela s délkou zhruba 14 metrů a rozpětím křídel 6 metrů přibližně čtyřikrát větší než americká střela Tomahawk a kvůli konstrukci z uhlíkových vláken má sice menší, ale stále detekovatelný radarový podpis, její hlavní výhodou zůstává nízká cena mezi půl milionem a jedním milionem dolarů. Výrobce totiž využívá vyřazené proudové letecké motory a sovětské letecké pumy jako bojové hlavice o hmotnosti 1150 kilogramů.

Ředitel společnosti Fire Point Denys Štilerman v rozhovoru uvedl, že navzdory komplikacím způsobeným dřívějšími ruskými údery na výrobní kapacity pokračují plány na rozšíření produkce, která by měla do konce roku 2026 dosáhnout více než 200 kusů měsíčně.

Ruský vojenský bloger Dva Majora v reakci na to varoval, že pokud masová produkce těchto zbraní získá průmyslový charakter, hrozí úplné zahlcení ruské protivzdušné obrany. Štilerman současně potvrdil pokrok ve vývoji nové ukrajinské balistické rakety FP-9 s doletem 800 kilometrů, jejíž motorové testy byly naplánovány na červen, přičemž bezprostředně po úspěšných zkušebních letech by měl následovat ostrý start směrem na Moskvu.

Související

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

Více souvisejících

střela Flamingo Armáda Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 1 hodinou

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

včera

Filip Turek

Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou

V centru Prahy, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova, se krátce po poledni stala vážná dopravní nehoda. Podle prvotních informací se osobní automobil srazil s nemocničním sanitním vozem. Střet byl natolik silný, že sanitka po nárazu skončila převrácená na střeše přímo na tramvajových kolejích.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy

Český hydrometeorologický ústav vydal novou výstrahu, která na úterý upozorňuje na výskyt velmi silných bouřek a silnou zátěž teplem. Zároveň na Moravě kvůli pokračujícímu suchému a teplému počasí zůstává v platnosti dosavadní varování před rizikem vzniku a šíření požárů, a to až do odvolání.

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak

Spojené státy v neděli provedly další kolo leteckých úderů proti Íránu, které mělo za cíl překazit jeho útoky na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální dodávky ropy. Teherán na tyto akce odpověděl odvetnými údery napříč regionem. Americké ústřední velitelství Centcom oznámil, že operace, kterou nařídil prezident Donald Trump s cílem vyvodit odpovědnost vůči íránským silám, začala v 17:00 ET a byla dokončena kolem 22:30 ET. Zásahy směřovaly proti desítkám cílů a navázaly na sobotní útoky, které byly odvetou za íránské napadení kontejnerové lodi M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Plavidlo po zásahu utrpělo škody v motorovém prostoru, vypukl na něm požár a jeden člen posádky se pohřešuje. Během sobotních operací zasáhly americké síly na 140 vojenských objektů včetně odpalovacích míst pro rakety a drony.

včera

Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska

Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy