Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Regionální gubernátor Andrej Bocharov potvrdil poškození výrobního závodu a nejméně deset zraněných, přičemž podrobná analýza záběrů výzkumných skupin Dnipro Osint a Exilenova+ prokázala rozsáhlé strukturální škody na klíčových dílnách číslo 2 a 38. Právě hala 38 slouží jako hlavní montážní linka pro odpalovací zařízení a nosiče balistických raket Iskander-M. Záběry z místa navíc potvrdily přímý zásah ještě třetí, blíže neidentifikované dílny.

Tento útok představuje pro ukrajinské letectvo zásadní obrat, jelikož dosavadních 34 bojových startů střel Flamingo vykazovalo velmi nízkou úspěšnost. Před červnovým zásahem ve Volgogradu dokázalo úspěšně zasáhnout stanovený cíl pouze pět střel. Například při útoku z 10. června na závod obranné elektroniky v Čeboksarech, vzdálený zhruba 1000 kilometrů, ruská protivzdušná obrana sestřelila tři z pěti střel a ze zbývajících dvou zasáhla areál pouze jedna.

Ještě neúspěšnější byl pokus ze 4. května, kdy byly zničeny čtyři střely z pěti a jediná probyvší minula cíl o stovky metrů. Podle Amerického institutu pro studium války mohlo aktuálnímu úspěchu napomoci ukrajinské vyřazování ruských radarových letounů včasné výstrahy A-50, což vytvořilo mezery v ruském vzdušném dozoru.

Analytická skupina OKO Gora navíc poukazuje na změnu ukrajinské taktiky, kdy se plánovači od začátku roku 2026 zaměřují na cíle hluboko v ruském vnitrozemí situované podél velkých vodních toků, jako jsou Volha a Kama. Všech sedm letošních potvrzených útoků střel Flamingo směřovalo na cíle u velkých vodních ploch, což střelám umožňuje let těsně nad hladinou ve výšce pod 20 metrů.

V této výšce se rakety snadněji vyhýbají terénním překážkám i výškovým budovám a jsou podstatně hůře zachytitelné pro radary protivzdušné obrany. Přestože je střela s délkou zhruba 14 metrů a rozpětím křídel 6 metrů přibližně čtyřikrát větší než americká střela Tomahawk a kvůli konstrukci z uhlíkových vláken má sice menší, ale stále detekovatelný radarový podpis, její hlavní výhodou zůstává nízká cena mezi půl milionem a jedním milionem dolarů. Výrobce totiž využívá vyřazené proudové letecké motory a sovětské letecké pumy jako bojové hlavice o hmotnosti 1150 kilogramů.

Ředitel společnosti Fire Point Denys Štilerman v rozhovoru uvedl, že navzdory komplikacím způsobeným dřívějšími ruskými údery na výrobní kapacity pokračují plány na rozšíření produkce, která by měla do konce roku 2026 dosáhnout více než 200 kusů měsíčně.

Ruský vojenský bloger Dva Majora v reakci na to varoval, že pokud masová produkce těchto zbraní získá průmyslový charakter, hrozí úplné zahlcení ruské protivzdušné obrany. Štilerman současně potvrdil pokrok ve vývoji nové ukrajinské balistické rakety FP-9 s doletem 800 kilometrů, jejíž motorové testy byly naplánovány na červen, přičemž bezprostředně po úspěšných zkušebních letech by měl následovat ostrý start směrem na Moskvu.