Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

Zatímco citová hodnota olympijského vítězství je nevyčíslitelná, v čistě finančním vyjádření mají tyto medaile vyšší cenu než kdykoliv předtím. Podle údajů společnosti FactSet totiž od letní olympiády v Paříži v červenci 2024 vzrostla cena zlata o 107 % a stříbra dokonce o ohromujících 200 %.

Tyto dramatické zisky znamenají, že na základě cen samotných kovů má nyní zlatá medaile hodnotu přibližně 2 300 dolarů. To je více než dvojnásobek její hodnoty oproti hrám v Paříži před dvěma lety. Stříbrné medaile za druhé místo mají hodnotu téměř 1 400 dolarů, což je trojnásobek jejich ceny z roku 2026.

Za prudkým růstem stříbra stojí částečně poptávka ze strany drobných investorů. Ceny zlata pak vyhnaly nahoru centrální banky, které doplňovaly své rezervy, a investoři, kteří se v dobách globálních politických nepokojů utíkají k tomuto kovu jako k bezpečnému přístavu.

Vítězové obdrží medaile vyrobené z recyklovaných kovů v Italské státní mincovně. Ne vše, co se třpytí, je však skutečné zlato. Zlatá medaile o celkové hmotnosti 506 gramů obsahuje pouze šest gramů čistého zlata, zbytek tvoří stříbro. Bronzové medaile jsou vyrobeny z mědi a při váze 420 gramů mají hodnotu pouze kolem 5,60 dolaru za kus.

Zajímavostí je, že olympijské zlaté medaile nejsou vyráběny z ryzího zlata již od her ve Stockholmu v roce 1912. Tehdejší medaile vážily pouhých 26 gramů a jejich hodnota by při tehdejších cenách odpovídala necelým 20 dolarům. Po očištění o inflaci by dnes tato částka činila zhruba 530 dolarů.

Jako sběratelské předměty se však olympijské medaile mohou prodat za mnohem vyšší částky, než je jejich hodnota v kovech. Například v roce 2015 se zlatá medaile z roku 1912 prodala v aukci za 26 000 dolarů. I bronzová účastnická medaile z Antverp 1920 vynesla v aukční síni 875 dolarů, přestože její vnitřní materiálová hodnota byla nulová.

Většina olympioniků si však své medaile ponechává a na trh se jich dostane jen velmi málo. Přesto se očekává, že hodnota těchto trofejí může v budoucnu dále růst. Kvůli geopolitické nejistotě a rostoucímu zadlužení vlád zůstane poptávka po drahých kovech pravděpodobně silná.

Analytici ze Saxo Bank předpovídají, že medaile pro příští letní olympijské hry v roce 2028 budou pravděpodobně ještě dražší než ty současné. Pokud se ceny drahých kovů udrží na stávající trajektorii, finanční hodnota olympijského vítězství poroste i nadále.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Více souvisejících

olympiáda

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Péter Magyar

Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar v pondělí oznámil zásadní změnu postoje své země vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu. Uvedl, že pokud by na maďarské území vstoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, bude muset být zatčen. Na Netanjahua vydal tento mezinárodní soud zatykač kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

před 3 hodinami

Miloš Vystrčil

Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice

Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout vládní letoun předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi pro jeho plánovanou pracovní cestu na Tchaj-wan. Předseda horní komory parlamentu měl v úmyslu vycestovat na přelomu května a června v doprovodu podnikatelské delegace. Podle vyjádření premiéra však vláda tento požadavek na využití armádního speciálu neschválila.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem

Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC kategoricky odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem. Uvedl, že Spojené státy mají omezený časový prostor a nacházejí se ve velmi silné vyjednávací pozici. Podle jeho slov je cílem Washingtonu dosáhnout výhodné dohody, která by konflikt definitivně uzavřela.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop

Ministerstvo financí zvýšilo pro středu cenové stropy pohonných hmot. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,07 koruny za litr a naftu za 41,34 koruny za litr. V úterý přitom platily limity 40,64 koruny pro benzin a 40,86 koruny pro naftu.

před 5 hodinami

Evropská unie

EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se připravují na středeční schůzi, během níž by mohli schválit finanční půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tento klíčový krok je však podmíněn obnovením dodávek ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena

Evropská unie představila novou mobilní aplikaci určenou k ověřování věku uživatelů online, která se však krátce po uvedení setkala s ostrou kritikou. Bezpečnostní experti okamžitě odhalili závažné nedostatky v zabezpečení kódu této aplikace. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom nástroj prezentovala jako technicky připravený a otevřený veřejné kontrole.

před 8 hodinami

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi

Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

před 12 hodinami

Jaro v Praze

Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí

Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy