UNRWA se po skandálu s podporou Hamásu dočkala zastání. První stát jí poslal desítky milionů dolarů

Norsko letos poskytne Agentuře OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) 26 milionů dolarů, přičemž v případě potřeby může tuto částku ještě navýšit.

UNRWA začátkem měsíce varovala, že pro nedostatečné finanční prostředky může být nucena ukončit svou činnost do konce února nejen v Pásmu Gazy, ale na celém Blízkém Východě.

Norsko ve středu avizovalo, že bude pokračovat v poskytování finanční podpory pro UNRWA a organizací převede v přepočtu 26 milionů dolarů. Podle pátečního prohlášení ministerstva zahraničních věcí v Oslu tyto peníze pokrývají pravidelný roční příspěvek Norska pro UNRWA.

"Vzhledem k humanitární katastrofě v Gaze může Norsko v průběhu roku poskytnout UNRWA dodatečné finanční prostředky," uvedla mluvčí resortu diplomacie. Dodala také, že Oslo loni poskytlo UNRWA 44,5 milionu dolarů, mezi nimiž jsou zahrnuty i finance poskytnuté již po vypuknutí války, tedy po 7. říjnu 2023.

“(Palestincům) chybí všechny základní věci a lidé denně čelí ohrožení svých životů a bezpečnosti. UNRWA je základem humanitárního úsilí v Gaze, " uvedl ve středu norský ministr zahraničí Espen Barth Eide.

Obyvatelé v severní části Pásma Gazy jsou na pokraji hladomoru a jejich život závisí na dodávkách humanitární pomoci, uvedla ve čtvrtek UNRWA. 

"Polovina našich žádostí o dodání pomoci na sever Pásma Gazy byla od začátku roku zamítnuta. OSN identifikovala na severu místa, kde hrozí podvýživa a hlad, podle všeho jsou tam lidé na pokraji hladomoru... Záchrana nejméně 300.000 lidí, kteří žijí v této oblasti, závisí na naší pomoci," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X s tím, že naposledy jim dovolili dodat do této oblasti zásoby před více než dvěma týdny.

Několik zemí, včetně USA, Velké Británie, Německa a Japonska, pozastavilo financování UNRWA poté, co Izrael obvinil 12 pracovníků této agentury, že se loni v říjnu zapojili do útoku palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael.

UNRWA žádala nezávislé vyšetření těchto obvinění a tvrdí, že ihned po obviněních propustila dotčené zaměstnance a zahájila vlastní vyšetřování.

Generální tajemník OSN António Guterres slíbil urychlené nezávislé vyšetřování. Několik šéfů agentur OSN vyjádřilo obavy, že ukončení financování UNRWA by mělo katastrofální následky pro Pásmo Gazy.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky vznikla v roce 1949 po první arabsko-izraelské válce. Původní cíl UNRWA, snížení počtu uprchlíků a jejich úspěšná integrace, se v průběhu let nerealizoval.

S ročním rozpočtem přesahujícím jeden a půl miliardy dolarů a více než 30 000 zaměstnanci se UNRWA stala cílem kritiky kvůli nedostatečné kontrole financí a rozšiřování kategorií osob, které mohou čerpat její služby.

Spor se zhoršil v úterý poté, co Izrael obvinil UNRWA, že umožnila palestinskému militantnímu hnutí Hamás využívat agenturní infrastrukturu v pásmu Gazy pro vojenské účely." Generální tajemník OSN António Guterres se ve stejný den setkal s hlavními dárcovskými zeměmi.

UNRWA uvedla, že ve spojitosti s obviněními vůči jejímu personálu reagovala promptně. Snížení financování však podle jejího vyjádření ovlivní běžné Palestince.

Související

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

ICJ: Izrael je povinen podporovat UNRWA. Neprokázal, že zaměstnanci jsou členy Hamásu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) OSN se sídlem v Haagu ve středu rozhodl, že Izrael je povinen podporovat humanitární úsilí Organizace spojených národů a jejích agentur, včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), v Pásmu Gazy. Jedenáct soudců ICJ uvedlo, že Izrael nepodložil svá tvrzení, podle nichž je významná část zaměstnanců UNRWA „členy Hamásu“.
Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

Více souvisejících

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) norsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy