USA přivítaly kompromisní dohodu Kosova a Srbska, které ji považuje za vítězství

Spojené státy přivítaly kompromisní dohodu ve sporu o registrační značky vozidel, kterou Srbsko a Kosovo v noci na dnešek uzavřely za zprostředkování Evropské unie. V Bělehradě výsledek rozhovorů hodnotí jako vítězství pro kosovské Srby. Priština vyzvala Washington, aby se nadále účastnil kosovsko-srbského dialogu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve středu večer oznámil, že vyjednavači Kosova a Srbska v Bruselu souhlasili s opatřeními, která mají za cíl vyhnout se dalšímu vyostření situace, a budou se plně soustředit na normalizaci jejich vztahů. Srbsko přestane vydávat poznávací značky s označením kosovských měst a Kosovo zastaví další kroky související s přeregistrováním vozidel.

Priština požadovala, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Za ilegální považovala srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy, které používá především srbská menšina v severním Kosovu. Na protest proti tomuto plánu začátkem listopadu opustili kosovští Srbové místa v kosovských státních institucích, čímž podle Borrella vzniklo "velmi nebezpečné bezpečnostní vakuum".

"Spojené státy vítají dohody dosažené mezi Kosovem a Srbskem, jejichž cílem je zabránit další eskalaci napětí a plně a urychleně se soustředit na normalizaci vztahů pod záštitou dialogu zprostředkovaného EU," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová poděkovala USA za jejich "aktivní angažmá při dosažení dohody v Bruselu" a uvedla, že americká "podpora dialogu mezi Kosovem a Srbskem je nepostradatelná". Hlavní vyjednavač pro dialog se Srbskem Besnik Bislimi podle kosovských médií řekl, že nyní by za účasti EU měly začít intenzivní rozhovory o normalizaci vztahů.

Americká a unijní diplomacie, ale také část kosovské opozice, v uplynulých dnech naléhaly na kosovského premiéra Albina Kurtiho, aby záměr s registračními značkami na severu země přehodnotil. Kurti nakonec ve středu přistoupil na stejný kompromisní návrh, který ještě v pondělí na jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem odmítl.

"Zachránili jsme naše značky," uvedl podle stanice RTS pověřenec srbské vlády pro otázky Kosova Petar Petković s tím, že Bělehrad a Priština se nyní budou moci soustředit na skutečnou normalizaci vzájemných vztahů. Strana kosovských Srbů SL uvedla, že i když se nové srbské značky pro Kosovo nebudou vydávat, občané si platnost starých budou moci prodloužit.

Dialog o normalizaci vztahů v posledních letech uvázl na mrtvém bodě, neboť Kosovo i Srbsko se navzájem viní z nedodržování předchozích dohod. Bělehrad v minulosti podmiňoval jeho pokračování tím, že Priština dodrží dřívější ujednání a poskytne okresům obývaných z většiny kosovskými Srby autonomii.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) kosovo Srbsko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy