USA se bouří proti závěrům MSC: Nechceme rozbít NATO ani podkopat světové uspořádání. Pak zaútočily na EU

Podle Whitakera není cílem USA stažení se z aliance, ale snaha o „vyvážení“ obranného břemene mezi jednotlivými členskými státy. Velvyslanec zdůraznil, že Washington pouze tlačí na evropské spojence, aby dělali více a byli schopnějšími a silnějšími partnery. Právě tato síla je podle něj tím, co v konečném důsledku garantuje mír. Whitaker dodal, že Spojené státy chtějí, aby NATO fungovalo přesně tak, jak bylo zamýšleno – jako spojenectví dvaatřiceti silných a akceschopných spojenců.

V oblasti obchodu Whitaker kritizoval podle něj nespravedlivé uspořádání vztahů s Evropou. Uvedl, že stávající situace vedla k tomu, že Evropa Spojené státy zneužívala a vykazovala vůči nim obrovské obchodní přebytky. Tento stav hodlá americká administrativa změnit. Velvyslanec také vyjádřil frustraci nad tím, že v Evropě probíhá příliš mnoho diskusí, ale následuje jen málo konkrétních činů, přičemž spojenci tráví více času debatami o problémech místo jejich skutečného řešení.

Pokud jde o bezpečnost, evropští partneři musí podle Whitakera skutečně zvýšit své výdaje na obranu. Je nezbytné, aby ukázali schopnost dodržet své sliby, a to včetně nových cílů NATO v oblasti obranných výdajů. Velvyslanec dal jasně najevo, že pouhé proklamace již nebudou americké straně stačit.

Whitaker se vyjádřil také k otázce Grónska, o které Spojené státy projevují dlouhodobý zájem. Trval na tom, že americké motivy jsou čistě bezpečnostní. Grónsko se podle něj musí být schopno bránit proti vlivu Ruska a Číny, ať už zůstane součástí Dánska, nebo se v budoucnu stane nezávislým státem. Tvrdil, že Čína se již nejméně dvakrát pokusila v Grónsku investovat, konkrétně do přístavů a letiště, což označil za reálnou hrozbu, přestože dánští představitelé tyto obavy opakovaně zpochybňují.

V souvislosti s agresivní rétorikou Donalda Trumpa si velvyslanec zachoval mírný odstup. Poznamenal, že reagovat na každý příspěvek prezidenta na sociálních sítích by byla práce na plný úvazek, nicméně trval na tom, že základní bezpečnostní analýza, ze které administrativa vychází, je správná.

Whitaker nešetřil kritikou ani vůči Evropské unii, o které žertoval, že si na ni stěžuje stejně rád, jako si Evropané stěžují na Spojené státy. Podle něj se EU musí „zjednodušit“, což v americkém pojetí znamená především deregulaci. Unie by měla začít více podporovat tvorbu kapitálu a ochotu riskovat, což jsou prvky, které mají Američané podle jeho slov „v krvi“.

Tento přístup by se měl podle něj projevit nejen v obranných technologiích, ale v technologiích obecně. Varoval, že Evropa celosvětově ztrácí příliš mnoho talentů, které odcházejí mimo jiné i do USA. Pokud se starý kontinent nenaučí svůj talent lépe využívat, hrozí mu, že zůstane pozadu za zbytkem světa.

Velvyslanec se dotkl také konfliktu na Ukrajině a popřel spekulace, že by USA stanovily termín pro zahájení mírových rozhovorů. Reagoval tak na prohlášení prezidenta Zelenského, který zmínil červnový termín pro dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Whitaker zdůraznil, že Spojené státy žádný takový termín neurčily.

USA si sice přejí, aby boje skončily co nejdříve a obě strany se dohodly na míru, ale stanovování pevných termínů považuje Whitaker za velmi nebezpečné. Podle jeho slov musí být dohoda uzavřena v momentě, kdy na ni budou obě strany připraveny. Konečné slovo v jakékoli vyjednané dohodě budou muset mít jak Rusové, tak Ukrajinci.

Whitaker uzavřel své vystoupení apelem na to, aby se spíše než na termíny hledělo na kvalitu a udržitelnost budoucího míru. Spojené státy chtějí vidět konec utrpení a zabíjení, ale zdůrazňují, že jakékoli řešení musí vzejít z přímé dohody obou válčících stran.