USA udeřily na Írán: Trumpův hazard je pro svět plný rizik. Z „dvou týdnů“ se staly dva dny

Donald Trump, prezident, který se v lednu vrátil do Bílého domu se slibem, že bude „mírotvorcem“, učinil dramatický krok k vtažení USA do napjatého konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Uvedl to britský server BBC.

Přestože Trump od svého nástupu do úřadu nepřinesl mír na Blízký východ, nyní předsedá regionu, který stojí na pokraji rozsáhlejší války, do níž se Amerika aktivně zapojila.

V televizním projevu k národu, jen něco přes dvě hodiny poté, co na sociálních sítích oznámil, že americké síly zasáhly tři íránská jaderná zařízení, prezident operaci označil za „velkolepý úspěch“. Vyjádřil naději, že jeho krok otevře dveře k trvalejšímu míru, v němž Írán již nebude představovat jadernou hrozbu.

Íránské úřady však bagatelizují škody, které podle nich v silně opevněném jaderném areálu Fordo vznikly, a tvrdí, že šlo o drobné poškození. Čas ukáže, která strana má pravdu.

Trump byl při projevu doprovázen viceprezidentem J. D. Vanceem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ministrem obrany Petem Hegsethem. Varoval Írán, že pokud nebude od svého jaderného programu ustupovat, čekají ho další útoky, které budou „mnohem horší a mnohem snazší“. Dodal, že „zbývá mnoho cílů“, na které se USA zaměří s „rychlostí, přesností a dovedností“.

Navzdory odvaze a rozhodnosti prezidenta může pokračující americká vojenská intervence v Íránu vést k nejhoršímu možnému scénáři pro Spojené státy, Blízký východ i celý svět. Generální tajemník OSN António Guterres varoval před nebezpečnou „spirálou chaosu“, která by z eskalace konfliktu mohla vyplynout, přičemž upozornil, že region je již nyní „napjatý“.

Hrozba odvetných kroků Íránu, kterou vyslovil ajatolláh Alí Chameneí, znamená, že americká strana se může cítit nucena reagovat na případné útoky. Napětí tak dále roste a možnost širšího konfliktu je reálná.

Situace se dramaticky zrychlila. Původně měl Írán podle Trumpa dva týdny na to, aby svůj postoj změnil, avšak lhůta se zkrátila na dva dny. V sobotu večer prezident oznámil, že USA zasáhly. Zůstává otázkou, zda byly dva týdny vyjednávání jen taktickou hrou, která měla Íránce zmást, nebo zda se zhroutila zákulisní jednání vedená Trumpovým mírotvůrcem Stevem Witkoffem.

Bezprostředně po útocích je o situaci málo známo. Trump sice ve svém projevu a na sociálních sítích otevřel dveře k míru, ovšem optimismus je sporný. Izraelci sice výrazně oslabení vojenské kapacity Íránu usilují o zastavení jaderných ambicí, ajatolláh však stále disponuje významným arzenálem zbraní.

Riziko rychlé eskalace konfliktu je vysoké. V tuto chvíli začíná napjatá čekací hra – klíčové bude, jak Írán zareaguje na útoky na tři svá zařízení, včetně klíčového Forda, který je považován za klenot íránského jaderného programu.

Trump doufá, že útoky přimějí Írán k větším ústupkům u jednacího stolu. Realita však naznačuje, že země, která odmítla vyjednávat pod izraelským tlakem, nebude ochotnější jednat pod americkými bombami.

Přestože Trump naznačil, že šlo o jednorázový úder, je možné, že tlak na další útoky poroste. Prezident tak může čelit vážnému politickému riziku, pokud vojenský zisk zůstane minimální.

Tento „mírotvorný“ prezident riskuje nejen mezinárodní bezpečnost, ale i domácí politickou stabilitu. Rozhodnutí zasáhnout Írán vyvolalo kritiku nejen ze strany demokratů, ale i v rámci Trumpova vlastního hnutí „Amerika na prvním místě“.

Projev k národu s nejbližšími poradci mohl být snahou ukázat jednotu, avšak i viceprezident Vance, zastánce zdrženlivé zahraniční politiky, vyzýval příznivce, aby Trumpovi dali prostor a výhodu pochybností.

Pokud půjde o jednorázový zásah, může Trump zachovat podporu své základny. V případě, že konflikt eskaluje, může však čelit odporu i uvnitř svého tábora.

Sobotní útok představuje agresivní krok prezidenta, který se během svého prvního období chlubil tím, že nezačal žádné nové války a kritizoval předchůdce za zahraniční konflikty. Nyní už ale jeho krok nemá zcela pod kontrolou, kam se situace dále vyvine.