USA zajistí, že Írán nebude mít jadernou zbraň, zní z Washingtonu. Teherán požaduje nová jednání o dohodě

Zatímco Washington odmítá oživení jaderné dohody s Íránem, Teherán požaduje nová jednání. Ta se nacházejí na mrtvém bodě už dva roky a jejich obnovení údajně není na pořadu dne. Obě strany jsou si ale jisté, že v současném znění dohoda nemá smysl. 

Americké ministerstvo zahraničí odmítá „oživení dohody“ o íránském jaderném programu, uvedlo to pro server RFE/RL. Podle něj „není na pořadu dne“.

Nový íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí souhlasí. „Dohodu nelze oživit v její současné podobě,“ připustil. Podle něj za tím stojí vypršení platnosti doložek o ukončení platnosti. Trvá na tom, že „k oživení dohody jsou zapotřebí nová jednání“.

Spojené státy od dohody odstoupily v roce 2018 za vlády Donalda Trumpa, současný americký přístup ale není o nic jemnější. „Spojené státy tak či onak zajistí, že Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň, a jsme připraveni použít všechny prvky národní moci, abychom tento výsledek zajistili,“ zaznělo z ministerstva.

Podle Washingtonu je diplomacie „nejlepší způsob, jak dosáhnout udržitelného a účinného řešení“. Arakčí následně připustil, že případné nové projednání dohody bude náročné. „Tento dokument je rozhodně třeba znovu otevřít a jeho části změnit. To není snadný úkol, protože jakmile dokument znovu otevřete, dát ho znovu dohromady bude náročné,“ připomněl.

Sám Arakčí vedl vyjednávací tým z pozice náměstka ministra zahraničí ve chvíli, kdy Teherán a Washington v dubnu 2021 spustily rozhovory o obnovení dohody.

Podle RFE/RL ale byly rozhovory pozastaveny v září 2022 poté, co se k moci dostal prezident Ebrahím Raisí. Ten ale letos zemřel a nahradil ho Masúd Pezeskian, který slíbil prohloubení vztahů se Západem.

Podle komentátorů zahraničních médií chce íránské vedení využít dubnového vojenského střetu s Izraelem k oživení jaderné dohody. Informovaly o tom EuroZprávy.cz.

Dohoda umožnila zrušení protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, o jehož účelu stále panují značné pochyby. Kromě Íránu dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v roce 2015 podepsaly USA, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Spojené státy od dohody v roce 2018 odstoupily a Írán ji pak přestal plnit.

Původní jaderná dohoda zavedla pro Írán přísné limity na produkci obohaceného uranu. Ten může být použit jako palivo v jaderných reaktorech, ale i jako munice v jaderných hlavicích. Signatáři se výměnou za to zavázali ke zmírnění ekonomických sankcí.

O oživení dohody se v posledních letech vedla vleklá jednání. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU předložila poslední návrh, který má strany vyvést z patové situace v jednáních o oživení dohody.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy