USA zastavily kybernetické operace proti Rusku. To nechápeme, zní z Francie

Pozastavení kybernetických útoků USA vyvolalo v Evropě zděšení, zejména ve Francii, kde je Rusko považováno za hlavní kybernetickou hrozbu. Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti obvinil Moskvu z hybridní války vedené proti Francii pomocí kybernetických útoků a dezinformačních kampaní.

„Rusko na nás útočí informačně i kyberneticky,“ prohlásil Macron minulý měsíc podle Politica a varoval, že cílem Kremlu je „destabilizovat naše demokracie“.

Francie se v posledních letech potýkala s několika rozsáhlými kybernetickými incidenty přisuzovanými ruským aktérům. V roce 2021 oznámila francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost ANSSI, že ruská hackerská skupina napojená na předchozí masivní kybernetické útoky pronikla do systémů několika francouzských organizací. 

V roce 2024 byly francouzské parlamentní volby a přípravy na olympijské hry v Paříži cílem dezinformačních kampaní řízených z Ruska.  

Rozhodnutí amerického ministra obrany pozastavit kybernetické operace proti Rusku přichází v době snah o přehodnocení vztahů s Moskvou. Podle bývalých představitelů je běžné, že civilní vedení nařizuje přestávku v určitých vojenských operacích během citlivých diplomatických jednání, aby se zabránilo jejich ohrožení. 

Tento krok se však setkal s kritikou i v samotných Spojených státech. Demokratický senátor Chuck Schumer označil rozhodnutí za „zásadní strategickou chybu“, která dává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi „volnou ruku“ v pokračujících kybernetických operacích proti americké infrastruktuře.  

Evropští lídři nyní bedlivě sledují vývoj situace a zdůrazňují potřebu posílení kybernetické bezpečnosti. Francie a další členské státy EU mohou v reakci na rozhodnutí USA hledat alternativní způsoby, jak se bránit ruským kybernetickým hrozbám a posílit svou digitální obranyschopnost.