V Ankaře podle Rusů jednala ruská a americká delegace, zřejmě šéfové zpravodajských služeb

V Ankaře se dnes uskutečnily americko-ruské rozhovory. Informaci listu Kommersant potvrdil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov ovšem nezmínil, kdo a o čem v Ankaře jednal. Agentura Reuters dříve s odvoláním na zdroj z Bílého domu informovala, že v Ankaře se setkají šéfové zahraničních zpravodajských služeb USA a Ruska. 

Podle ní však nemělo jít o jednání ohledně řešení ukrajinského konfliktu, ale o předání zprávy Spojených států Rusku o důsledcích potenciálního použití jaderné zbraně na Ukrajině i o možnou výměnu vězňů mezi USA a Ruskem.

Ruský deník Kommersant dnes dopoledne s odkazem na vlastní nejmenovaný zdroj informoval o blíže nespecifikovaném jednání delegací Ruska a USA. Ruskou stranu podle něj v Ankaře vedl šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin.

"Takové rozhovory se skutečně odehrály. Byla to iniciativa americké strany," řekl mluvčí ruského prezidenta Peskov podle agentury TASS.

Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu uvedla, že Spojené státy do Ankary vyslaly šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williama Burnse. Ukrajina byla podle Reuters o jinak veřejně neohlášeném jednání informována předem.

Bílý dům podle agentury AFP nebyl s to upřesnit, zda se jednání už uskutečnilo. Uvedl však, že Burns "nevede žádná vyjednávání žádného druhu" a "ani nedebatuje o ukončení války na Ukrajině". Burns měl Naryškinovi předat varování před "důsledky použití jaderných zbraní Ruskem a rizicích zvyšování napětí pro strategickou stabilitu", uvedl mluvčí rady Bílého domu pro národní bezpečnost.

Ruský nezávislý zpravodajský portál Meduza upozornil, že ruská a americká delegace spolu naposledy jednaly 10. ledna v Ženevě ohledně bezpečnostních záruk, které Rusko požadovalo v souvislosti s rozšiřováním Severoatlantické aliance.

Burns v Ankaře měl podle Reuters nadnést téma dvou Američanů vězněných v Rusku - basketbalistky Brittney Grinerové a bývalého amerického vojáka Paula Whelana - o jejichž propuštění v rámci výměny vězňů USA usilují.

Americké ministerstvo zahraničí 8. listopadu uvedlo, že USA i Rusko souhlasily s obnovením jednání o strategických jaderných zbraních v rámci dohody Nový START, a to na konci listopadu nebo začátkem prosince.

Smlouva, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Popisuje rovněž podmínky ověřování a inspekce jaderných zbraní druhé strany. Spolupráci ohledně inspekcí ale Rusko v srpnu zastavilo. Odůvodnilo to cestovními omezeními, která proti němu kvůli vpádu na Ukrajinu zavedli západní země a jejich spojenci.

Nový START Moskva a Washington naposledy prodloužily letos v únoru a platit má do roku 2026.

Související

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 
raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

Více souvisejících

Turecko Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 4 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 6 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu

Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy