Válka na Ukrajině může určit směr světového vývoje. Vítězství Kyjeva podle experta pomůže mezinárodnímu řádu

Podle serveru National Interest výsledek války na Ukrajině „spoluurčí“ směr světového vývoje. Ve svém komentáři to uvedl analytik Andreas Umland ze Stockholmského centra pro východoevropská studia.

„Populární, avšak nepřesné výrazy jako ‚ukrajinská krize‘ nebo ‚ukrajinská válka‘ mnohé zavádějí k domněnce, že rusko-ukrajinská válka je výhradně východoevropskou záležitostí. Podle tohoto mylného názoru by se ukrajinské vedení, které by bylo vůči Rusku poddajnější, mohlo nešťastné válce vyhnout,“ přiblížil Umland ve svém komentáři pro server National Interest.

Zdůraznil, že rusko-ukrajinská válka je „velkou bitvou o budoucnost Evropy a princip nedotknutelnosti hranic“. „Kromě toho jde ve válce o právo Ukrajiny existovat jako řádný členský stát OSN. Konflikt má skutečně globální význam,“ poznamenal švédský analytik.

„Částečné vítězství Moskvy na Ukrajině by trvale narušilo mezinárodní právo, pořádek a organizaci a mohlo by vyvolat ozbrojené konflikty a závody ve zbrojení i jinde,“ míní.

Úspěšná obrana Ukrajiny proti ruské vojenské expanzi „naopak vyvolá dalekosáhlé příznivé účinky na celosvětovou bezpečnost, demokracii a prosperitu“.

Ukrajinské vítězství podle Umlanda povede ke stabilizaci řádu OSN založeného na pravidlech, vyvolá oživení mezinárodní demokratizace, a nakonec „probíhající ukrajinská národní obrana a budování státu přispívají ke globálním inovacím a oživení v různých oblastech, od technologií dvojího užití až po veřejnou správu, tedy v oblastech, v nichž se Ukrajina stala průkopníkem,“ jak vylíčil.

Analytik ze Stockholmu dále varuje, že západní reakce na ruskou agresi „zůstala polovičatá“. „Váhavost Západu pouze vyprovokovala další ruský avanturismus. Moskva nyní požaduje, aby Kyjev dobrovolně přestal využívat všechny části čtyř ukrajinských pevninských regionů, které Rusko anektovalo v roce 2022. To kupodivu zahrnuje i některé části ukrajinského území, které se ruským jednotkám nikdy nepodařilo obsadit,“ přiblížil Umland.

Zdůraznil, že „konečným cílem“ Kremlu je likvidace Ukrajiny jako suverénního státu. „Ukrajinské vítězství nad Ruskem by nebylo pouhým lokálním incidentem, ale událostí mnohem širšího významu. Může se stát důležitým faktorem při prevenci nebo zvrácení mezinárodního hraničního revizionismu a územního iredentismu,“ poznamenal.

„Naopak porážka Ukrajiny nebo nespravedlivý rusko-ukrajinský mír by posílily kolonialistický avanturismus na celém světě. Boj Ukrajiny za nezávislost je pro světové dění projevem širších problémů a zároveň nástrojem jejich řešení,“ upozornil Umland.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.
Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy