Dynamika konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany stagnuje, obě strany podle něj dospěly do kulminačního bodu, kdy aktivity na jedné i druhé straně nevedou k žádoucímu efektu. Petráš to napsal v analýze pro ČTK.
Poslední období války na Ukrajině podle Petráše charakterizují dva hlavní jevy, a to systematické raketové útoky na objekty ukrajinské kritické infrastruktury a pokračující boje v linii ukrajinské fronty. Oba měly z hlediska svého průběhu podle něj několik zvláštností. Projevila se například slabá schopnost obou stran ovládnout a kontrolovat vzdušný prostor a získat vzdušnou převahu nad protivníkem, uvedl.
"Na straně ruské armády se ukazuje, že je chybou, když ruské operační doktríny vyžadují ovládnutí vzdušného prostoru a získání letecké převahy pouze v úzce vymezeném místě operace, a ne, tak jak je to běžné, v celém rozsahu operačního prostoru," upozornil Petráš. V případě ochrany vzdušného prostoru Ukrajiny se pak podle něj projevuje především zásadní nedostatek v materiálním a zbraňovém vybavení systémů protivzdušné obrany a také nedostatek sil a prostředků vojenského letectva.
"Nedostatky ve schopnostech na straně Ruska i Ukrajiny tak vedou k situaci, kdy ani jedna strana není schopna získat operační výhody, které by umožňovaly úspěšné vedení činnosti pozemních sil a dosažení strategicky významných územních zisků," uvedl Petráš.
Lze podle něj říct, že situace ve vzdušném prostoru ukrajinského bojiště odráží i situaci na frontové linii. V severovýchodní části frontové linie, respektive východně od Charkova, se ukrajinské jednotky snaží o získání důležitých dopravních uzlů v oblasti Svatove - Starobilsk a Kremmina. Zatím bezvýsledně. V centrální části fronty ruské jednotky usilují o získání území v oblasti Bachmutu, územní zisky jsou ale pouze sporadické. Jižní část frontové linie u Chersonu je pak poznamenána stažením ruských jednotek a snahou vybudovat silné opěrné body, uvedl Petráš. Ty se podle něj pravděpodobně stanou výchozími místy pro zahájení jarní ofenzivy ruských sil, které se budou snažit o překročení delty Dněpru a o znovuzískání území na pravém břehu této řeky.
"V současné době však obě strany ztratily operační iniciativu a samotná dynamika konfliktu značně stagnuje. Dalo by se říci, že obě strany dospěly do takzvaného kulminačního bodu, kdy aktivity na jedné i druhé straně nevedou k žádoucímu efektu a konflikt opět spěje k patové situaci, kterou může změnit pouze změna strategie na jedné či druhé straně," uvedl odborník.
Válka se tak podle něj zjevně znovu dostává do fáze statického opotřebovávacího konfliktu, kdy ani jedna strana není schopna vojensky zvrátit vývoj ve svůj prospěch. Tato situace je podle něj dána tím, že žádná strana v současné době nedisponuje dostatečnou kapacitou mechanizovaných jednotek s potřebnou palebnou silou, které by dokázaly efektivním manévrem proniknout do hloubky protivníkovy operační sestavy a vytlačit ho z obsazeného území.
Petráš uvedl, že i když se hovoří o možnosti dodávek systémů protiraketové a protivzdušné obrany Ukrajině, o dodávkách samohybných houfnic a dalších dělostřeleckých protiletadlových kompletů, rozhodující roli pro úspěch Ukrajiny ve válce s Ruskem bude hrát těžká obrněná technika pro mechanizované jednotky pozemních sil. Tedy tanky a bojová vozidla pěchoty. "Pokud tento typ techniky nebude mít Ukrajina v dostatečném počtu a nebude mít dostatečný počet jednotek vycvičených pro daný typ techniky, nelze očekávat zásadní posun ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny," uvedl Petráš.
Na straně Ruska se v současnosti naopak hovoří o přípravě další vlny mobilizace. Nicméně samotný fakt zvýšení početního stavu sil na frontě podle odborníka nedává záruku úspěšného postupu ruské armády. "Stav schopností na straně ukrajinské i ruské tudíž v současnosti nenasvědčují tomu, že by se měla udát vojenská akce, která by situaci na frontě zcela zásadně změnila," uzavřel Petráš.
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák