Válka v Evropě do deseti let? Západ se jí obává, Rusko se na ni chystá

Belousov uvedl, že ruské síly v konfliktu proti Ukrajině postupují rychle a cílem je plně ovládnout regiony Luhansk, Záporoží, Cherson a Doněck do příštího roku. Tvrdí, že ukrajinské jednotky jsou vyčerpány a Rusko letos naverbovalo více než 427 000 vojáků, což znamená průměrně 1 200 nových rekrutů denně.

Na druhé straně, nově zvolený prezident USA Donald Trump volá po rychlém ukončení konfliktu. Prohlásil, že „se pokoušíme zastavit tuto strašnou válku,“ a apeloval na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby byl „připraven uzavřít dohodu.“ Přesto Moskva nejeví žádné známky ochoty konflikt ukončit.

Server Politico připomíná, že Putin obvinil NATO a Spojené státy ze zvyšování napětí na ruských hranicích, přičemž uvedl, že počet amerických vojáků v Evropě přesáhl 100 000. Podle něj Západ „straší lidi mýtickou ruskou hrozbou“ a posílá do Ukrajiny „instruktory“, což ovšem nebylo nezávisle potvrzeno.

Belousov také zmínil, že rozhodnutí přijatá na summitu NATO v červenci tohoto roku a doktrinální dokumenty Spojených států a dalších členských zemí aliance podporují potřebu přípravy Ruska na potenciální konflikt s NATO. Putin v této souvislosti prohlásil, že Rusko se blíží „červené linii“, kterou už nebude schopno ustoupit, a bude muset začít reagovat.

I podle polského premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. To, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, uvedl už dříve i polský prezident Andrzej Duda.

Tusk pro evropská média uvedl, že válka již není pouhým pojmem z minulosti, ale je reálná a trvá již více než dva roky. Pozoruje podle svých slov změnu myšlení v Evropě, kdy nikdo již nezpochybňuje potřebu společné obrany.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl už dříve Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají podle něj dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se také domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech. "Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

To, že NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve i někdejší generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.