Ve Francii proběhlo další kolo stávek, provázely jej násilnosti

Demonstranti dnes ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno 80 lidí. 

Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli stávce popelářů se na ulicích hromadily odpadky. Devátého kola manifestací se dnes podle ministerstva vnitra zúčastnilo 1,08 milionu lidí, podle odborářů až 3,5 milionu. Odbory svolaly na 28. března, kdy bude ve Francii na návštěvě britský král Karel III., další kolo stávek a demonstrací.

Jak napsal list Le Parisien, protestující již brzy ráno zablokovali dálnici poblíž Toulouse na jihozápadě země a autobusové depo ve městě Rennes. Zablokovali rovněž letiště Charlese de Gaullea v Paříži a ochromili i provoz rafinerií. Až do pátku zablokovali terminál pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Dunkirku na severu Francie. Vysokorychlostní železniční spoje, regionální vlaky, pařížské metro a veřejná doprava v dalších velkých městech byly rovněž narušeny. Zrušeno bylo asi 30 procent letů z pařížského letiště Orly.

Protestující rovněž zablokovali dálnice a mimoúrovňové křižovatky, aby zpomalili provoz v okolí měst Lille či Lyon. Nedaleko Toulouse blokovaly dopravu hořící barikády na dálnici, kouř stoupal vysoko do oblak. Vlaky nejezdily ani v Marseille. Na severním předměstí Paříže několik desítek odborářů zatarasilo autobusové depo v Pantinu. Asi 200 vozidel tak během ranní dopravní špičky nemohlo vyjet. "Prezident by měl vzít v úvahu touhy a potřeby svého lidu. Není král, měl by lidem naslouchat," uvedla 48letá Nadia Belhoumová, jedna z řidiček autobusů, která se protestu účastnila.

Macron ve středu uvedl, že důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil v televizním rozhovoru. Interview se konalo dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování poslanců o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím nepopulární změny důchodového systému v parlamentu nakonec prosadila.

"Nejlepší odpovědí, kterou prezidentovi můžeme dát, je, že miliony lidí budou stávkovat a vyjdou do ulic," uvedl Phillippe Martinez, šéf odborového svazu CGT. "Lidé jsou hodně naštvaní, je to výbušná situace," řekl Martinez na úvod dnešního protestního shromáždění v Paříži. Odboroví vůdci vyzvali ke klidu, i oni ale dávali najevo svůj vztek a pobouření nad Macronovými prohlášeními, která nazvali "provokativními".

V Paříži se dnes protestů podle úřadů zúčastnilo 119.000 lidí, podle CGT až 800.000. V čele průvodu rychle propukly násilnosti: menší skupiny anarchistů na pořádkové síly házely dlažební kostky, lahve i pyrotechniku, rozbíjely okna či autobusové zastávky, zapalovali odpadkové koše a vyplenily restauraci s rychlým občerstvením McDonald's. Policisté museli na rozehnání protestujících použít slzný plyn. Po celé Francii ale byly pochody převážně pokojné, uvedla agentura Reuters.

V metropoli se dnes večer po oficiálním konci demonstrací stále odehrávala řada incidentů, informoval na twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Dodal, že se večer vydá na policejní ředitelství, aby "monitoroval situaci a poděkoval policistům". Nejméně 80 lidí podle něj bylo v souvislosti s nepokoji zatčeno a 123 policistů utrpělo zranění.

Protesty proti penzijní reformě, která mimo jiné počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, se konají již od ledna. Většina proběhla pokojně, nespokojenost a zloba ale mezi protestujícími narůstá. Během posledních sedmi nocí se v Paříži a dalších městech konalo několik spontánních demonstrací, při kterých protestující zapalovali odpadkové koše a odehrály se i střety s policií.

Vláda musí zákon o penzijní reformě stáhnout, řekl televizi BFM Laurent Berger, předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi.

Důchodová reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

Související

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Více souvisejících

Francie doprava Vlaky Policie Francie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy