Ve Francii proběhlo další kolo stávek, provázely jej násilnosti

Demonstranti dnes ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno 80 lidí. 

Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli stávce popelářů se na ulicích hromadily odpadky. Devátého kola manifestací se dnes podle ministerstva vnitra zúčastnilo 1,08 milionu lidí, podle odborářů až 3,5 milionu. Odbory svolaly na 28. března, kdy bude ve Francii na návštěvě britský král Karel III., další kolo stávek a demonstrací.

Jak napsal list Le Parisien, protestující již brzy ráno zablokovali dálnici poblíž Toulouse na jihozápadě země a autobusové depo ve městě Rennes. Zablokovali rovněž letiště Charlese de Gaullea v Paříži a ochromili i provoz rafinerií. Až do pátku zablokovali terminál pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Dunkirku na severu Francie. Vysokorychlostní železniční spoje, regionální vlaky, pařížské metro a veřejná doprava v dalších velkých městech byly rovněž narušeny. Zrušeno bylo asi 30 procent letů z pařížského letiště Orly.

Protestující rovněž zablokovali dálnice a mimoúrovňové křižovatky, aby zpomalili provoz v okolí měst Lille či Lyon. Nedaleko Toulouse blokovaly dopravu hořící barikády na dálnici, kouř stoupal vysoko do oblak. Vlaky nejezdily ani v Marseille. Na severním předměstí Paříže několik desítek odborářů zatarasilo autobusové depo v Pantinu. Asi 200 vozidel tak během ranní dopravní špičky nemohlo vyjet. "Prezident by měl vzít v úvahu touhy a potřeby svého lidu. Není král, měl by lidem naslouchat," uvedla 48letá Nadia Belhoumová, jedna z řidiček autobusů, která se protestu účastnila.

Macron ve středu uvedl, že důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil v televizním rozhovoru. Interview se konalo dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování poslanců o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím nepopulární změny důchodového systému v parlamentu nakonec prosadila.

"Nejlepší odpovědí, kterou prezidentovi můžeme dát, je, že miliony lidí budou stávkovat a vyjdou do ulic," uvedl Phillippe Martinez, šéf odborového svazu CGT. "Lidé jsou hodně naštvaní, je to výbušná situace," řekl Martinez na úvod dnešního protestního shromáždění v Paříži. Odboroví vůdci vyzvali ke klidu, i oni ale dávali najevo svůj vztek a pobouření nad Macronovými prohlášeními, která nazvali "provokativními".

V Paříži se dnes protestů podle úřadů zúčastnilo 119.000 lidí, podle CGT až 800.000. V čele průvodu rychle propukly násilnosti: menší skupiny anarchistů na pořádkové síly házely dlažební kostky, lahve i pyrotechniku, rozbíjely okna či autobusové zastávky, zapalovali odpadkové koše a vyplenily restauraci s rychlým občerstvením McDonald's. Policisté museli na rozehnání protestujících použít slzný plyn. Po celé Francii ale byly pochody převážně pokojné, uvedla agentura Reuters.

V metropoli se dnes večer po oficiálním konci demonstrací stále odehrávala řada incidentů, informoval na twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Dodal, že se večer vydá na policejní ředitelství, aby "monitoroval situaci a poděkoval policistům". Nejméně 80 lidí podle něj bylo v souvislosti s nepokoji zatčeno a 123 policistů utrpělo zranění.

Protesty proti penzijní reformě, která mimo jiné počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, se konají již od ledna. Většina proběhla pokojně, nespokojenost a zloba ale mezi protestujícími narůstá. Během posledních sedmi nocí se v Paříži a dalších městech konalo několik spontánních demonstrací, při kterých protestující zapalovali odpadkové koše a odehrály se i střety s policií.

Vláda musí zákon o penzijní reformě stáhnout, řekl televizi BFM Laurent Berger, předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi.

Důchodová reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie doprava Vlaky Policie Francie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy