Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.
Projekt Golden Dome, který Trump loni představil jako tříletý plán v hodnotě 175 miliard dolarů, má být vrstveným štítem schopným likvidovat nepřátelské střely – od balistických po hypersonické – ještě před jejich dopadem na americké území. Ačkoliv prezident tvrdí, že bez Grónska v rukou USA nebude systém efektivní, fakta hovoří o něčem jiném. Server Politico zmapoval tři hlavní důvody, proč je Trumpova snaha o anexi ostrova z vojenského hlediska zbytečná.
Spojené státy už v Grónsku mají vše, co potřebují
Americká armáda v Grónsku operuje již od roku 1951 na základě obranné smlouvy s Dánskem. Klíčovým bodem je vesmírná základna Pituffik (dříve Thule), která hraje ústřední roli v detekci raketových hrozeb přicházejících přes Arktidu. Tato smlouva dává Washingtonu velmi široké pravomoci k modernizaci a rozšiřování zařízení pro vojenské účely.
Pokud by Pentagon potřeboval v Grónsku umístit nové radary nebo dokonce odpalovací zařízení pro antirakety, stačilo by o to dánského spojence požádat. Historie ukazuje, že Kodaň v otázkách bezpečnosti USA téměř vždy vycházela vstříc. Jak uvádějí experti, Spojené státy mají k ostrovu de facto „neomezený přístup“, a prezidentova slova o nutnosti vlastnictví tak působí jako odtržená od reality.
Existují lepší alternativy na vlastním území
Ačkoliv je poloha Grónska strategicky výhodná pro zachycení střel z Ruska nebo Blízkého východu, není to jediné a ani nejlepší místo. Vojenské analýzy opakovaně potvrdily, že pro umístění pozemních lapačů raket jsou vhodnější lokality na území, které USA již plně kontrolují.
Často skloňovaným kandidátem je základna Fort Drum ve státě New York, která v testech efektivity vychází lépe než Grónsko. Další významnou roli může hrát Aljaška, jejíž představitelé už nyní usilují o to, aby se jejich stát stal pilířem projektu Golden Dome. Využití vlastního území by navíc neohrožovalo stabilitu aliance NATO, kterou Trumpovy snahy o anexi grónského území momentálně vážně narušují.
Jádro štítu se má nacházet ve vesmíru
Možná nejsilnějším argumentem proti nutnosti ovládnout Grónsko je samotná architektura systému Golden Dome. Původní vize Pentagonu i Trumpova prohlášení počítají s tím, že podstatná část štítu nebude umístěna na zemi, ale na oběžné dráze.
Hlavním prvkem mají být vesmírné interceptory – satelity vybavené zbraněmi schopnými ničit rakety v různých fázích letu. Pokud bude síť senzorů a zbraní primárně vesmírná, význam jakékoliv konkrétní pozemní základny, včetně té v Grónsku, dramaticky klesá. Satelity kroužící nad Zemí nepotřebují, aby Spojené státy vlastnily půdu pod nimi.
Vše tak nasvědčuje tomu, že projekt Golden Dome slouží spíše jako záminka pro dlouhodobou Trumpovu snahu o „realitní obchod století“ s Grónskem. Zatímco technologicky se Spojené státy mohou chránit i bez vlastnictví Arktidy, politické škody způsobené nátlakem na dánské spojence mohou být pro bezpečnost Západu mnohem nebezpečnější než jakákoliv nepřátelská raketa.
Související
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
Američtí sportovci na olympiádě kritizují dění v USA. Z Bílého domu přišla ostrá reakce
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
před 56 minutami
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
před 1 hodinou
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
před 2 hodinami
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
před 2 hodinami
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
před 3 hodinami
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
před 3 hodinami
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
před 4 hodinami
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
před 5 hodinami
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
před 5 hodinami
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
před 6 hodinami
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
před 6 hodinami
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
před 7 hodinami
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
před 8 hodinami
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
před 9 hodinami
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
před 10 hodinami
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
před 10 hodinami
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
před 11 hodinami
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
před 12 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
před 12 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.
Zdroj: Libor Novák