Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

Projekt Golden Dome, který Trump loni představil jako tříletý plán v hodnotě 175 miliard dolarů, má být vrstveným štítem schopným likvidovat nepřátelské střely – od balistických po hypersonické – ještě před jejich dopadem na americké území. Ačkoliv prezident tvrdí, že bez Grónska v rukou USA nebude systém efektivní, fakta hovoří o něčem jiném. Server Politico zmapoval tři hlavní důvody, proč je Trumpova snaha o anexi ostrova z vojenského hlediska zbytečná.

Spojené státy už v Grónsku mají vše, co potřebují

Americká armáda v Grónsku operuje již od roku 1951 na základě obranné smlouvy s Dánskem. Klíčovým bodem je vesmírná základna Pituffik (dříve Thule), která hraje ústřední roli v detekci raketových hrozeb přicházejících přes Arktidu. Tato smlouva dává Washingtonu velmi široké pravomoci k modernizaci a rozšiřování zařízení pro vojenské účely.

Pokud by Pentagon potřeboval v Grónsku umístit nové radary nebo dokonce odpalovací zařízení pro antirakety, stačilo by o to dánského spojence požádat. Historie ukazuje, že Kodaň v otázkách bezpečnosti USA téměř vždy vycházela vstříc. Jak uvádějí experti, Spojené státy mají k ostrovu de facto „neomezený přístup“, a prezidentova slova o nutnosti vlastnictví tak působí jako odtržená od reality.

Existují lepší alternativy na vlastním území

Ačkoliv je poloha Grónska strategicky výhodná pro zachycení střel z Ruska nebo Blízkého východu, není to jediné a ani nejlepší místo. Vojenské analýzy opakovaně potvrdily, že pro umístění pozemních lapačů raket jsou vhodnější lokality na území, které USA již plně kontrolují.

Často skloňovaným kandidátem je základna Fort Drum ve státě New York, která v testech efektivity vychází lépe než Grónsko. Další významnou roli může hrát Aljaška, jejíž představitelé už nyní usilují o to, aby se jejich stát stal pilířem projektu Golden Dome. Využití vlastního území by navíc neohrožovalo stabilitu aliance NATO, kterou Trumpovy snahy o anexi grónského území momentálně vážně narušují.

Jádro štítu se má nacházet ve vesmíru

Možná nejsilnějším argumentem proti nutnosti ovládnout Grónsko je samotná architektura systému Golden Dome. Původní vize Pentagonu i Trumpova prohlášení počítají s tím, že podstatná část štítu nebude umístěna na zemi, ale na oběžné dráze.

Hlavním prvkem mají být vesmírné interceptory – satelity vybavené zbraněmi schopnými ničit rakety v různých fázích letu. Pokud bude síť senzorů a zbraní primárně vesmírná, význam jakékoliv konkrétní pozemní základny, včetně té v Grónsku, dramaticky klesá. Satelity kroužící nad Zemí nepotřebují, aby Spojené státy vlastnily půdu pod nimi.

Vše tak nasvědčuje tomu, že projekt Golden Dome slouží spíše jako záminka pro dlouhodobou Trumpovu snahu o „realitní obchod století“ s Grónskem. Zatímco technologicky se Spojené státy mohou chránit i bez vlastnictví Arktidy, politické škody způsobené nátlakem na dánské spojence mohou být pro bezpečnost Západu mnohem nebezpečnější než jakákoliv nepřátelská raketa.

Související

Více souvisejících

Donald Trump grónsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy