Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.
Projekt Golden Dome, který Trump loni představil jako tříletý plán v hodnotě 175 miliard dolarů, má být vrstveným štítem schopným likvidovat nepřátelské střely – od balistických po hypersonické – ještě před jejich dopadem na americké území. Ačkoliv prezident tvrdí, že bez Grónska v rukou USA nebude systém efektivní, fakta hovoří o něčem jiném. Server Politico zmapoval tři hlavní důvody, proč je Trumpova snaha o anexi ostrova z vojenského hlediska zbytečná.
Spojené státy už v Grónsku mají vše, co potřebují
Americká armáda v Grónsku operuje již od roku 1951 na základě obranné smlouvy s Dánskem. Klíčovým bodem je vesmírná základna Pituffik (dříve Thule), která hraje ústřední roli v detekci raketových hrozeb přicházejících přes Arktidu. Tato smlouva dává Washingtonu velmi široké pravomoci k modernizaci a rozšiřování zařízení pro vojenské účely.
Pokud by Pentagon potřeboval v Grónsku umístit nové radary nebo dokonce odpalovací zařízení pro antirakety, stačilo by o to dánského spojence požádat. Historie ukazuje, že Kodaň v otázkách bezpečnosti USA téměř vždy vycházela vstříc. Jak uvádějí experti, Spojené státy mají k ostrovu de facto „neomezený přístup“, a prezidentova slova o nutnosti vlastnictví tak působí jako odtržená od reality.
Existují lepší alternativy na vlastním území
Ačkoliv je poloha Grónska strategicky výhodná pro zachycení střel z Ruska nebo Blízkého východu, není to jediné a ani nejlepší místo. Vojenské analýzy opakovaně potvrdily, že pro umístění pozemních lapačů raket jsou vhodnější lokality na území, které USA již plně kontrolují.
Často skloňovaným kandidátem je základna Fort Drum ve státě New York, která v testech efektivity vychází lépe než Grónsko. Další významnou roli může hrát Aljaška, jejíž představitelé už nyní usilují o to, aby se jejich stát stal pilířem projektu Golden Dome. Využití vlastního území by navíc neohrožovalo stabilitu aliance NATO, kterou Trumpovy snahy o anexi grónského území momentálně vážně narušují.
Jádro štítu se má nacházet ve vesmíru
Možná nejsilnějším argumentem proti nutnosti ovládnout Grónsko je samotná architektura systému Golden Dome. Původní vize Pentagonu i Trumpova prohlášení počítají s tím, že podstatná část štítu nebude umístěna na zemi, ale na oběžné dráze.
Hlavním prvkem mají být vesmírné interceptory – satelity vybavené zbraněmi schopnými ničit rakety v různých fázích letu. Pokud bude síť senzorů a zbraní primárně vesmírná, význam jakékoliv konkrétní pozemní základny, včetně té v Grónsku, dramaticky klesá. Satelity kroužící nad Zemí nepotřebují, aby Spojené státy vlastnily půdu pod nimi.
Vše tak nasvědčuje tomu, že projekt Golden Dome slouží spíše jako záminka pro dlouhodobou Trumpovu snahu o „realitní obchod století“ s Grónskem. Zatímco technologicky se Spojené státy mohou chránit i bez vlastnictví Arktidy, politické škody způsobené nátlakem na dánské spojence mohou být pro bezpečnost Západu mnohem nebezpečnější než jakákoliv nepřátelská raketa.
Související
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Aktuálně se děje
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
včera
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
včera
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno 18. května 2026 23:02
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.
Zdroj: David Holub