Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.
Projekt Golden Dome, který Trump loni představil jako tříletý plán v hodnotě 175 miliard dolarů, má být vrstveným štítem schopným likvidovat nepřátelské střely – od balistických po hypersonické – ještě před jejich dopadem na americké území. Ačkoliv prezident tvrdí, že bez Grónska v rukou USA nebude systém efektivní, fakta hovoří o něčem jiném. Server Politico zmapoval tři hlavní důvody, proč je Trumpova snaha o anexi ostrova z vojenského hlediska zbytečná.
Spojené státy už v Grónsku mají vše, co potřebují
Americká armáda v Grónsku operuje již od roku 1951 na základě obranné smlouvy s Dánskem. Klíčovým bodem je vesmírná základna Pituffik (dříve Thule), která hraje ústřední roli v detekci raketových hrozeb přicházejících přes Arktidu. Tato smlouva dává Washingtonu velmi široké pravomoci k modernizaci a rozšiřování zařízení pro vojenské účely.
Pokud by Pentagon potřeboval v Grónsku umístit nové radary nebo dokonce odpalovací zařízení pro antirakety, stačilo by o to dánského spojence požádat. Historie ukazuje, že Kodaň v otázkách bezpečnosti USA téměř vždy vycházela vstříc. Jak uvádějí experti, Spojené státy mají k ostrovu de facto „neomezený přístup“, a prezidentova slova o nutnosti vlastnictví tak působí jako odtržená od reality.
Existují lepší alternativy na vlastním území
Ačkoliv je poloha Grónska strategicky výhodná pro zachycení střel z Ruska nebo Blízkého východu, není to jediné a ani nejlepší místo. Vojenské analýzy opakovaně potvrdily, že pro umístění pozemních lapačů raket jsou vhodnější lokality na území, které USA již plně kontrolují.
Často skloňovaným kandidátem je základna Fort Drum ve státě New York, která v testech efektivity vychází lépe než Grónsko. Další významnou roli může hrát Aljaška, jejíž představitelé už nyní usilují o to, aby se jejich stát stal pilířem projektu Golden Dome. Využití vlastního území by navíc neohrožovalo stabilitu aliance NATO, kterou Trumpovy snahy o anexi grónského území momentálně vážně narušují.
Jádro štítu se má nacházet ve vesmíru
Možná nejsilnějším argumentem proti nutnosti ovládnout Grónsko je samotná architektura systému Golden Dome. Původní vize Pentagonu i Trumpova prohlášení počítají s tím, že podstatná část štítu nebude umístěna na zemi, ale na oběžné dráze.
Hlavním prvkem mají být vesmírné interceptory – satelity vybavené zbraněmi schopnými ničit rakety v různých fázích letu. Pokud bude síť senzorů a zbraní primárně vesmírná, význam jakékoliv konkrétní pozemní základny, včetně té v Grónsku, dramaticky klesá. Satelity kroužící nad Zemí nepotřebují, aby Spojené státy vlastnily půdu pod nimi.
Vše tak nasvědčuje tomu, že projekt Golden Dome slouží spíše jako záminka pro dlouhodobou Trumpovu snahu o „realitní obchod století“ s Grónskem. Zatímco technologicky se Spojené státy mohou chránit i bez vlastnictví Arktidy, politické škody způsobené nátlakem na dánské spojence mohou být pro bezpečnost Západu mnohem nebezpečnější než jakákoliv nepřátelská raketa.
Související
Trump stále nevylučuje další použití síly proti Íránu
Trumpovi chodil ozbrojený muž po golfovém hřišti. Našly se u něj zbraně
Aktuálně se děje
před 44 minutami
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
před 1 hodinou
Mohli jste zachránit životy, kritizuje Zelenskyj spojence po útoku na Kyjev
před 2 hodinami
Do Británie doputovala krásná zpráva z Portugalska. Eugenie porodila holčičku
před 3 hodinami
Policie zahájila trestní řízení kvůli nehodě poslance Filipa Turka
před 3 hodinami
Trump stále nevylučuje další použití síly proti Íránu
před 4 hodinami
Česko opět zasáhnou silné bouřky. Hrozit budou i ráno a dopoledne
před 5 hodinami
Policejní pátrání na jezeře Most. Dva lidé se pohřešují po úterní bouřce
před 6 hodinami
Trumpovi chodil ozbrojený muž po golfovém hřišti. Našly se u něj zbraně
před 7 hodinami
Česko netrápí jen tropy. V Praze a dvou krajích se vyskytuje smog
před 7 hodinami
Kyjev čelil raketám a dronům. Nejméně 14 mrtvých, další lidé jsou zranění
před 8 hodinami
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
před 9 hodinami
Horké letní počasí má úřadovat i po víkendu, naznačuje výhled
včera
Knížákova rehabilitace se bude řešit u soudu. Umělec dříve narazil
včera
Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru
včera
Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby
včera
Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni
včera
Požár na Benešovsku se rozšířil i na chatky. Platí zvláštní stupeň poplachu
včera
Hansardův pohřeb byl plný hudby. Vystoupila i Markéta Irglová
včera
Neumím si to představit. Macinka promluvil o Pavlovi a dalším summitu NATO
včera
Dočkala se. Su Ťij se dočkala první návštěvy po více než dvou letech
Vězněná barmská politička Aun Schan Su Ťij se poprvé po více než dvou letech dostala do kontaktu s okolním světem. Navštívit ji mohli členové delegace Mezinárodního červeného kříže. Informovala o tom britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková