Většina Američanů nesouhlasí s Trumpovým rozhodnutím zaútočit na Írán

Zhruba 6 z 10 respondentů se domnívá, že útoky přispějí k růstu nebezpečí ze strany Íránu. Pouze 27 % očekává, že hrozba se naopak sníží. Překvapivě i mezi těmi, kteří letecký zásah podporují, jen 55 % věří, že došlo ke snížení hrozby.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že jen třetina Američanů má pocit, že vláda vyčerpala všechny diplomatické možnosti, než sáhla k vojenské síle. Dalších 39 % si myslí, že Spojené státy mohly udělat víc pro mírové řešení, a 29 % si není jisto.

Rozdíly v názorech jsou výrazně politicky rozdělené – většina demokratů (88 %) a nezávislých voličů (60 %) útoky odmítá, zatímco republikáni je většinově podporují (82 %). Nicméně jen 44 % republikánů je silně přesvědčeno o správnosti rozhodnutí. Mladší republikáni a nezávislí s konzervativními názory jsou skeptičtější – například mezi republikány mladšími 45 let jen pětina silně souhlasí s útoky, zatímco u starších je to přes 50 %.

Většina Američanů – konkrétně 55 % – také prezidentovi nevěří, že se správně rozhoduje o použití síly v Íránu. Dvě třetiny veřejnosti (65 %) se navíc domnívají, že by prezident měl před dalším vojenským zásahem získat souhlas Kongresu. Mezi demokraty tento názor zastává 88 %, mezi nezávislými 67 %. I mezi republikány je názor rozdělený – 39 % se domnívá, že Kongres by měl mít slovo, 38 % je proti a zbytek si není jistý.

Nejvíce kritičtí jsou mladí lidé do 35 let – 68 % z nich zásah odmítá a 45 % nevěří prezidentovi vůbec. Tito mladší voliči zároveň výrazně podporují nutnost schválení vojenských operací Kongresem.

Průzkum také ukázal, že podpora pro vyslání pozemních jednotek do Íránu je v USA minimální. Jen 9 % respondentů je pro, zatímco 68 % je proti a 23 % si není jisto. I mezi těmi, kdo podporují letecké útoky, je nesouhlas s nasazením pozemních sil více než dvojnásobný.