Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko

Ukrajina a Jižní Korea obvinily Severní Koreu z vyslání vojáků, kteří mají podpořit ruské vojenské úsilí na Ukrajině. Podle jihokorejské tajné služby Severní Korea vyslala 1500 vojáků speciálních jednotek na ruský Dálný východ, kde jsou vojáci údajně podrobováni výcviku a aklimatizaci na vojenských základnách. Cílem těchto kroků je jejich následné nasazení na ukrajinském bojišti.

Tyto zprávy přicházejí v době, kdy je ruská armáda pod stále větším tlakem, a to jak na frontě, tak v mezinárodní izolaci. Nasazení severokorejských vojáků by znamenalo další eskalaci konfliktu a zároveň ukázalo, jak omezené jsou ruské možnosti získat nové spojence a podporu pro pokračování bojů.

Moskva dosud přímo neodpověděla na otázku, zda severokorejští vojáci skutečně budou bojovat na Ukrajině. Kreml se dlouhodobě snaží bagatelizovat své vazby na Severní Koreu, přestože spolupráce mezi oběma zeměmi v posledních měsících zesílila. Severní Korea již dříve poskytla Rusku zbraně a vojenskou techniku, což potvrdily i zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců.

Alexander Stubb, který se stal finským prezidentem po dlouholeté politické kariéře, uvedl, že vyslání severokorejských vojáků by bylo jasným znakem toho, jak zoufalá je nynější situace Ruska. "Vidíme, jak málo má Rusko spojenců ve světě," řekl během svého projevu v Berlíně. „Spoléhá se na íránské zbraně a nyní na severokorejské vojáky. Jak moc se to může zhoršit?“ dodal Stubb.

Podle něj by zapojení KLDR do konfliktu dále eskalovalo už tak napjatou situaci, což by mohlo mít závažné důsledky pro bezpečnost nejen na Ukrajině, ale i v širším regionu.

Finsko, které sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, se v reakci na ruskou invazi rozhodlo v květnu 2022 společně se Švédskem požádat o členství v NATO. Tento krok byl klíčovou změnou v bezpečnostní politice Finska, které se po desetiletí snažilo udržet neutralitu vůči svému východnímu sousedovi. Finsko se oficiálně stalo členem Severoatlantické aliance v dubnu 2023.

Stubb také během svého projevu oznámil, že při nadcházející návštěvě Číny vyzve tamního prezidenta Si Ťin-pchinga, aby se zdržel jakékoliv podpory Ruska, zejména v oblasti vojenského materiálu a zboží dvojího použití, které by mohlo být využito k výrobě zbraní.

Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině vyvolává obavy o další rozšíření konfliktu a jeho mezinárodní dimenze. Zatímco Rusko se čím dál více spoléhá na vojenskou pomoc od zemí jako Írán a Severní Korea, Západ nadále podporuje Ukrajinu jak vojensky, tak ekonomicky. Situace na bojišti zůstává napjatá, a jak ukazují poslední události, konflikt může dále eskalovat, pokud budou do bojů zapojeni další aktéři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý apeloval na své spojence, aby reagovali na důkazy o zapojení severokorejských vojáků do války na Ukrajině. Podle informací, které má Kyjev k dispozici, se dvě jednotky severokorejských vojáků, které mohou čítat až 12 000 mužů, připravují k nasazení na ukrajinské bojiště po boku ruských sil. Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu zdůraznil, že jde o výzvu, na kterou Ukrajina ví, jak odpovědět, ale je důležité, aby spojenci neignorovali tuto situaci.

Britský ministr obrany John Healey v této souvislosti uvedl, že Severní Korea již pravděpodobně začala vysílat stovky vojáků na pomoc Rusku. "Severokorejští vojáci podporují ruskou agresi na evropské půdě – je to stejně šokující jako zoufalé," prohlásil Healey v britském parlamentu.

Severní Korea tak podle dostupných informací výrazně podporuje ruské válečné úsilí, což vyvolává další mezinárodní napětí a vyzývá k adekvátním reakcím ze strany západních spojenců Ukrajiny. 

Spojené státy v pondělí na půdě Rady bezpečnosti OSN varovaly Severní Koreu před možným vysláním vojáků na Ukrajinu, aby bojovali po boku Ruska. Tento krok by označily za "nebezpečný a nanejvýš znepokojující vývoj". Náměstek velvyslance USA při OSN Robert Wood uvedl, že USA konzultují s partnery a spojenci možné důsledky takového kroku.

Téma se objevilo poté, co jihokorejská tajná služba oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků na výcvik s úmyslem nasadit je na frontu. Podle dalších zpráv má Pchjongjang v plánu vyslat na Ukrajinu až 12 000 vojáků, včetně speciálních jednotek. Rusko však tato tvrzení popřelo.

Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž varoval Severní Koreu, že vyslání vojáků by znamenalo "zásadní eskalaci" konfliktu na Ukrajině.

Prezident USA Joe Biden je vážně znepokojen únikem tajných dokumentů, které odhalují přípravy Izraele na možný odvetný útok na Írán. Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že administrativa stále neví, jakým způsobem se informace dostaly na veřejnost, a záležitost vyšetřuje Pentagon.

Dokumenty, které byly součástí sdílených zpravodajských informací v rámci aliance Five Eyes, uváděly, že Izrael přesouvá vojenské prostředky pro možný úder v reakci na raketový útok Íránu z 1. října. Tyto tajné informace se objevily na platformě Telegram, což zvýšilo obavy z úniku citlivých dat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje další eskalaci ruské války proti Ukrajině. Ve svém nedělním videoposelství zdůraznil, že svět musí na tuto situaci reagovat a aktivně čelit novým hrozbám. "Musíme reagovat a čelit. Nesmíme dovolit, aby se zlo dále zvětšovalo," řekl Zelenskyj. Dodal také, že pravidelné setkávání se severokorejskými vojáky na frontové linii by prodloužilo válku a poškodilo celý svět.

Zelenského reakce přichází v souvislosti s nedávnými zprávami z Jižní Koreje a Ukrajiny, které, mimo jiné na základě satelitních snímků, tvrdí, že Severní Korea plánuje nasadit až 12 000 vojáků na pomoc Rusku. Moskva však tyto informace opakovaně popírá. Přestože zprávy o severokorejské účasti dosud nebyly potvrzeny představiteli NATO ani USA, spekulace o úzkých vojenských vazbách mezi Moskvou a Pchjongjangem nadále vyvolávají obavy.

Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se netýká pouze vojenské podpory, ale zahrnuje také vzájemnou pomoc v případě vnějších útoků. Podle některých zpráv by severokorejští vojáci mohli být nasazeni v Kurské oblasti, kterou v posledních měsících čelí útokům ze strany ukrajinských sil. Od srpna tohoto roku Kyjev obsadil v této oblasti několik desítek měst, což vyvolává další otázky o možné eskalaci konfliktu.

Zelenskyj označil vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou za "škodlivé spojenectví" a "nebezpečnou kooperaci", která by mohla zvýšit nestabilitu a hrozby v celém regionu. Varoval, že pokud si Severní Korea osvojí taktiky moderní války, může se hrozba výrazně zvětšit.

Ukrajinský prezident zároveň apeloval na spojence Ukrajiny, aby byli připraveni na možnou reakci, protože zapojení dalšího státu do konfliktu by znamenalo zcela novou dimenzi války. Zelenskyj zopakoval, že válka musí skončit "spravedlivě a co nejrychleji" a připomněl, že Ukrajina už téměř 1000 dní s pomocí Západu čelí ruské agresi.

Rusko se během války opakovaně opírá o podporu svých spojenců, zejména sousedního Běloruska, které slouží jako nástupní prostor pro ruské jednotky. Možná spolupráce se Severní Koreou by tak mohla znamenat další rozšíření konfliktu a zvýšení mezinárodního napětí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes varoval Severní Koreu před zapojením jejích vojáků do války na Ukrajině po boku Ruska. Na sociální platformě X označil tento krok za "zásadní eskalaci" konfliktu, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky. 

Rutte reagoval na zprávy, které v minulém týdnu zveřejnila jihokorejská tajná služba, podle nichž Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků. Ti momentálně procházejí výcvikem a poté mají být nasazeni na frontě na Ukrajině.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova v pondělí uvedl, že Severní Korea je partnerskou zemí Ruska a že rozvíjení vztahů mezi těmito státy je jejich suverénním právem. Peskov zdůraznil, že Moskva bude pokračovat v rozvoji spolupráce s Pchjongjangem, ale odmítl poskytnout bližší informace o případné účasti severokorejských vojáků ve válce na Ukrajině. Na dotazy týkající se této záležitosti odkázal na ruské ministerstvo obrany.

Rusko čelí také kritice ze strany Jižní Koreje. Ruský velvyslanec v Jižní Koreji Georgij Zinoviev v reakci na obavy jihokorejské vlády prohlásil, že spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou není namířena proti bezpečnostním zájmům Jižní Koreje a je v souladu s mezinárodním právem. Nicméně připustil, že Moskva a Soul mají odlišné názory na příčiny napětí na Korejském poloostrově.

Jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí si v pondělí předvolalo Zinovieva k podání vysvětlení ohledně informací o údajném vyslání tisíců severokorejských vojáků na podporu Ruska v konfliktu na Ukrajině. Tento krok ze strany Pchjongjangu by mohl výrazně ovlivnit geopolitické vztahy a dále eskalovat již napjatou situaci v oblasti konfliktu.